Evropští zemědělci v centru budoucnosti: Metsola vyzývá k inteligentnější a spravedlivější zemědělské politice

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola se zavazuje k pružnějšímu a jednoduššímu přístupu EU k podpoře zemědělců, posílení potravinové bezpečnosti a zajištění udržitelnosti venkovských komunit po roce 2027.

Evropští zemědělci byli dlouho páteří potravinového systému kontinentu, ale dnes čelí stále větším výzvám – od klimatických tlaků a nestability trhu až po zátěž složitých předpisů. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová ve svém projevu na Coldirettiho fóru o zemědělství a potravinách v Římě vyslala jasný signál: Evropská unie naslouchá a přijímá opatření. „Dost bylo prázdných slov,“ prohlásila a zdůraznila, že Parlament je odhodlán přinést skutečné a hmatatelné výsledky pro ty, kteří Evropu živí.

Metsola ve svém projevu zdůraznila, že evropský projekt musí být i nadále založen na schopnosti reagovat a odpovědnosti. „Potřebujeme Evropu, která naslouchá a reaguje,“ řekla, „která zaručí potravinovou bezpečnost, hospodářský růst a životaschopnou budoucnost venkovských komunit.“ Pro maltskou prezidentku to znamená zjednodušit život zemědělcům a zajistit, aby politika sloužila lidem, které má chránit. „Byli jsme zvoleni s jasným mandátem – zajistit, aby věci fungovaly, zjednodušit život zemědělců, rodin a podniků,“ potvrdila.

Snížení byrokracie je jedním z hlavních pilířů této vize. „Zjednodušení pravidel znamená umožnit plánovat, investovat a růst,“ vysvětlil Metsola, což odráží rostoucí názor tvůrců politik a zemědělských subjektů, že nadměrná byrokracie brání inovacím a dlouhodobému plánování. Jak poznamenala, Evropský parlament nedávno schválil konkrétní opatření, jejichž cílem je „usnadnit práci v zemědělství a zajistit bezpečnější budoucnost“.

Klíčovou součástí tohoto reformního úsilí je předvídatelnost a spravedlnost. Metsola nastínil vizi „méně papírů, méně překážek, rozumnější pravidla“, zejména pro drobné zemědělce, kteří často nesou největší administrativní zátěž. Zdůraznila také význam ochrany označení původu – základního kamene evropské kulinářské identity. Obhajoba zeměpisných označení podle ní znamená „chránit kvalitu a sledovatelnost potravin“, což spotřebitelům umožňuje informovaný výběr a zároveň chrání dědictví a živobytí místních výrobců.

Kromě zjednodušení kladl Metsola velký důraz na sledovatelnost a bezpečnost potravin. Vyzvala k přísnějším hraničním kontrolám a důslednému prosazování norem, aby se zabránilo nekalé konkurenci a zajistilo, že evropští spotřebitelé budou moci důvěřovat výrobkům, které dostanou na svůj stůl. „Bezpečnost potravin,“ připomněla, „je základní součástí evropské suverenity.“ Na globalizovaném trhu znamená zachování této suverenity hájit nejen ekonomické zájmy Evropy, ale také její sociální a environmentální hodnoty.

Při pohledu na společnou zemědělskou politiku (SZP) po roce 2027 Metsola slíbil, že zemědělci „budou – a musí být – v centru diskuse“. Cílem je podle ní modernizovat evropské zemědělské nástroje, chránit rozpočet SZP a zaměřit se na „lidi a ty, kteří vytvářejí hodnoty“. Tato nová generace SZP by měla zajistit spravedlivé příjmy, podporovat inovace a zaručit, že venkovské oblasti nejen přežijí, ale budou i prosperovat. Podle jejích slov „příští SZP musí chránit živobytí zemědělců, zajistit spravedlivé podmínky, podporovat produkci potravin a podporovat inovace, aby venkovské komunity nejen přežily – musí prosperovat“.

Metsola se rovněž zabýval obchodní politikou Evropské unie a zdůraznil potřebu rovnováhy mezi otevřeností a ochranou. Potvrdila, že EU bude i nadále podporovat „otevřený a spravedlivý obchod“ a budovat mezinárodní partnerství, která vytvářejí růst a příležitosti. Jasně však řekla, v čem musí spočívat priority EU: „Naše první odpovědnost je vůči těm, kteří v Evropě vyrábějí.“ Když jsou evropští zemědělci znevýhodněni, zdůraznila, „Evropa musí zasáhnout, aby bránila své zájmy, svou kvalitu a svou potravinovou identitu“.

Její výroky odrážejí širší snahu evropských institucí o obnovení důvěry v zemědělský sektor – snahu, která byla ovlivněna nedávnými protesty zemědělců, narušením dodavatelského řetězce a rostoucími náklady. Metsola se zasazuje o méně byrokratický přístup, který by se více zaměřoval na zemědělce, a snaží se tak sladit evropskou politiku se skutečnými potřebami těch, kteří na půdě pracují.

Poselství Roberty Metzoly na fóru Coldiretti bylo pragmatické a zároveň plné naděje. Představila EU připravenou vyvíjet se, zjednodušovat a hájit své zemědělce ve stále konkurenčnějším a nejistějším světě. „Evropa naslouchá,“ řekla – a pod jejím vedením hodlá Evropský parlament dokázat, že naslouchání vede k činům. Pro evropské zemědělce může tento slib znamenat začátek nové éry: éry, kdy se politiky nebudou psát pouze v Bruselu, ale budou mít kořeny na polích, v komunitách a tradicích, které udržují Evropu při životě.

Alessandro Fiorentino