EU musí zemědělcům zajistit podmínky pro zajištění potravinové bezpečnosti

Protesty evropských zemědělců, které od loňského podzimu zasáhly několik evropských zemí od západu na východ, zdaleka neskončily a začátkem letošního roku se znovu rozhořely. Protesty mají různé příčiny, ale shodují se v nespokojenosti s novou zemědělskou politikou EU a nejnovějšími předpisy v oblasti životního prostředí, jejichž provádění je pro ně příliš nákladné.

Vlády nejsilnějších evropských ekonomik musí ustupovat a dočasně se vzdát některých opatření, která zamýšlely přijmout v rámci environmentální politiky. Tváří v tvář stále zuřivějšímu hněvu protestujících se vedoucí představitelé v Bruselu v předvečer voleb do Evropského parlamentu v hodině dvanácté rozhodli, že je třeba zahájit „strategický dialog“ se zemědělským sektorem. Před jejím zahájením 25. ledna se zástupci Evropské komise setkali s ministry zemědělství 27 členských států, z nichž někteří přijeli na jednání do Bruselu s „mandátem“ od zemědělců, jako například rumunský úředník Sorin Barbu.

Závěry diskuse: EU musí zemědělcům zajistit podmínky pro zajištění potravinové bezpečnosti udržitelným a ziskovým způsobem. V dokumentu vydaném na závěr zasedání Rada konkrétně uvedla, že zemědělství musí dostat „přiměřené“ finanční prostředky.

„Nespokojenost našich zemědělců je skutečná a již se projevuje v ulicích po celé Evropské unii. Pokud nepochopíme, že naši zemědělci potřebují skutečnou podporu, a ne další překážky pro získání produkce, můžeme všichni odejít od práce. Včetně vás, pane komisaři!“ Na zasedání to řekl rumunský ministr zemědělství Sorin Barbu, který se obrátil na komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Janusze Wojciechowského.

Forma protestu zemědělců se v jednotlivých zemích liší

Nedávné protesty zemědělců se v jednotlivých zemích liší, ať už jde o hlavní stížnosti, které se v ulicích ozývají, nebo o jejich rozsah. Zatímco v Německu zemědělci protestovali proti zrušení dotací na naftu, ve Španělsku proti snížení přídělů vody a ve Francii proti odložení přijetí zemědělského zákona, konkrétně proti zvýšení nákladů na zavlažování zemědělské půdy. Obecně se deklarované i nedeklarované stížnosti zemědělců týkají rostoucích nákladů v souvislosti s inflací, zvyšováním daní a příliš přísnými ekologickými předpisy. Rozsah demonstrací roste a hrozí, že naruší hospodářský život. Ve Francii si navíc již vyžádala první oběti – farmářka přišla o život a její manžel a dcera byli vážně zraněni poté, co se auto pokusilo prorazit zátaras demonstrantů. Předtím v jiných městech protestující zablokovali přístup k jaderné elektrárně. V Německu zastavil výrobu v továrně společnosti Volkswagen protest zemědělců. Kolony traktorů a nákladních aut způsobily v mnoha regionech dopravní chaos a zablokovaly několik měst. Ve Francii i v Německu lidé házeli na brány institucí kbelíky s hnojem. Nebylo to poprvé, podobné postoje byly zaznamenány i při loňských protestech v Nizozemsku. Zemědělci v Belgii, Španělsku a Irsku rovněž protestovali proti dopadům environmentálních opatření a jejich nákladům. Jeden z nejdéle trvajících a nejbouřlivějších protestů evropských zemědělců se odehrál v Nizozemsku, kde se zemědělci již několik let staví proti vládním opatřením, která mají drasticky snížit stavy hospodářských zvířat v rámci boje proti znečištění dusíkem.

Dovoz levného obilí z Ukrajiny vyhnal východoevropské zemědělce do ulic

Zemědělci protestovali v loňském roce a budou protestovat i v roce 2024 a ve střední a východní Evropě. V tomto případě jim však vadí především dovoz levného obilí z Ukrajiny a nekalá konkurence, kterou zemědělské produkty z této země vytvářejí domácím produktům, jelikož nejsou zavedena cla. Kromě této nekalé konkurence je také známo, že některé ukrajinské zemědělské produkty nesplňují normy kvality stanovené Evropskou unií.

V současné době probíhají rozsáhlé protesty v Polsku, kde zemědělci dočasně uzavřeli „příměří“ s novým ministrem, který je ve funkci teprve několik týdnů, a v Rumunsku, které letos čekají nejméně tři kola voleb – do Evropského parlamentu, místní samosprávy a prezidentské volby. Protestující a další subjekty – včetně vlád všech sousedních členských států Ukrajiny – čekají, až Brusel předloží návrhy na nové celní výjimky pro ukrajinské zemědělské produkty, které by vstoupily v platnost ve druhé polovině letošního roku.

Kdo ovládá potraviny, ovládá lidi

Všechny tyto protesty vyvolané nespokojeností přitahují pozornost extremistických stran a konspiračních hnutí. Podle BBC, kterou cituje deník The Guardian, je tomu tak i v Německu, kde chce krajní pravice vyvolat revoluci a využít těchto demonstrací. Objevily se tak konspirační zprávy jako např.: „Kdo ovládá potraviny, ovládá lidi“.

Výsledky průzkumu veřejného mínění, z nichž citovala agentura dpa(Deutsche Presse-Agentur ), ukazují, že více než dvě třetiny Němců (68 %) podporují protesty zemědělců proti vládním plánům na zrušení dotací, včetně osvobození od spotřební daně z motorové nafty pro zemědělství, které platí již více než 70 let. Výkonná moc se pod tlakem rozhodla pro postupné snižování v příštích třech letech namísto náhlého zrušení, jak bylo plánováno. A to poté, co kabinet kancléře Olafa Scholze ustoupil od zrušení osvobození zemědělců od daně z motorových vozidel. To však nestačí. Daně za znečištění stále více zatěžují zemědělce a tato opatření přicházejí po letech energetické krize a pandemií, které vážně ovlivnily produkci a životní úroveň.

V Nizozemsku skončily protesty zemědělců založením zemědělské strany BBB. Ačkoli měla BBB jediný cíl – bojovat proti environmentální politice vlády Marka Rutteho – zasadila jeho straně VVD v zemských volbách velkou ránu a dostala ji do křehké pozice v Senátu.

V Rumunsku se na třídenní protest povolený radnicí v centru Bukurešti nedostavil ani jeden zemědělec. Důvodem bylo, že rumunští zemědělci se nechtěli spojit s organizátorem, nezávislým nacionalistickým politikem, který ji pro ně pořádal. Dotace, které v průběhu let dostávali, a pokračující používání fosilních paliv a pesticidů – to jsou společné body nedávných protestů evropských zemědělců. Jinými slovy, obrana statu quo, říká Jan Douwe van der Ploeg, bývalý profesor na univerzitě v nizozemském Wageningenu, kterého cituje DW. Tři body uvedené zemědělským odborníkem jsou charakteristickými znaky průmyslového zemědělství. Nebo právě to si EU už nepřeje.

„Je třeba vzít v úvahu mnoho hlasů, které říkají, že zemědělství dostává příliš mnoho, že se z něj stává průmysl a že se nevyplatí investovat sem veřejné peníze,“ vysvětlil na konci loňského roku komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski a oznámil, že dotace by mohly zmizet v nepříliš vzdálené budoucnosti, někdy kolem roku 2027.

V téže souvislosti bruselský úředník zdůraznil, že normy SZP jsou pro zemědělce nepovinné. Jinými slovy, ti, kteří se rozhodnou pro dotace, již nemusí dodržovat environmentální povinnosti. Od loňského roku, kdy vstoupila v platnost nová společná zemědělská politika, se zvýšily povinnosti evropských zemědělců v oblasti životního prostředí. V podobě, kterou přijal Evropský parlament, došlo ke zmírnění omezení navrhovaných Komisí, alespoň v některých klíčových, ostře diskutovaných bodech: obnova degradovaných zemědělských ekosystémů, emise znečišťujících látek z velkých chovů hospodářských zvířat – text nakonec vyjímá chovy skotu, ale zaměřuje se na chovy prasat a drůbeže a chrání vlky. Poslanci rovněž zamítli návrh zákona o označování výživových hodnot a zákona o omezení používání pesticidů. Iniciativu zahájit strategický dialog se zemědělským sektorem navrhla v září 2023 předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, která vyzvala k menší polarizaci kolem Zeleného paktu.