Subscribe
Matteiho plán pro Afriku, který v roce 2024 zahájila italská vláda s cílem posílit hospodářské, energetické a diplomatické vztahy s africkým kontinentem, postupně upevňuje jedno ze svých klíčových směrů v oblasti energetiky. Podle informací aktualizovaných k 30. červnu 2026, které jsou obsaženy ve výroční zprávě pro parlament o stavu provádění plánu, bylo na pět iniciativ konkrétně souvisejících s energetickým sektorem uvolněno 460 milionů eur. Tato částka představuje součást celkové částky 1,2 miliardy eur, kterou od listopadu 2024 do zmíněného data schválila Technická komise Italského klimatického fondu. Rozsah prostředků přidělených na energetiku tedy potvrzuje, že energetická dimenze není v Matteiho plánu pouze doplňkovým prvkem, ale stává se čím dál více jedním z jeho hlavních operačních nástrojů. Ústřední význam této oblasti je třeba nahlížet ve světle přetrvávajících obtíží, které charakterizují přístup k energii na africkém kontinentu. Dostupnost adekvátní energetické infrastruktury je totiž nezbytnou podmínkou nejen pro hospodářský růst, ale také pro rozvoj systémů zdravotní péče, vzdělávání, zaměstnanosti a výrobních činností.
ITÁLSKÝ KLIMATICKÝ FOND A FINANČNÍ NÁSTROJE
Významná část finanční strategie Matteiho plánu je realizována prostřednictvím Italského klimatického fondu, jehož roční rozpočet, spravovaný Ministerstvem životního prostředí, činí 840 milionů eur. Jeho činnost se zaměřuje především na snižování emisí ovlivňujících klima, podporu využívání obnovitelných zdrojů energie a přizpůsobování se dopadům změny klimatu. Důležitým rysem je revolvingová struktura fondu, která umožňuje využívat k podpoře iniciativ různé finanční nástroje. Patří mezi ně dotované úvěry, záruky a nevratné dotace, a to prostřednictvím kombinace intervenčních metod, které se mohou přizpůsobit různým ekonomickým a finančním podmínkám přijímajících zemí. Z tohoto pohledu má financování africké energetické infrastruktury dvojí účel. Na jedné straně pomáhá zaplnit historickou investiční a infrastrukturní mezeru; na druhé straně umožňuje nasměrovat budoucí rozvoj k systémům, které se vyznačují větší environmentální udržitelností.
CELOSVĚTOVÁ MEZERA V PŘÍSTUPU K ENERGII
Naléhavost těchto opatření je zvláště patrná z údajů obsažených ve společné zprávě vypracované Mezinárodní energetickou agenturou, Mezinárodní agenturou pro obnovitelné zdroje energie, Organizací spojených národů, Světovou bankou a Světovou zdravotnickou organizací. Z tohoto dokumentu vyplývá, že cíl zajistit přístup k čisté, spolehlivé a ekonomicky udržitelné energii pro celou světovou populaci je stále ještě daleko od splnění. Přibližně 655 milionů lidí po celém světě nemá přístup k elektřině. Nerovnosti jsou navíc umocňovány obtížemi při zajišťování dostatečných finančních toků do chudších ekonomik a rozvojových zemí. Zvláště významným příkladem je výstavba solárních elektráren mimo síť a mini-elektrických sítí ve venkovských oblastech, kde může být rozšiřování tradiční infrastruktury ekonomicky i logisticky složité.
SUBSAHARSKÁ AFRIKA JAKO HLAVNÍ OBLAST ZÁSAHU
Tento rozdíl je obzvláště výrazný v subsaharské Africe. V této oblasti nemá přístup k elektřině více než 560 milionů lidí, zatímco přibližně 970 milionů lidí nemá přístup k čistým systémům pro vaření. Tyto údaje pomáhají vysvětlit, proč právě energetika představuje jedno z odvětví, v nichž může mít Matteiho plán potenciálně významný dopad. Rozšíření přístupu k energii ve venkovských a odlehlých oblastech může mít dopady, které přesahují čistě infrastrukturní rozměr. Elektrifikace může zlepšit fungování zdravotnických zařízení, podpořit místní ekonomickou aktivitu, urychlit digitalizaci a rozšířit možnosti vzdělávání. Kromě toho šíření technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů umožňuje současně řešit otázky přístupu k energii i snižování emisí. Právě tato konvergence mezi rozvojem a ekologickou transformací činí energetická opatření Matteiho plánu strategickými.
OD TĚŽEBNÍ LOGIKY K NOVÉMU PARTNERSTVÍ V OBLASTI ENERGETIKY
Finanční rozměr však musí být doprovázen úvahou o modelu spolupráce, který má Matteiho plán podporovat: spolupráce by se proto měla vyvíjet směrem k vztahu, v němž se tvorba hodnot, technologie a odborné znalosti sdílejí v širším měřítku. Tato otázka se jeví jako obzvláště významná s ohledem na energetický potenciál kontinentu. Afrika disponuje přibližně 60 % nejlepších solárních zdrojů na světě, přesto se na ní podílí pouze 2 % celosvětových investic do obnovitelných zdrojů energie. Mezi potenciálem a investiční kapacitou tedy existuje výrazná nerovnováha. Snížení této propasti představuje jednu z hlavních příležitostí pro politiku energetické spolupráce zaměřenou na udržitelný rozvoj.
VZDĚLÁVÁNÍ JAKO INFRASTRUKTURA PRO PŘECHOD
V této souvislosti nabývá vzdělávání v oblasti energetiky strategický význam srovnatelný s investicemi do infrastruktury. Dostupnost systémů a technologií totiž nestačí k zajištění trvalé transformace, pokud dotčené země současně nerozvíjejí dovednosti potřebné k navrhování, správě a údržbě nových energetických systémů. Významným krokem v tomto směru je Memorandum o porozumění podepsané dne 7. července 2026 mezi organizací Mission Structure pro realizaci Matteiho plánu pro Afriku a Nadací Enel. Dohoda, kterou podepsali koordinátor Mission Structure Fabrizio Saggio a prezident Nadace Enel a generální ředitel skupiny Enel Flavio Cattaneo, definuje rámec spolupráce v oblasti energetického vzdělávání na africkém kontinentu. Cílem memoranda je koordinovat vzdělávací aktivity s univerzitami a systémem vysokoškolského vzdělávání, a to jak v Itálii, tak v afrických zemích. Tato iniciativa je součástí již probíhajícího procesu, v jehož rámci byly prostřednictvím různých programů dosaženy měřitelné výsledky a přispělo se k vybudování uznávaného vzdělávacího ekosystému. Mezi zmíněné příklady patří Panafrické vzdělávací centrum pro obnovitelné zdroje energie a energetickou transformaci v Maroku, zřízené ve spolupráci s Polytechnickou univerzitou Mohammeda VI., aktivity rozvíjené v Keni ve spolupráci se Strathmore University a aktivity realizované v Jižní Africe ve spolupráci s University of Pretoria.
MLÁDEŽ, ŽENY A MÍSTNÍ KVALIFIKACE
Nejvýznamnějším aspektem spolupráce v oblasti vzdělávání je snaha lépe přizpůsobit vzdělávací programy konkrétním potřebám místních komunit. Cílem je vychovávat odborníky, kteří budou schopni aktivně podporovat transformaci afrických energetických systémů s využitím stávajících místních dovedností. Zvláštní pozornost je věnována mladým lidem a ženám, a to i v souvislosti s přístupem na trh práce. Tento přístup rozšiřuje rozsah spolupráce v oblasti energetiky a mění ji z pouhého transferu technologií na investici do lidského kapitálu. Vzdělávání se tak stává strukturální součástí této transformace a umožňuje vytvoření odborných podmínek nezbytných k tomu, aby investice přinesly v přijímajících zemích trvalé přínosy.
INTEGROVANÝ PŘÍSTUP K MATTEIHO PLÁNU
Dosud financované projekty a posílení spolupráce v oblasti vzdělávání tak naznačují možný směr vývoje Matteiho plánu. Energetika může být spojovacím bodem mezi potřebami rozvoje, bojem proti energetické chudobě, bojem proti změně klimatu, technologickými inovacemi a vytvářením kvalifikovaných pracovních míst. Aby však byla tato strategie plně účinná, bude nezbytné podpořit vznik místních trhů a dodavatelských řetězců zaměřených na čisté technologie, počínaje obnovitelnými zdroji, a to kombinací hmotných investic s posilováním odborných dovedností. Hospodářská a politická spolupráce tak bude moci přispět k vybudování autonomní výrobní kapacity a nebude se omezovat pouze na výstavbu jednotlivých infrastruktur. Z tohoto pohledu představuje částka 460 milionů eur mobilizovaná v energetickém sektoru nejen měřítko již přijatého finančního závazku, ale také ukazatel rostoucího významu energetiky v rámci architektury Matteiho plánu. Účinnost této investice bude záviset na schopnosti propojit infrastrukturu, technologie, financování, vzdělávání a místní průmyslový rozvoj. Výzvou je proto proměnit energetický potenciál Afriky v konkrétní hnací sílu společného rozvoje. Vysoká dostupnost slunečních zdrojů, přetrvávající nedostatek přístupu k elektřině a nedostatečné investice do obnovitelných zdrojů činí z tohoto kontinentu prostor, v němž může energetická transformace hrát rozhodující roli. V tomto scénáři může Matteiho plán nabýt zvláštního významu právě tehdy, pokud se mu podaří propojit rozšiřování přístupu k energii s rozvojem dovedností potřebných k samostatnému řízení této změny. Vzdělávání v oblasti energetiky spolu s investicemi do infrastruktury a čistých technologií proto představuje jednu ze základních podmínek pro to, aby se spolupráce s Afrikou vyvinula směrem k vyváženějšímu a udržitelnějšímu modelu partnerství zaměřenému na dlouhodobé vytváření hodnot.