Subscribe
Uncategorized @cs - 23 srpna, 2025
Rostoucí ceny potravin se staly pro irské spotřebitele naléhavým problémem, který značně zatěžuje rozpočty domácností. Vzhledem k tomu, že ceny potravin stále stoupají, rodiny v celém Irsku se nyní potýkají s problémem, jak si dovolit základní potřeby, což je situace, kterou ještě zhoršují globální hospodářské tlaky a nedostatky domácí politiky.
Tento problém, který byl podrobně diskutován v nedávné rozpravě v Dáil Éireann 9. července 2025, zdůrazňuje naléhavou potřebu systémových řešení, která by zmírnila zátěž irských domácností a podpořila životně důležitý zemědělský sektor v zemi.
Irský centrální statistický úřad (CSO) uvádí, že ceny potravin vzrostly za poslední čtyři roky téměř o 40 %, což značně převyšuje 21% nárůst indexu spotřebitelských cen za stejné období.
Tento rozdíl znamená, že průměrná rodina zaplatí za potraviny v porovnání s rokem 2021 o 3 000 eur ročně více, což je částka, která velmi zatěžuje domácnosti s nízkými a středními příjmy.
Průzkum nálady spotřebitelů v úvěrových družstvech také upozorňuje na nejistý finanční stav mnoha lidí, neboť 15 % irských spotřebitelů není schopno zvládnout finanční nouzi ve výši 1 000 EUR.
Pro tyto rodiny se týdenní nákupy stávají náročným cvičením při určování priorit v oblasti základních potřeb.
Zpráva společností McKinsey a EuroCommerce, The State of Grocery Retail 2025: V této souvislosti se uvádí, že zatímco v roce 2024 vzrostl prodej potravin v celé Evropě o 2,4 %, bylo to způsobeno 2,3% inflací cen potravin a mírným 0,2% nárůstem objemu.
V Irsku se však inflace projevila obzvláště silně, přičemž u některých základních potravin došlo k dramatickému nárůstu cen. Předsedkyně strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová v Dáilu poukázala na 54% nárůst ceny cukru, 48% nárůst ceny jehněčího masa a 55% nárůst ceny filetu z tresky, což ilustruje neúprosný tlak na růst cen potravin.
Tyto údaje odpovídají údajům ČSÚ, podle nichž se ceny másla za poslední rok zvýšily o 1,10 eura za libru, sýru čedar o 95 centů za kilogram a mléka o 27 centů za litr.
Narušení globálního dodavatelského řetězce, včetně přetrvávajících dopadů války na Ukrajině a problémů s obnovou po vypuknutí konfliktu v Sovětském svazu, nadále významně přispívá k tomuto růstu cen.
Zpráva společnosti McKinsey rovněž zdůrazňuje, že hlavními faktory jsou nestabilní dodavatelské řetězce a vysoký tlak na náklady, přičemž irští zemědělci se v uplynulém roce potýkali s téměř 20% nárůstem výrobních nákladů.
V posledních měsících byl v parlamentu opakovaně zdůrazňován neutěšený stav irského zemědělství, přičemž mnozí poslanci upozorňovali na to, že 68 % farem vydělávalo v roce 2023 méně než 30 000 eur, přičemž průměrný příjem farem činil pouhých 20 000 eur. Tato finanční zátěž výrobců se nevyhnutelně přenáší na spotřebitele, protože zemědělci se snaží absorbovat rostoucí náklady na energii, pracovní sílu a dodržování ekologických předpisů.
Pod drobnohledem jsou i maloobchodníci, jejichž obvinění z podbízení se cenám vyvolává nespokojenost veřejnosti. Sociálnědemokratický poslanec Cian O’Callaghan v Dáilu prohlásil, že netransparentnost ziskových marží supermarketů vyvolává nedůvěru, protože velcí maloobchodníci jako Aldi, Lidl a Dunnes Stores v Irsku nezveřejňují údaje o zisku.
Zpráva společnosti McKinsey uvádí, že zatímco diskonty, jako jsou Aldi a Lidl, získaly v roce 2024 o 0,2 procentního bodu vyšší podíl na trhu a dosáhly 23,2 % v celé Evropě, soukromé značky vlastních značek zaznamenaly nárůst podílu na objemu o 0,3 procentního bodu. V Irsku tento posun směrem k diskontům a privátním značkám odráží snahu spotřebitelů ušetřit, nicméně zpráva také uvádí, že 25 % evropských spotřebitelů v roce 2024 přejde na prémiové výrobky, což je trend, který je tažen zákazníky s vyššími příjmy.
Irské rodiny, zejména ty s pevnými příjmy, naopak častěji snižují ceny a volí levnější alternativy, aby se vyrovnaly s rostoucími náklady.
Konkurenční trh s potravinami, jak je uvedeno ve zprávě společnosti McKinsey, vytváří další tlak na ziskovost maloobchodníků, přičemž v celé Evropě se do roku 2030 očekává nízký růst objemu o 0,2 % ročně.
V Irsku to znamená náročné prostředí, v němž je obtížné přenést zvýšení nákladů na spotřebitele, aniž by došlo k ohrožení podílu na trhu.
Zpráva identifikuje čtyři klíčové postupy úspěšných prodejců potravin, mezi něž patří vysoký podíl privátních značek, příjemné zážitky v prodejně, vynikající kvalita výrobků a nízké ceny, a zároveň upozorňuje na to, že opatření, jako jsou věrnostní programy nebo udržitelná nabídka, nejsou významným motorem růstu.
Pro irské spotřebitele je tento důraz na nízké ceny rozhodující, ale podle průzkumu listu Irish Independent se náklady na typický nákupní košík za tři roky zvýšily o 22 %, přičemž jen ceny masa vzrostly za poslední rok až o 22 %.
V irském politickém diskurzu se obecně uznává, že aspekty širšího hospodářského kontextu tyto problémy ještě zhoršují. Náklady na energie, které se během čtyř let zvýšily o více než třetinu, a pokračující krize v oblasti bydlení dále snižují disponibilní příjem.
Zpráva společnosti McKinsey předpokládá, že západní Evropa včetně Irska zaznamená do roku 2030 pouze 0,1% roční nárůst objemu prodeje, což zdůrazňuje potřebu provozní dokonalosti a diferenciace maloobchodníků.
Mezitím se v Irsku téměř zdvojnásobil počet dětí v důsledné chudobě na více než 100 000 v roce 2024, což je jasná připomínka lidské oběti rostoucích nákladů.
V Irsku 57 % spotřebitelů také vyjadřuje obavy z ultra zpracovaných potravin a používání pesticidů, přičemž 47 % z nich plánuje kupovat více čerstvých produktů. Překážkou však zůstává cenová dostupnost, neboť 58 % respondentů by dalo přednost levnějším dováženým potravinám před místními produkty, což ohrožuje udržitelnost irského zemědělského odvětví, které zaměstnává 173 000 lidí a představuje 10 % vývozu.
Zpráva také zdůrazňuje, že o 3 % klesl záměr spotřebitelů kupovat ekologicky šetrné výrobky, což odráží upřednostňování nákladů před udržitelností.
Reakce irské vlády se setkaly s kritikou. Taoiseach Micheál Martin obhajoval irské zásahy do životních nákladů jako jedny z nejvýznamnějších v Evropě, kritici však mohou přesvědčivě tvrdit, že neřeší strukturální problémy.
Zvažují se návrhy na posílení pravomocí Komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (CCPC) a na udělení pravomoci zemědělsko-potravinářskému regulačnímu orgánu požadovat transparentnost cen, ale mnozí je považují za nedostatečné.
Analýza CCPC 2023 nezjistila žádné důkazy o selhání trhu, což Retail Ireland podporuje a tvrdí, že nízké marže odrážejí spíše tlaky v dodavatelském řetězci než zisk. Sporným bodem však zůstává nedostatečná odpovědnost maloobchodníků.
Zpráva společnosti McKinsey naznačuje, že do budoucna se musí výrobci potravin zaměřit na provozní efektivitu a diferenciaci, aby se jim dařilo, přičemž modernizace IT a odolnost dodavatelského řetězce jsou pro evropské generální ředitele stále většími prioritami.
V Irsku by podpora místních zemědělců prostřednictvím cílených dotací a řešení nákladů na bydlení mohly zmírnit tlak spotřebitelů, jak navrhl ekonom UCC Oliver Browne.
Irské sdružení dodavatelů mléka varovalo, že éra „levných potravin“ skončila, což potvrdil i ministr zemědělství Martin Heydon, který se odvolává na přetrvávající růst vstupních nákladů.
Vzhledem k možným americkým clům a globálním nejistotám tak cesta k cenové stabilitě zůstává nejistá.
Irské rodiny nyní čelí složité krizi, v níž se rostoucí náklady na potraviny kříží s ekonomickými a sociálními problémy. Ke zmírnění jejich zátěže je nezbytná větší transparentnost maloobchodu, důrazná podpora zemědělství a inovativní politické zásahy.
Účet za nákupy a potraviny zatím zůstává bolestivou připomínkou křehkosti rozpočtů irských domácností a vyžaduje naléhavá opatření k zajištění dostupnosti a udržitelnosti pro všechny.
Problémy v potravinářském odvětví rovněž vyvolávají otázky týkající se širšího hospodářského modelu Irska. Silná závislost na celosvětovém dovozu základních potravin spolu s environmentálními předpisy, které zvyšují náklady na domácí výrobu, vytvořily situaci, kdy jsou irští spotřebitelé vystaveni jak mezinárodní nestabilitě, tak domácí nepružnosti. Ekonomové tvrdí, že strategie EU Green Deal a Farm-to-Fork se sice zaměřují na dlouhodobou udržitelnost, ale ukládají krátkodobou zátěž, která snižuje dostupnost základního zboží. Pro mnoho domácností jsou tato opatření jakoby odtržená od bezprostřední reality.
Dalším vznikajícím problémem jsou rozdíly mezi venkovem a městy, pokud jde o přístup a cenovou dostupnost. Ve venkovských komunitách, kde jsou domácnosti často blíže k produkci, mohou být ceny potravin paradoxně vyšší kvůli dopravním a distribučním přirážkám. Spotřebitelé ve městech mezitím čelí větší konkurenci při omezené nabídce a vyšším maloobchodním režijním nákladům, které se rovněž promítají do ceny. Tento nerovnoměrný dopad hrozí prohloubením sociálních a regionálních nerovností, zejména v krajích, které již zažívají demografický pokles.
Politické důsledky jsou významné. Rostoucí náklady na potraviny se promítají do širší nespokojenosti s vládním řízením inflace, bydlení a mezd. Frustrace veřejnosti je patrná z průzkumů veřejného mínění, kde se tlak na životní náklady trvale řadí mezi hlavní obavy voličů. Bez rozhodných strukturálních reforem hrozí, že krize přeroste v dlouhodobý politický zlom.