USA se zaměřují na Tichomoří a plánují paralelní alianci NATO

V roce, kdy Severoatlantická aliance slaví 75. výročí svého vzniku, se stále přesněji rýsuje nová vojenská aliance, kterou USA vytvořily s cílem postavit zeď proti Číně. V projevech představitelů NATO k tomuto výročí bylo zdůrazněno, že aliance je silnější než kdykoli předtím, její partneři jsou jednotnější než kdykoli předtím a odhodlanější společně čelit bezpečnostním výzvám v dnešním složitém globálním politickém a vojenském prostředí. Kromě oficiálních projevů se však zdá, že hlavní partneři Severoatlantické aliance mají jiné obavy. Zdá se, že USA už mají „dost“ rusko-ukrajinské války, která se odehrává světelné roky od jejich vlastních hranic, a přesunuly svou pozornost do Tichomoří, kde je třeba zadržet dalšího mocného nepřítele – Čínu. Na druhou stranu Evropa již nevěří, že ji její partner za Atlantikem ochrání, a chystá se čelit blízkému nepříteli – Rusku – sama.

Evropa potřebuje USA, USA potřebují Evropu

USA a Evropa musí zůstat pohromadě, protože „tak jsme silnější a bezpečnější“, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na akci věnované výročí vzniku aliance, která je již sedm a půl desetiletí hlavní zárukou světové bezpečnosti.

„Dvě světové války, studená válka a všechny výzvy, kterým jsme čelili, ukázaly, že se navzájem potřebujeme. Evropa potřebuje Ameriku. Severní Amerika zároveň potřebuje Evropu. Nevěřím v koncept izolované Ameriky, stejně jako nevěřím v izolovanou Evropu. Společně jsme silnější a bezpečnější,“ řekl Stoltenberg, jehož funkční období skončí před koncem letošního roku.

Za 75 let své existence prošlo NATO mnoha krizemi a vyšlo „celé“ z mnoha politických sporů mezi lídry na obou stranách Atlantiku. Dnes je však zřejmé, že její tolik opěvovaná „jednota“ v otázce války na Ukrajině selhává. USA již nebudou plnit svou slíbenou podporu ukrajinské armády tváří v tvář zuřivým útokům Moskvy.

Pravdou však je, že ani evropské členské státy NATO nedokážou v této otázce vždy sladit své postoje. Všechny se však shodují na nebezpečí, které Rusko představuje pro ostatní členské státy, a po desetiletích rozpouštění armád a snižování rozpočtů na zbrojení začaly zvyšovat výdaje na obranu a nabírat vojáky k obraně svého území. Všechna tato opatření se zdají být o to naléhavější, že USA, hlavní vojenská síla NATO, by mohly splnit své staré hrozby a stáhnout své síly z evropského kontinentu. Stoltenbergův návrh vojenské pomoci Kyjevu ve výši 100 miliard eur mnoho aliančních představitelů nenadchl. Kromě vyšších nákladů pro každou zemi by taková podpora byla první v historii aliance, která jako organizace dosud selhala v dodávkách zbraní a munice.

Německo se připravuje na nejhorší: Válka mezi NATO a Ruskem za pět až osm let

„Musíme se připravit na válku,“ prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius, který oznámil, že chce obnovit německou armádu.

Podle Borise Pistoria, který patří k nejoblíbenějším německým ministrům, by válka mezi Ruskem a NATO byla možná za pět až osm let, a proto se Německo musí „připravit na nejhorší“ a být schopno se bránit.

„Musíme být schopni vést válku,“ zdůraznil Pistorius v dalším rozhovoru, který nedávno poskytl německé televizní stanici ZDF Heute.

Scénář války mezi NATO a Ruskem vyvolává obavy v mnoha evropských zemích, od pobaltských států, které hraničí s Ruskou federací, až po Švédsko, kde ministr civilní obrany před několika měsíci vyzval obyvatelstvo, aby se připravilo na obranu území země. V této souvislosti přichází Pistorius s návrhem reformy armády, která se má zaměřit na obranu země a nikoli na zahraniční mise, které armáda v uplynulých desetiletích prováděla na zahraničních operačních územích, od Kosova po Afghánistán, Mali a Africký roh. O znovuzavedení povinné vojenské služby však ambiciózní německý ministr prozatím nehovoří.

USA se zaměřují na Tichomoří a plánují paralelní alianci NATO

Zatímco evropští představitelé předpovídají válku mezi Ruskem a NATO v časovém horizontu několika měsíců až několika let, a to podle scénáře, kdy Moskva zaútočí na některý z členských států a celá aliance bude do konfliktu zatažena na základě článku 5 smlouvy o kolektivní obraně, USA přesunuly svou pozornost do Tichomoří. Bílý dům plánuje „asijské NATO“ nebo „paralelní NATO“, které má zabránit hegemonistickým záměrům Číny. O projektu kolektivní obranné aliance v Indopacifiku se začalo hovořit již před několika lety, ještě před vypuknutím rusko-ukrajinské války, ale od roku 2022 se jeho realizace urychlila, zejména proto, že ve Washingtonu panují obavy, že změna moci v Bílém domě, která přivede na post prezidenta republikána Donalda Trumpa, by mohla zmařit – nebo dokonce ukončit – plány demokrata Joea Bidena, tvrdí analytici serveru Politico.

Potřeba vytvoření nové aliance vychází z nové „národní mapy“, kterou zveřejnila Čína a která zahrnuje několik zemí v regionu, od Indie přes Filipíny, Malajsii, Vietnam až po Japonsko. Biden navíc opakovaně prohlásil, že USA by Tchaj-wanu přispěchaly na pomoc, pokud by jej napadla Čína, jejíž územní nároky na tento malý stát jsou již dlouho známy.

AUKUS – aliance k odstrašení Číny

Proto USA navrhly Británii a Austrálii, aby zabránily hegemonistickým plánům Číny, vytvoření vojenské aliance, která se stala známou jako AUKUS. Později byly do aliance přizvány Kanada a Japonsko.

Nedávno USA podepsaly dohodu se svými dvěma partnery v rámci programu AUKUS – Velkou Británií a Austrálií – o dodávkách ponorek s jaderným pohonem. Přestože ujistili, že nebudou vybaveni jadernými zbraněmi, je pozoruhodné, že Američané poprvé poskytují ostatním zemím tuto technologii, kterou vyvinuli za posledních 65 let. Na základě dohody by Spojené království dostalo ponorky s jaderným pohonem od roku 2030 a Austrálie od roku 2040. Vdalší budoucnosti by si partneři v rámci tzv. druhého pilíře smlouvy AUKUS intenzivně vyměňovali vyspělé vojenské technologie. Přistoupení Japonska a Kanady, které dosud nebylo dohodnuto, je stanoveno ve stejném druhém pilíři smlouvy AUKUS s časovým horizontem 2024-2025.

Podle prezidenta Joe Bidena AUKUS znovu potvrzuje silné partnerství s oběma anglicky mluvícími zeměmi a závazek udržet indo-pacifický region svobodný a otevřený. Země v tomto regionu jsou díky svobodě plavby, kterou jim USA nařídily, chráněny před ještě větším hospodářským tlakem Číny. Toto spojenectví tří velmocí, které je zjevně zaměřeno proti pokusům Číny o hospodářskou a vojenskou expanzi v Indopacifiku, považuje Peking za výsledek „typického případu mentality studené války“. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin varoval, že tento pakt vrhá mezinárodní vztahy „do nebezpečné zóny“, a zdůraznil, že prodej ponorek zvyšuje riziko jaderné války a porušuje cíle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Na druhou stranu podpis dohody s USA znepřátelil Austrálii a Francii. Již dříve obě země podepsaly dohodu, podle níž Francie dodá Austrálii ponorky s konvenčním pohonem. Dohoda však byla zrušena.