Itálie prodlužuje hraniční kontroly se Španělskem o dalších 15 dní kvůli obavám o bezpečnost

Řím poukazuje na přetrvávající rizika pronikání teroristů a sekundárních migračních pohybů, přičemž v souladu se schengenskými pravidly zůstávají v platnosti dočasné kontroly na letištích a námořních hranicích

Itálie prodloužila dočasné hraniční kontroly se Španělskem o dalších 15 dní a zachovává kontroly na leteckých a námořních spojích mezi oběma zeměmi kvůli přetrvávajícím obavám o vnitřní bezpečnost a možnému pronikání teroristů prostřednictvím nelegálních migračních tras.

Ministr vnitra Matteo Piantedosi oznámil prodloužení 15. září po posouzení italským Výborem pro analýzu imigrace a bezpečnosti hranic. Řím toto rozhodnutí oficiálně sdělil Evropské komisi a ministrům vnitra ostatních členských států Evropské unie.

Podle ministerstva vnitra bezpečnostní podmínky, které vedly k zavedení těchto kontrol, dosud nepominuly. Úřady i nadále identifikují „profily s vysokým rizikem“ pro vnitřní bezpečnost, přičemž panují obavy, že nelegální migrační pohyby by mohly být potenciálně zneužity osobami napojenými na teroristické organizace.

Toto opatření představuje spíše dočasné obnovení kontrol na vnitřních hranicích než, přísně vzato, pozastavení členství Itálie v schengenském prostoru. Podle Schengenského hraničního kodexu účastnické státy obvykle umožňují osobám překračovat své vnitřní hranice bez systematických kontrol. Právní předpisy EU však vládám umožňují dočasně obnovit kontroly, pokud byla zjištěna vážná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost.

Takové opatření musí zůstat výjimečné. Evropské předpisy stanoví, že kontroly na vnitřních hranicích by měly být používány pouze jako poslední možnost a musí splňovat kritéria nezbytnosti a přiměřenosti. Jejich geografický rozsah a doba trvání by rovněž měly být omezeny na to, co je nezbytně nutné k řešení zjištěné hrozby.

Italsko-španělská opatření vycházela z migrační krize, která vznikla v okolí Ceuty, španělského autonomního města na severoafrickém pobřeží na hranici s Marokem. Itálie zavedla kontroly nejprve od 1. srpna v reakci na prudký nárůst nelegálních vstupů do této španělské enklávy a obavy, že by se někteří migranti mohli následně přesunout přes schengenský prostor do dalších evropských zemí.

Řím poté na konci srpna rozšířil kontrolní opatření. V té době ministerstvo vnitra uznalo opatření přijatá Španělskem a Evropskou unií ke stabilizaci situace, zároveň však dospělo k závěru, že okolnosti odůvodňující přijetí dalších preventivních opatření se dosud dostatečně nezmírnily.

Toto nejnovější prodloužení ukazuje, že italské bezpečnostní orgány zůstávají opatrné. Obavy se netýkají pouze počtu nelegálních příjezdů, ale také toho, co evropské orgány označují jako „sekundární pohyby“: migranti vstupují do schengenského prostoru přes jednu zemi a poté bez povolení cestují do jiného členského státu.

Terorismus představuje samostatný a citlivější bezpečnostní rozměr. Revidovaný Schengenský hraniční kodex výslovně uvádí teroristické incidenty nebo hrozby mezi okolnostmi, které mohou představovat vážnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost. Existence takového právního základu však neznamená, že by nelegální migrace sama o sobě byla přirovnávána k terorismu. Orgány spíše posuzují možnost, že nekontrolovaný pohyb osob by mohl vytvářet slabá místa, která by mohla být zneužita nebezpečnými osobami.

Tento spor zároveň ilustruje širší výzvu, před kterou Schengenský prostor stojí. Evropský prostor bez hranic je jedním z nejhmatatelnějších úspěchů EU, který umožňuje stovkám milionů obyvatel cestovat mezi zúčastněnými zeměmi bez rutinních kontrol na vnitřních hranicích. Vlády však v reakci na terorismus, nelegální migraci, organizovaný zločin a geopolitickou nestabilitu stále častěji sahají k dočasným kontrolám.

Samotná Itálie v současné době provádí samostatné kontroly na své pozemní hranici se Slovinskem, přičemž jako důvod uvádí rizika, jako je pronikání teroristů po západobalkánské trase, nelegální migrace a zločinecké pašerácké sítě. Další schengenské země zavedly kontroly na různých vnitřních hranicích z důvodů vlastní bezpečnosti a z důvodů souvisejících s migrací.

Španělsko mezitím rovněž oznámilo zavedení dočasných kontrol na svých vnitřních leteckých a námořních hranicích s Itálií, čímž zdůraznilo bilaterální dopady současné bezpečnostní situace.

Klíčovou otázkou tedy je, jak dlouho budou tato mimořádná opatření nezbytná. Podle práva EU musí vlády při opakovaném prodlužování těchto opatření i nadále prokazovat, že hrozba přetrvává a že hraniční kontroly jsou vůči ní i nadále přiměřené. Je třeba zvážit také alternativní opatření, včetně intenzivnější policejní spolupráce a cílených kontrol ze strany orgánů činných v trestním řízení.

Rozhodnutí Piantedosiho prozatím naznačuje, že Řím se domnívá, že podmínky pro plný návrat k běžným schengenským postupům ve vztahu ke Španělsku zatím nejsou splněny. Dodatečná lhůta 15 dnů poskytne italským orgánům další čas na sledování vývoje ve Španělsku, migračních toků v celé Evropě a zpravodajských hodnocení týkajících se možných bezpečnostních hrozeb.

Alessandro Fiorentino