Subscribe
V posledních dvou desetiletích zaznamenala účast žen ve vědě a technice v Evropě významný pokrok, i když je stále poznamenána přetrvávající strukturální nerovnováhou. V roce 2024 bylo v Evropské unii zaměstnáno ve vědeckých a technologických odvětvích více než 73,8 milionu osob ve věku 25 až 64 let, což potvrzuje strategický význam těchto oborů pro konkurenceschopnost kontinentu. V rámci této skupiny zaměstnanců výrazně vzrostlo zastoupení žen: podle údajů zveřejněných Eurostatem se počet vědkyň a inženýrek zvýšil z 3,4 milionu v roce 2008 na 7,9 milionu v roce 2024. Tento nárůst svědčí o strukturálním posunu ve složení vědecké pracovní síly, ale zatím se nerovná dosažení rovnosti. Vertikální a horizontální segregace nadále charakterizuje evropský systém výzkumu a inovací, jak zdůrazňují zprávy She Figures 2024 a She Figures 2025, které zveřejnila Evropská komise. Srovnání obou vydání odhaluje složitý obraz, v němž vedle sebe existují konkrétní zlepšení a přetrvávající nerovnosti.
MEZERY V ZAMĚSTNANOSTI VE VĚDĚ A V ODVĚTVÍCH
Analýza rozložení žen v různých odvětvích výzkumu a inovací ukazuje různorodý vzorec. Ve vysokoškolském vzdělávání tvoří ženy výzkumnice 44 %, zatímco ve vládním sektoru tento podíl stoupá na 45 %. V podnikatelském sektoru je však zastoupení žen omezeno na 22 %, což svědčí o výrazném nedostatečném zastoupení v soukromém sektoru, kde se soustřeďují investice, patenty a transfer technologií. Další kritický problém se týká samostatné výdělečné činnosti v odvětvích vědy, techniky a informačních a komunikačních technologií, kde ženy tvoří pouze 25 % odborníků. Tato asymetrie naznačuje existenci překážek v přístupu k vědeckému a technologickému podnikání, což má přímé důsledky pro inovace a konkurenceschopnost Evropy. Na územní úrovni údaje odhalují značné rozdíly mezi členskými státy a regiony. Nejvyšší podíl vědkyň a inženýrek je v Lotyšsku (50,9 %), Dánsku (48,8 %) a Estonsku (47,9 %). Naproti tomu ve Finsku (30,7 %), Maďarsku (31,7 %) a Lucembursku (32,4 %) je jejich podíl výrazně nižší. Zvláště významné jsou údaje za jižní Itálii, kde podíl vědkyň a inženýrek činí 31,1 %, čímž se jižní Itálie řadí mezi oblasti s nejnižším zastoupením žen v Evropě. Tento údaj, nižší než evropský průměr, poukazuje na dvojí znevýhodnění: genderové a regionální. V některých evropských regionech, jako jsou Kanárské ostrovy (58,8 %), Azory (57,3 %) a Madeira (56,4 %), převažují ženy ve vědeckých funkcích nad muži, což dokazuje, že rovnost je dosažitelným cílem.
ZEMĚPISNÝ PŮVOD A ÚČAST ŽEN
Další rozlišující faktor se týká původu pracovnic. U žen narozených mimo Evropskou unii je méně pravděpodobné, že budou zaměstnány jako vědkyně a inženýrky (36 %), než u žen narozených v jiném členském státě (43 %) nebo v zemi, kde pracují (42 %). V Lucembursku a Nizozemsku je podíl žen narozených mimo EU zaměstnaných ve vědě obzvláště nízký, a to 21 %, resp. 26 %. Toto zjištění upozorňuje na prolínání genderu a migrace a naznačuje existenci vícenásobných překážek.
VZDĚLÁVÁNÍ A AKADEMICKÉ DRÁHY
Obě zprávy She Figures (vydání 2024 a 2025) potvrzují, že ženy představují přibližně polovinu absolventů doktorského studia v EU. V roce 2025 činí tento podíl 48 %, což je stejná hodnota jako v roce 2021. V přírodovědných a technických oborech však tento podíl klesá na 37 %, což je oproti předchozímu průzkumu nárůst pouze o jeden procentní bod. Tento rozdíl naznačuje přetrvávající oborovou segregaci. V oboru informačních a komunikačních technologií bylo v roce 2024 uděleno pouze 22 % doktorátů ženám. Tento nedostatek přímo ovlivňuje dostupnost pokročilých dovedností ve strategické oblasti pro digitální transformaci Evropy. Srovnání obou vydání ukazuje, že zastoupení žen mezi vědci a inženýry zůstává stabilní na úrovni 41 %, zatímco mezi výzkumnými pracovníky mírně klesá na 34 % v roce 2025, což je pokles o jeden procentní bod oproti roku 2021. To naznačuje, že celkové početní rozšíření se automaticky nepromítá do posílení zastoupení žen ve výzkumných funkcích.
VERTIKÁLNÍ SEGREGACE A AKADEMICKÉ VEDENÍ
Rozložení žen v akademické hierarchii potvrzuje fenomén tzv. „gender gap“. V roce 2025 představují ženy 47 % v platové třídě C, což odpovídá postdoktorandům, 41 % v platové třídě B, což odpovídá docentům, a pouze 30 % v platové třídě A, tj. řádným profesorům. Ačkoli posledně jmenovaná kategorie zaznamenala oproti roku 2021 nárůst o čtyři procentní body, rozdíl zůstává velký. Ještě výraznější je situace v přírodovědných a technických oborech, kde ženy na pozicích třídy A tvoří pouze 20 %. Tyto údaje ukazují, že skleněný strop nadále působí obzvláště silně v oborech STEM. Dále bylo v roce 2024 zdůrazněno, že pouze 9 % vynálezců v EU jsou ženy a že 98 % evropského výzkumu nezahrnuje genderový rozměr. V roce 2025 bude méně než jedna z deseti patentových přihlášek podána ženou, což představuje 9% podíl, který se oproti roku 2021 mírně snížil. To potvrzuje přetrvávající vyloučení žen z procesů ekonomické valorizace výzkumu.
PUBLIKACE, SPRÁVA A FINANCOVÁNÍ
Pokud jde o vědecké publikace, v roce 2025 budou ženy tvořit 34 % autorů, což je o tři procentní body více než v roce 2021. Tento pokrok naznačuje větší viditelnost ve vědecké produkci, ale zatím ne rovnováhu. Zastoupení žen ve správních radách a na vedoucích pozicích dosáhlo 38 %, což představuje výrazný nárůst o sedm procentních bodů. Pozitivní signály se objevují také v evropských programech financování: více než 51 % účastníků rad a expertních skupin programu Horizont Evropa tvoří ženy a 81 % výzev se zabývá genderovým aspektem. Výzkumnice představují 38 % účastnic financovaných projektů a podíl konsorcií vedených ženami se zvýšil z 23 % na 31 %. Úspěšnost žádostí o financování však zůstává u žen nižší, a to 32 %, přičemž ve srovnání s rokem 2021 nedošlo ke zlepšení. Tento rozdíl poukazuje na existenci překážek, které dosud nebyly zcela překonány v mechanismech hodnocení a výběru.
AUTOMATIZACE, UMĚLÁ INTELIGENCE A PRACOVNÍ RIZIKA
Podle společné studie Mezinárodní organizace práce a NASK by v zemích s vysokými příjmy mohlo být téměř 10 % pozic, kde dominují ženy, nahrazeno automatizací, zatímco u pozic, kde dominují muži, je to 3,5 %. Tento rozdíl odráží koncentraci žen na administrativních a opakujících se pozicích, které jsou více vystaveny AI. Zároveň se 42 až 66 % evropských pracovníků obává negativního dopadu UI na jejich pracovní místa. V kontextu chronického nedostatku technologických dovedností, kdy se v technologickém sektoru každoročně uvolní 500 000 až 800 000 pracovních míst nejméně do roku 2035, představuje odchod přibližně 60 000 žen ročně z technologického sektoru kvůli nedostatku kariérních vyhlídek významnou ztrátu lidského kapitálu.
ÚLOHA EVROPSKÝCH POLITIK A VÝHLED PRO ITÁLII
Od roku 2012 je prioritou Evropského výzkumného prostoru rovnost žen a mužů. Zavedení plánu rovnosti žen a mužů jako požadavku způsobilosti pro program Horizont Evropa a cíl 50 % zastoupení žen ve výborech představují konkrétní nástroje změny. Pro Itálii má však tato výzva specifický územní rozměr. Počet 31,1 % vědkyň a inženýrek v jižní Itálii znamená výrazné zaostávání ve srovnání s evropským průměrem 41 %. Tento rozdíl naznačuje potřebu cílených politik, které integrují opatření pro rovnost žen a mužů do strategií regionálního rozvoje, aby se zabránilo tomu, že se územní rozdíly ještě více prohloubí. Srovnání mezi Obrázky 2024 a 2025 ukazuje, že Evropa dělá pomalý pokrok, přičemž dochází ke zlepšení v oblastech, jako je vedení a účast na programech financování, ale ke stagnaci nebo regresi v jiných oblastech, jako je zastoupení mezi výzkumnými pracovníky a v patentech. Úkolem není pouze zvýšit počty, ale strukturálně transformovat výzkumné a inovační systémy tak, aby plně využívaly ženský talent.
POSTUPNÁ, ALE NEÚPLNÁ ZMĚNA
Společná analýza nejnovějších údajů poukazuje na trajektorii postupných, ale neúplných změn. Nárůst počtu vědkyň a inženýrek, lepší vedení a začlenění genderového rozměru do evropských programů jsou povzbudivými signály. Přetrvávající nedostatečné zastoupení v oborech STEM, patentech a na vedoucích pozicích však v kombinaci s novými riziky spojenými s automatizací vyžaduje posílení veřejných politik. Pro Itálii, a zejména pro jižní Itálii, je prioritou překonat rozdíl oproti evropskému průměru a současně řešit genderový a regionální rozměr. Pouze prostřednictvím integrovaného přístupu, který bude schopen kombinovat vzdělávání, začleňování, inovace a profesní rekvalifikace, bude možné přeměnit kvantitativní pokrok ve skutečnou věcnou rovnost v evropském systému výzkumu a inovací.