
Oznámení americké administrativy o uvalení 100% cla na filmy vyrobené mimo Itálii představuje významný zlom v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Evropou. Toto opatření, které přichází uprostřed napětí v kulturní a regulační výměně, hrozí hlubokým podkopáním konkurenceschopnosti evropského filmového průmyslu, zejména italského. Rozhodnutí je přímou reakcí na politiku EU, která vyžaduje, aby streamovací platformy působící v EU vyhradily významnou část svých knihoven pro evropský obsah a část svých zisků reinvestovaly do místní produkce.
VLIV NA OBCHODNÍ TOKY A VÝVOZ
Nová celní bariéra navazuje na trend, který se již projevil poklesem italského vývozu. Podle nejnovějších údajů, které v minulých dnech zveřejnil ISTAT, se italský prodej do Spojených států v srpnu meziročně snížil o 21,2 %, zatímco celkový pokles vývozu mimo EU postihl téměř všechny hlavní obchodní partnery a v Turecku dosáhl -26,1 %. Oproti těmto negativním údajům vykázaly pozitivní vývoj pouze Spojené království (+4,9 %) a Švýcarsko (+4,7 %). Významný je nárůst dovozu ze Spojených států, který ve stejném období vzrostl o 68,5 %, což zvýraznilo nerovnováhu obchodu a snížilo přebytek se zeměmi mimo EU na 1,777 mld. eur oproti 2,794 mld. eur v předchozím roce.
ZRANITELNOST FILMOVÉHO PRŮMYSLU
Evropský audiovizuální sektor, který v roce 2023 přinesl na americká plátna 4,8 milionu titulů, je nyní vystaven hrozbě faktické marginalizace. Americká distribuce představuje klíčovou složku příjmů pro mnoho evropských produkcí, zejména pro velkorozpočtové „event filmy“, jejichž kasovní příjmy jsou do značné míry závislé na zahraničních trzích. Zavedení takto rozsáhlých cel by drasticky zvýšilo náklady amerických dovozců, což by nevyhnutelně vedlo ke snížení dostupnosti a konkurenceschopnosti evropských děl v amerických kinech a na amerických platformách.
DOPAD NA ITÁLII
Pro italský filmový průmysl, který se historicky vyznačuje silným sklonem k mezinárodní koprodukci a značnou závislostí na vývozu filmových titulů jako základním kameni ekonomické udržitelnosti, zavedení takovýchto restriktivních celních opatření kriticky narušuje strukturální základy tohoto odvětví. Tato zranitelnost je umocněna úlohou, kterou hrají zahraniční trhy, zejména severoamerický, při vyrovnávání produkčních rozpočtů a při mezinárodním uměleckém uznání. Důsledky tohoto dopadu se neomezují pouze na prvovýrobu, ale šíří se systémově a vyvolávají negativní dominový efekt v celém dodavatelském řetězci: od distribuce přes postprodukci až po pomocné služby. V této souvislosti by se pozorované zhoršení vývozu do Spojených států nemělo vykládat jako pouhý cyklický trend, ale spíše jako předstihový ukazatel rostoucích a hlubokých obtíží, kterým budou italští výrobci čelit při udržování své konkurenceschopnosti. K dalším stresovým faktorům patří sbližování sankčních obchodních bariér – např. cel – a nepříznivé výkyvy směnného kurzu eura vůči dolaru. Zdokumentované průměrné 10% kolísání posledně jmenovaného indexu za posledních dvanáct měsíců výrazně zvyšuje finanční tlak. Toto dvojí omezení se promítá do drastického poklesu provozních ziskových marží a vážně ohrožuje dlouhodobou udržitelnost iniciativ orientovaných na nadnárodní trh.
GLOBÁLNÍ DYNAMIKA A PRŮMYSLOVÉ STRATEGIE
Dalším faktorem, který je třeba vzít v úvahu, je zavedená praxe velkých amerických produkčních společností využívat zahraniční lokace, aby mohly využívat daňových pobídek a nižších výrobních nákladů. Přijetí celních bariér je v rozporu s touto globální dynamikou a hrozí, že se zvýší napětí nejen s evropskými partnery, ale také se zeměmi, jako je Kanada a Velká Británie, které hostí hlavní výrobní centra. Pro evropský průmysl je proto zásadní vypracovat strategie diverzifikace odbytových trhů, posílit distribuční kanály uvnitř EU a zvýšit spolupráci s rozvíjejícími se trhy, aby se snížila závislost na trhu USA. Zavedení 100% cel na zahraniční filmy Spojenými státy není jen protekcionistickým obchodním opatřením, ale také přímým útokem na princip mezinárodního kulturního oběhu. Důsledky pro evropský a italský filmový průmysl budou pravděpodobně vážné a umocní již tak zjevné potíže spojené s poklesem vývozu a kolísáním měny. V tomto scénáři se posílení evropských politik podporujících audiovizuální odvětví jeví jako nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti a přežití strategického odvětví nejen pro hospodářství, ale také pro kulturní identitu kontinentu.