Světová ekonomika ovlivněná extrémními výkyvy počasí

Extrémní povětrnostní jevy, včetně vln veder, sucha a povodní, stále zaznamenávají nové rekordy a představují výzvu pro globální ekonomiku a společnost.

Přírodní katastrofy – zemětřesení, požáry, záplavy atd. – způsobily v roce 2022 celosvětově ekonomické ztráty ve výši více než 313 miliard dolarů. Podle zprávy zveřejněné pojišťovnou je toto číslo o 4 % vyšší než roční průměr 21. století.

Rumunsko druhé v Evropě z hlediska následků požárů vegetace

Stejná zpráva, která bije na poplach v souvislosti s celosvětovou situací, také ukazuje, že Rumunsko si nevede dobře ani z hlediska následků požárů vegetace – je na druhém místě v Evropě – ani z hlediska zemětřesení, kde patří mezi země s největším rizikem katastrofy způsobené zemětřesením.

Podle zprávy zveřejněné pojišťovacím a zajišťovacím makléřem AON pokryly pojišťovny a zajišťovny pouze 132 miliard dolarů, tedy 42 % z celkových škod ve výši 313 miliard dolarů, což rok 2022 označuje za pátý nejnákladnější v historii pojišťovnictví. Tato čísla – uvádějí autoři zprávy – poukazují na alarmující skutečnost, a to na celkovou mezeru v ochraně ve výši 58 %, což znamená, že téměř polovina hospodářských ztrát způsobených přírodními katastrofami není kryta pojištěním.

V souvislosti s výzvami, které přináší změna klimatu a následky katastrof, se úloha pojišťoven stává zásadní pro zmírnění jejich ekonomického dopadu a zvýšení odolnosti postižených komunit.

„V globalizovaném světě přesahují důsledky přírodních katastrof daleko za hranice bezprostředních zeměpisných oblastí dopadu. To je realita, kterou si Rumunsko uvědomuje, i když není přímo zasaženo bouřkami a neprožívá tak závažné meteorologické jevy jako jiné regiony,“ řekl Eugen Anicescu, generální ředitel rumunské pobočky společnosti AON.

Příkladem může být ničivé zemětřesení v Turecku, které si kromě četných ztrát na lidských životech vyžádalo škody ve výši přibližně 90 miliard dolarů. Podle studie AON bylo pouze 42 % škod způsobených zemětřesením kryto pojištěním.

„Zemětřesení, ke kterému došlo letos v únoru, není tragédií pouze pro Turecko, ale má dopady i na celosvětové úrovni, včetně Rumunska. Když je postižen pojistný trh v jedné zemi, ceny vzrostou nejen na tomto trhu, ale celosvětově (…) Zároveň je důležité diskutovat o ztrátách a škodách na nemovitostech, ať už obytných nebo komerčních, a čelit realitě, že klimatická rizika jsou globálním problémem, který vyžaduje kolektivní a odpovědné kroky. Potřebujeme integrovanou globální a místní strategii, abychom se přizpůsobili budoucím klimatickým rizikům a účinně se proti nim chránili. Myslím, že bychom si také měli uvědomit, že s růstem rumunské ekonomiky poroste i objem škod, které budeme muset individuálně nebo kolektivně pokrýt,“ vysvětlil Eugen Anicescu.

Kromě dopadů na ceny pojištění studie AON také předpovídá, že Rumunsko je stejně jako další evropské země, jako je Rakousko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko a Kypr, vystaveno vysokému riziku katastrof způsobených zemětřesením. Tuto prognózu potvrzují údaje Světové banky, podle nichž se velká část rumunské populace nachází v oblastech s vysokým seizmickým rizikem. Zranitelné jsou v tomto ohledu také kritické dopravní, energetické, vodohospodářské a komunikační služby a 60-75 % dlouhodobého majetku země, který významně přispívá k hospodářskému a sociálnímu rozvoji země.

Vědci odhadují, že pokud by Rumunsko zasáhlo stejně silné zemětřesení (o síle 7,4 stupně Richterovy škály a délce trvání asi 56 sekund), jako bylo zemětřesení ze^4. března 1977, by ekonomické škody dosáhly desítek miliard eur, tisíce lidí by byly zraněny a těch, kteří by přišli o domov, by byly statisíce, říká Allana Simpsonová, regionální koordinátorka Světové banky pro řízení rizik katastrof v Evropě a střední Asii. Při zemětřesení v Rumunsku v roce 1977 bylo zraněno asi 11 300 lidí a zhroutilo se asi 35 000 domů. Největší materiální škody byly soustředěny v Bukurešti, kde se zřítilo více než 33 budov. Vzhledem k tomu, že budovy postižené zemětřesením v roce 1977 dosud nebyly zpevněny, existuje riziko, že v případě nového zemětřesení budou materiální škody a ztráty na životech mnohem vyšší než před 46 lety.

V nedávném rozhovoru pro Agerpres Allana Simpsonová uvedla, že investice do prevence a připravenosti jsou v současné situaci nejdůležitějšími kroky, které musí Rumunsko učinit, aby každý občan věděl, co dělat v případě zemětřesení, a mohl pomoci těm, kteří to potřebují.

Rumunsko je po Španělsku na druhém místě v Evropě, pokud jde o lesní požáry

Nedávná zpráva AON upozorňuje na další znepokojivou skutečnost: Rumunsko je po Španělsku na druhém místě v Evropě, pokud jde o lesní požáry. Podle zprávy v roce 2022 shořelo v Rumunsku v důsledku požárů vegetace 163 000 hektarů půdy, což způsobilo značné škody a zařadilo zemi na druhé místo v Evropě po Španělsku, kde shořelo dvakrát více půdy, 316 000 hektarů.

Plocha spálená lesními požáry v Evropské unii byla v roce 2022 druhá největší v tomto století.

Podle údajů získaných ze satelitního sledování EFFIS byla celková plocha spálená lesními požáry v Evropské unii v roce 2022 druhá největší v tomto století, druhá největší po roce 2017. Podle Evropského informačního systému o lesních požárech (EFFIS) činila kumulativní celková plocha Evropské unie zničená požáry od ledna do poloviny listopadu 2022 více než 785 000 hektarů, což je více než dvojnásobek průměru let 2006-2021, který činí přibližně 317 000 hektarů.

6,4 megatun uhlíku z požárů v EU jen v roce 2022

CAMS – Copernicus Atmospheric Monitoring Service uvádí, že výsledek je v souladu s jejími údaji, které odhadují celkové emise požárů v EU a Spojeném království mezi^1. červnem a ³¹. srpnem na 6,4 megatun uhlíku, což je nejvyšší hodnota pro toto roční období za posledních 15 let. Společnost CAMS v loňském roce upozornila, že rozsáhlé požáry ve Španělsku a Francii vedly v období od června do srpna k nejvyšším emisím uhlíku od zahájení satelitního sledování v roce 2003, což mělo zásadní dopad na kvalitu ovzduší v regionu.

V září 2022 Světová meteorologická organizace OSN uvedla, že vzájemné působení znečištění a změny klimatu ovlivní v příštím století stovky milionů lidí, a vyzvala ke konkrétním a okamžitým opatřením ke zmírnění škod. Výzkumný ústav Swiss Re odhaduje, že se změnou klimatu a rostoucí urbanizací se zvýší i ekonomické ztráty způsobené povodněmi.

„Jen v roce 2021 jsme byli svědky více než 50 vážných povodní po celém světě,“ varoval loni Martin Bertogg, vedoucí oddělení rizik a katastrof ve společnosti Swiss Re.

Jen v roce 2021 způsobily povodně celosvětově škody za 82 miliard dolarů (73 miliard eur), uvedli zástupci společnosti a upozornili na značné mezery v krytí tohoto rizika, které by se mohlo se změnou klimatu ještě zvýšit, píše agentura AFP, kterou převzala agentura Agerpres.

Neplánovaná urbanizace zvyšuje povodňová rizika

Podle údajů Světové banky se povodňová rizika týkají přibližně 2 miliard lidí na celém světě a změna klimatu a neplánovaná urbanizace jejich výskyt ještě zvýší. Jejich dopad na hospodářství, komunity a lidi může být dalekosáhlý.

Světová banka poskytla podporu Rumunsku a Bulharsku na vnitrostátní aktualizaci map povodňového nebezpečí a povodňových rizik (HHRI) pro účely provádění druhého cyklu směrnice EU o povodních. Stalo se tak poté, co obě země spolu s dalšími čtyřmi členskými státy EU – Kyprem, Řeckem, Litvou a Slovenskem – musely v roce 2021 aktualizovat své mapy nebezpečí.

Tato směrnice stanoví obecný rámec pro integrované zvládání povodňových rizik a vyžaduje, aby členské státy EU určily oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (APSFR), provedly podrobné vyhodnocení nebezpečí a povodňových rizik a povodňové mapy a vypracovaly plány pro zvládání povodňových rizik s programy opatření k řešení povodňových rizik.