Volby v Rusku: Jednosměrné předsednictví

Na carském dvoře: nový mandát pro ruského prezidenta. Navzdory protestům Putin ve volbách zvítězil.

Nedávné prezidentské volby v Rusku byly poznamenány třemi dny napětí. Výsledek byl zřejmý, zvláště vzhledem k tomu, že média příliš propagovala odcházejícího prezidenta Vladimira Putina a že konkurenční kandidáti neměli dostatek sil, aby se Putinovi konkrétně postavili.

Nedávný vývoj ruské ústavy umožnil Vladimíru Putinovi účastnit se nadcházejících voleb. To bylo umožněno zrušením některých mandátů před ústavními reformami.

V březnu 2020 totiž ruský parlament, Duma a Rada federace schválily zákon, který upravuje maximální limit dvou funkčních období pro výkon funkce prezidenta. Novela byla přijata proto, aby prezident Vladimir Putin mohl kandidovat na další funkční období i po roce 2024, kdy mu vyprší současný mandát. Novela uvádí, že nebude bránit žádné osobě, která dříve zastávala nebo v současné době zastává funkci prezidenta Ruské federace, aby se účastnila prezidentských voleb jako kandidát. Pozměňovací návrh byl nazván Těreškovovou podle první ženy, která se dostala do vesmíru. Ačkoli se novela teoreticky vztahuje na všechny bývalé i současné prezidenty, předpokládá se, že Putin bude jediným, kdo ji bude moci využít, protože jediný prezident, který ji mohl využít, Boris Jelcin, již zemřel. Jinými slovy, Putin by mohl mít před sebou dalších 12 let vlády, protože počet mandátů se vynuluje.

V každém případě byl Vladimir Putin a Jednotné Rusko do značné míry favoritem a výsledek mu potvrdilo 88,5 % ze 78 % voličů. Rostoucí volební účast oproti roku 2018, a to i díky možnosti hlasování rozšířeného o Krym a oblasti Chersonu, Záporoží a samozvaných republik Donbas a Lugansk, kde Putin pravděpodobně získá širokou podporu.

Podle zpráv byla nejvyšší volební účast v Rusku zaznamenána těsně před uzavřením volebních místností, což naznačuje možnou obavu z odvety ze strany provládních stoupenců. Řada osob navíc vyjádřila pochybnosti o použitých metodách sčítání hlasů, přičemž ruský list Novaja Gazeta zpochybnil až 31,7 milionu hlasů, což je téměř polovina hlasů, které získal prezident Putin.

Po celou dobu, kdy byly volby otevřené, se prostřednictvím platformy pro zasílání zpráv zvané „Telegram“ šířily různé aktualizace. Tyto zprávy zahrnovaly zprávy o vstupu vojáků do volebních místností, četná zatýkání v ulicích a různé protesty, z nichž nejvýznamnější byla demonstrace organizovaná Navalného příznivci. Policie, která byla přítomna v hojném počtu, se soustředila především na zvládání situace a regulovala proud voličů, kteří čekali v dlouhých frontách.

Během nedávných voleb se také konaly ikonické protesty před volebními místnostmi různých velvyslanectví v zahraničí. K dlouhým frontám občanů čekajících na volby se přidaly četné protesty v zemích jako Berlín, Kazachstán, Istanbul a Sofie.

Julia Navalná, vdova po Alexeji Navalném, se statečně postavila do řady voličů před ruským velvyslanectvím v Berlíně, aby vyjádřila svou neochvějnou podporu hnutí Jih proti Putinovi. Toto hnutí má za cíl posílit lidi, aby vyšli do ulic a protestovali proti prezidentovi, a získává neuvěřitelnou dynamiku. Na fotografiích, které Navalnaya zveřejnila na sociálních sítích, je vidět, jak sebevědomě drží kytici květin a je vítána bouřlivým potleskem a vřelým objetím. Její demonstrace, kterou navrhla významná opoziční osobnost, se setkala s převážně pozitivním ohlasem příznivců hnutí. Navalná navíc odvážně přiznala, že na volební lístek napsala jméno svého manžela, čímž dala najevo své neochvějné odhodlání zachovat manželův odkaz. Společenské rozdělení na příznivce Putina a jeho odpůrce je naprosto zřetelné, přičemž Navalná je výraznou a neohroženou postavou opozičního hnutí.

Opozice, neschopná volební konkurence, reagovala velkým hlukem, o čemž svědčí mimo jiné 74 zatčení mezi Kazaní a Moskvou. Příkladný je v tomto smyslu případ ženy v Petrohradě, která zřejmě zanechala před volební místností zápalné zařízení, zatímco ostatní případy jsou méně brutální, tisk je označuje za „vandalismus“, ale nejsou ničím jiným než pomluvami nově zvoleného prezidenta.

Reakce mezinárodního společenství na ruské volby se různí. Mezi prvními, kdo blahopřáli znovuzvolenému ruskému prezidentovi, bylo několik zemí známých svými silnými diplomatickými vztahy s Ruskem, jako například Čína, Severní Korea, Kuba, Bělorusko a Írán.

Čína poblahopřála ke zvolení nového ruského vůdce. Mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien prohlásil, že „Čína a Rusko jsou strategickými a spolupracujícími partnery v nové éře“ a jsou si navzájem největšími sousedy. Čínský prezident Si Ťin-pching rovněž poblahopřál nově zvolenému vůdci a prohlásil, že výsledek voleb plně odráží konsensus ruského lidu.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un poblahopřál Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení. K jasnému vítězství Putinovi poblahopřál také íránský prezident Ibrahim Raisi. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez Parrilla mezitím na sociální síti X napsal, že Kuba a Rusko budou i nadále posilovat vazby, zejména v oblastech, které jsou prospěšné pro jejich národy.

Mezitím ukrajinský prezident Zelenskyj kritizoval legitimitu voleb s odkazem na obavy, že přítomnost armády mohla ovlivnit svobodu hlasování. Proti volbám se vyslovila i nová polská vláda, která odsoudila „tvrdé represe“ a rozsáhlé porušování mezinárodního práva při rozšíření hlasování na okupované ukrajinské regiony.

Spojené státy, Velká Británie, Německo a Evropská unie spojily své síly, aby minimalizovaly dopady ruských voleb. Předseda Evropské rady Charles Michel (MR, RE) učinil silné prohlášení prostřednictvím příspěvku, který obsahoval slogan „Žádná opozice. Žádná svoboda. Žádná volba“. Toto prohlášení vyvolává vážné pochybnosti o legitimitě výsledků voleb.

Nedávné volby v Rusku vzbudily pozornost několika evropských zemí včetně Itálie. Italská premiérka Giorgia Meloniová, která patří do skupiny ECR, se k této záležitosti zdržela vyjádření. Na druhé straně Antonio Tajani, ministr zahraničí, který patří k PPE, prohlásil, že volby byly ovlivněny silným a násilným tlakem. Jako důkaz uvedl vyloučení Navalného, který byl nejprve uvězněn a poté zavražděn, a také vojenskou ostrahu voleb. Matteo Salvini, tajemník Ligy, který je členem ID, je však jiného názoru. Domnívá se, že Rusové tímto hlasováním vyjádřili svou vůli a že je na čase pochopit, jak si opozice může příště počínat lépe. Salvini doufá, že rok 2024 bude rokem míru, protože probíhající válka může vítězům ztížit oslavy.

Závěrem lze konstatovat, že podle oficiálních výsledků nedávných prezidentských voleb v Rusku se voleb nezúčastnilo 31 % oprávněných voličů. To zahrnuje jak zdržení se hlasování, tak hlasy odevzdané pro opoziční kandidáty. Jedná se o značný počet lidí, kteří se rozhodli nevyužít svého volebního práva, a to představuje příležitost pracovat na vytvoření životaschopné alternativy, která by lépe zastupovala jejich zájmy.