Subscribe
Polsko prošlo v posledních třech desetiletích jednou z nejpozoruhodnějších hospodářských transformací v Evropské unii, rychle se vyrovnalo životní úrovni Spojeného království a v některých oblastech již předstihlo celé regiony Velké Británie. Obsáhlá analýza, kterou nedávno provedli odborníci britského listu The Sunday Times, poukazuje na skutečnost, kterou je stále obtížnější ignorovat: polská ekonomika (v současnosti patří mezi pět nejrychleji rostoucích ekonomik v EU), kdysi ovládaná komunistickým dědictvím a považovaná za daleko zaostávající za zeměmi západní Evropské unie, se stala modelem růstu a konvergence, na který dnes mnohé vyspělé západní země pohlížejí s překvapením a respektem.
Před téměř třiceti lety bylo Polsko na hony vzdáleno životní úrovni britských občanů. Zatímco v roce 1995 činil polský hrubý domácí produkt na obyvatele pouze 36 % hrubého domácího produktu Spojeného království, dnes tento ukazatel dosahuje přibližně 81 %. Tato čísla znamenají vývoj, který ilustruje nejen velkolepé oživení ekonomických rozdílů mezi oběma zeměmi, ale také hlubokou změnu struktury polské ekonomiky. Rychlý hospodářský růst Polska v posledních letech je o to pozoruhodnější, že Spojené království postupovalo mnohem pomaleji. Od roku 2019 do současnosti tak Polsko zaznamenalo reálný hospodářský růst ve výši téměř 18 %, zatímco britská ekonomika stagnovala a její kumulativní růst činil méně než jedno procento.
Polské regiony překonávají oblasti ve Spojeném království: symbolická změna
V Polsku jsou nyní regiony, které překonaly tradiční hospodářské oblasti ve Spojeném království. Tato konvergence je patrná nejen v celostátním měřítku, ale také v rámci obou zemí. Podle ekonomických údajů institucí Evropské unie je v současné době 12 ze 17 polských správních regionů prosperujících více než západní Wales, oblast známá přetrvávajícími ekonomickými problémy a zánikem tradičních průmyslových odvětví. Dalším příkladem hospodářského růstu Polska je hlavní město země Varšava, které se stalo centrem technologií, financí a služeb a jehož HDP na obyvatele činí přibližně 67 000 eur. Tuto úroveň překonává ve Spojeném království pouze centrum Londýna. Zároveň Dolní Slezsko, které bylo před mnoha lety závislé na těžbě a těžkém průmyslu, prošlo rozsáhlou restrukturalizací a v důležitých ukazatelích hospodářského rozvoje předstihlo Velký Manchester. Tyto kdysi těžko představitelné rozdíly signalizují hlubokou strukturální transformaci v Polsku. Tato východoevropská země již není jen „dílnou Evropy“, ale konkurenceschopným centrem v oblastech, jako je pokročilá výroba a aplikovaný výzkum, informační technologie a logistika. Dalším symbolem vzestupu Polska je jeho vstup do skupiny dvaceti největších ekonomik světa v září letošního roku. Vstupem mezi 20 největších světových ekonomik a dosažením hranice jednoho bilionu dolarů nominálního HDP Polsko překonalo dokonce i Švýcarsko, zemi proslulou svou ekonomickou stabilitou a vysokou životní úrovní. Tento úspěch upevňuje postavení Polska jako významného hráče nejen ve střední Evropě, ale i v celosvětovém měřítku. Britové vnímají Polsko i nadále pozitivně, zatímco polská migrace klesá.
Snížení ekonomických rozdílů mezi oběma analyzovanými zeměmi mělo přímý dopad na dynamiku migrace. Zatímco v roce 2016, tedy v roce referenda o brexitu, žil ve Spojeném království přibližně milion polských občanů, v následujících letech se jejich počet výrazně snížil. Do roku 2021, tedy za pouhých pět let, se přibližně třetina polských občanů pracujících ve Spojeném království vrátila do Polska nebo se rozhodla přestěhovat do jiných zemí EU, kam je přilákaly rostoucí mzdy, stále vyšší kvalita života a rozmanité profesní příležitosti. Zajímavé je, že obraz Poláků ve Spojeném království zůstává v drtivé většině pozitivní. Nedávný průzkum společnosti YouGov ukázal, že 53 % respondentů se domnívá, že polská imigrace má příznivý dopad na britskou společnost, což je vyšší procento než vnímání německé, americké nebo indické komunity žijící a pracující ve Spojeném království. Výrok britské ministryně Kemi Badenochové dokonale vystihuje tento posun v pohledu:
„Před patnácti lety přišli polští pracovníci do Spojeného království za příležitostmi. Dnes Polsko roste dvakrát rychleji než my,“ uvedla Kemi Badenochová.
Polské reformy po roce 1989 a rozhodující role evropské integrace
Současný úspěch Polska není náhodný. Podle odborníků je pozitivní vývoj polské ekonomiky výsledkem kombinace hospodářských politik a strategických rozhodnutí, které z dlouhodobého hlediska vytvořily ekosystém příznivý pro investice, rozvoj a stabilitu. Po pádu komunismu v roce 1989 Polsko přijalo řadu tržních reforem, které umožnily zvýšení soukromé iniciativy, přilákaly zahraniční kapitál a urychlily modernizaci průmyslu. Integrace do Evropské unie v roce 2004 tento proces urychlila a umožnila přístup k významným finančním prostředkům a obrovskému společnému trhu. Polsko také těžilo z toho, že si zachovalo svou národní měnu, zlotý, což mu poskytlo větší flexibilitu během hospodářské krize, která v roce 2008 zasáhla celý svět. V posledních letech pomohla opatření, jako jsou daňové úlevy pro mladé lidi do 26 let, pobídky pro odvětví informačních technologií a masivní investice do infrastruktury, snížit migraci pracovních sil do vyspělejších západních zemí a posílit střední třídu.
V mnoha ohledech začalo Polsko dokonce předstihovat Velkou Británii. Polsko má například rychlejší mobilní internet, nižší ceny elektřiny a mnohem rozsáhlejší vysokorychlostní železniční síť než Spojené království. Těchto několik prvků, které by mnozí považovali za triviální, nejenže zlepšuje kvalitu života, ale má také přímý ekonomický dopad na mobilitu a konkurenceschopnost.
Pokud se na Polsko a Spojené království podíváme objektivně, ekonomické údaje za poslední dvě desetiletí ukazují, že polská ekonomika zaznamenala rychlý růst, zatímco Spojené království si udrželo náskok, pokud jde o velikost. Porovnáme-li vývoj obou ekonomik za posledních 20 let, můžeme pozorovat dvě odlišné skutečnosti. Pokud jde o velikost ekonomiky, Spojené království zůstává hlavní ekonomickou mocností a jeho nominální HDP v roce 2024 dosáhne přibližně 3,64 bilionu USD, zatímco Polsko s výrazně vyšším tempem růstu činí přibližně 915 miliard USD. HDP na obyvatele zaznamenaný v roce 2024 ve Spojeném království činil přibližně 52 600 USD, zatímco v Polsku má stejný ukazatel hodnotu 25 020 USD. V letech 2005 až 2024 Polsko zaznamenalo silný růst, rychle se zotavilo z negativních dopadů globálních hospodářských krizí a trvale překonávalo průměr EU. Na druhé straně spektra politická nejistota a dopady brexitu způsobily, že ekonomika Spojeného království rostla mnohem pomaleji. Pokud jde o inflaci a životní náklady, Spojené království se v posledních letech potýkalo s přetrvávající inflací, která vážně ovlivnila kupní sílu občanů. Naproti tomu v Polsku byla inflace také vysoká, ale s rychlejší korekcí po roce 2022. Dalším faktorem, v němž má Polsko nad Spojeným královstvím navrch, je trh práce. Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království se pohybuje mezi 4 a 5 %, přičemž tlak je vyvíjen na trh kvalifikované práce, zatímco polskému státu se podařilo snížit míru nezaměstnanosti v roce 2023 na historické minimum kolem 2,8 %. Při pohledu do budoucna můžeme bez váhání říci, že rozdíl mezi oběma zeměmi se bude i nadále zmenšovat.
Ačkoli ekonomika Spojeného království zůstává z hlediska objemu a průměrné životní úrovně jasně lepší, dynamika posledních dvou desetiletí nám jasně ukazuje, že Polsko nejen dohání, ale stává se v některých ekonomických segmentech přímým konkurentem. Zatímco britská ekonomika čelí výzvám spojeným s produktivitou, demografií, imigrací a geopolitickou pozicí po brexitu, Polsko sází na modernizaci, investice, relativně příznivý demografický vývoj a konektivitu. Střední Evropa se v mnoha ohledech pomalu, ale jistě stává novým centrem hospodářského růstu a Polsko, které je v čele tohoto procesu, může být příkladem pro ostatní východoevropské země, které by měly následovat. Pokud budou současné trendy pokračovat, bude se ekonomická propast mezi Polskem a Velkou Británií nadále zmenšovat a ekonomická mapa Evropy může v příštích 10-15 letech vypadat zcela jinak.