Ne, mladí lidé nepřestanou číst literaturu

Někdy se říká, že sociální média zabíjejí literaturu. Říká se, že audioknihy zabijí fyzické knihy. A říká se, že mladí lidé čtou stále méně. Naštěstí to není tak jednoduché.

Je pravda, že internet, umělá inteligence a sociální média ovlivňují literaturu a její konzumaci. Multimediální obrazovky nabízejí formu stimulace, které psané slovo nemůže konkurovat.

Znamená to však, že literatura zanikne? Že nikdo nebude číst? Samozřejmě že ne. Dokonce je pravda, že internet a sociální média mohou šířit lásku ke čtení a inspirovat mladé lidi, aby místo koukání do obrazovky otevřeli knihu. Ne každý bude číst literaturu. Ale ne každý to také někdy dělal. Je snadné si starší dobu idealizovat. Tehdy, před internetem a možná i před televizí. Ale ne každý četl tehdy a ne každý bude číst i v budoucnu.

Otázkou, kterou bychom si měli položit, je, zda klasická literatura a klasická kniha přežije internet, audioknihy, sociální média a umělou inteligenci. Zdá se, že odpověď zní ano.

V roce 2024 se stalo něco, co překvapilo mnohé pracovníky knižního a literárního průmyslu ve Švédsku. Poprvé po velmi dlouhé době se zvýšil počet fyzických knihkupectví. V témže roce bylo dosaženo rekordu v počtu prodaných knih (včetně digitálních). Trendy mohou jít nahoru i dolů. Ovlivňuje je inflace a dříve také pandemie. Ale vzorec je jasný. Čtení se nesnížilo. Mnozí si navíc mohou vychutnat audioknihy slavných děl na Youtube, aniž by to bylo zahrnuto do statistik.

Zdá se, že na zájem mladých lidí o literaturu a fyzické knihy má pozitivní vliv něco, čemu se na Tiktoku říká „Booktok“. Běžní mladí lidé zde hodnotí knihy, které přečetli. Diskutují o knihách a šíří znalosti o knihách.

Rutger Brattström ve svém článku ve švédských novinách Svenska Dagbladet píše, že zájem o skutečnou literaturu na Tiktoku souvisí se zájmem dnešních mladých lidí o „temnou akademii“. Podle Brattströma si knihkupectví všímají velkého počtu mladých lidí, kteří přicházejí a ptají se po knihách, o nichž četli na Tiktoku. Některá knihkupectví dokonce zřídila speciální regály pro knihy, které jsou na Tiktoku aktuálně trendy.

Jako bývalý akademik a milovník literatury jsem si v Brattströmově článku s potěšením přečetl následující: „Temná akademie je estetika, která romantizuje literaturu, umění a akademická studia. Dnes je žádoucí být intelektuálem jako postavy z filmu Společnost mrtvých básníků nebo knihy Tajné dějiny. Stalo se něco nečekaného: Čtení a vzdělání se v určitých mladých kruzích staly cool – jako vysedávání v opravdovém knihkupectví.“ My lidé se nespokojíme jen s konzumací jednoduchých podnětů. Zvláštní zážitek z ponoření se do fyzické knihy a pocit, že se život stává něčím víc a větším, než byl před čtením, bude lidi oslovovat i v budoucnu.

A možná není náhoda, že mladí lidé chtějí číst právě romantickou literaturu. Po postupu racionalismu a víry v 18. století se spisovatelé i čtenáři obrátili ke světu subjektivity a tajemna. Tehdy vzniklo velké a široké kulturní hnutí, kterému říkáme romantismus. A nyní, po období internacionalismu a víry v univerzální hodnoty a řešení (svoboda, rovnost, liberalismus), se pravděpodobně vrátí subjektivita, tajemno, iracionalita.

Takže i když ji mnoho mladých lidí nečte.