Subscribe
Americká administrativa vydala nový dokument o bezpečnostní politice. A protože jde o dominantní světovou supervelmoc, obsahuje dokument také několik úvah týkajících se Evropy a EU.
Mnoho politiků a názorových vůdců v Evropě bylo zděšeno silnou kritikou, která je v dokumentu adresována Evropské unii. V dokumentu se mimo jiné uvádí: „Evropská unie a další nadnárodní subjekty […] podkopávají politickou svobodu a suverenitu“ v evropských zemích.
Kritika spočívá v tom, že supranacionalismus oslabuje suverenitu členských států. Svobodnému vytváření názorů brání také cenzura a politická korektnost. Jde ale také o to, že evropské země – zejména v západní Evropě – umožnily příliš velkou imigraci. Podle autorů dokumentu téměř nekontrolovaná masová imigrace destabilizovala Evropu, zničila pracovní trhy a učinila evropské země zranitelnějšími vůči vlivu cizích mocností.
V Evropě byli přední politici zatím ve svých reakcích zdrženliví. Francouzský deník Le Monde poznamenává, že evropští představitelé se drží při zemi, aby neposilovali rozdělení mezi Evropou a Spojenými státy. V pondělí 8. prosince se v Londýně sešli vedoucí představitelé Velké Británie, Francie a Německa, aby projednali nejnovější diplomatický vývoj kolem války na Ukrajině, ale také nový strategický dokument Spojených států. Rozhodli se novou americkou doktrínu nekomentovat.
Novináři a názoroví vůdci však nebyli tak umírnění. Geopolitický komentátor Radia France Pierre Haski se ve svém sloupku zveřejněném 8. prosince domnívá, že Spojené státy se nyní spojují s evropskou krajní pravicí a že nová strategie znamená, že Spojené státy nyní přerušují své normální a dobře fungující vztahy s Evropou.
Ve Švédsku napsal Peter Wennblad v liberálně-konzervativním deníku Svenska Dagbladet, že Evropa nyní musí bojovat na dvou frontách. Musíme se vypořádat s agresivním Ruskem, ale také se nyní musíme vypořádat s nepřátelskými USA.
Mnozí kritici v Evropě spojují obsah dokumentu se současnou situací na Ukrajině. Domnívají se, že Trumpova administrativa oslabuje svou podporu Ukrajině, Evropě a svobodnému světu, když naznačuje, že Evropa měla již dávno zprostředkovat mír na Ukrajině. Domnívají se také, že americká administrativa, která je nyní u moci ve Washingtonu, je do jisté míry zaslepena sympatiemi k Rusku.
A je pravda, že Rusko již není v nové doktríně bezpečnostní politiky prezentováno jako hrozba pro USA. V dokumentu se mnohem více hovoří o Číně než o Rusku. A zdá se, že základním postojem USA je, že by se nyní měly soustředit na své vlastní zájmy, a tedy zaměřit svou pozornost na „západní polokouli“, tj. na Severní a Jižní Ameriku a oceány napříč Asií. Evropané se musí sami vypořádat se svými rozpory s Ruskem.
Je zřejmé, že současný pohled Spojených států na Rusko a konflikt západní Evropy s Ruskem je ambivalentní. Na jedné straně by rády hrozbu ze strany Ruska bagatelizovaly. Trump se rozhodl s Putinem jednat a zdá se, že věří, že Putin má zájem na vytvoření míru, což se Evropané snaží Trumpovi vysvětlit, že Putin takový není.
Zároveň je zřejmé, že Američané nabádají Evropany, aby pěstovali vlastní sílu. „Chceme, aby Evropa zůstala evropskou, aby znovu získala své civilizační sebevědomí,“ píše se v dokumentu. A naléhají na Evropany, aby investovali ještě více peněz do vlastní obrany. V jistém smyslu tedy současná americká administrativa nabádá Evropany, aby se opět stali velkými a silnými, aby se nemuseli tolik bát Ruska.
Kritika EU je jasnější. EU je popisována pouze jako nadnárodní organizace, která brání demokracii a brzdí ekonomiku. Zde je pochopitelná reakce mnoha evropských představitelů.
Na to, zda má Trump pravdu, nebo ne, můžeme mít každý jiný názor. Navíc může mít v některých bodech pravdu, ale v jiných se mýlí. Není však pochyb o tom, že Trump opět rozzlobil mnoho Evropanů a že jeho prezidentství představuje pro evropské vedení skutečnou zkoušku.