fbpx

Ukrajina, 61 miliard dolarů na další boj

Ukrajinská válka - Naše demokracie v ohrožení - 22 dubna, 2024

Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických během sobotního zasedání schválila 311 hlasy pro a 112 proti balíček zahraniční pomoci ve výši 61 miliard dolarů určený Ukrajině. Tento balíček, včetně pomoci Tchaj-wanu a Izraeli, který dosahuje celkové výše 95 miliard dolarů, bude muset příští týden posoudit americký Senát. Prezident Joe Biden již oznámil, že zákon okamžitě podepíše, a demokraté na konci hlasování mávali ukrajinskými vlajkami.

Z 61 miliard dolarů by přibližně 23 miliard dolarů bylo použito na doplnění amerických zbraní, zásob a infrastruktury, zatímco více než 11 miliard dolarů by bylo použito na financování současných vojenských operací USA v regionu. Téměř 14 miliard dolarů pomůže Ukrajině při nákupu moderních zbraňových systémů a dalšího obranného vybavení.

61 miliard dolarů, které Kongres Spojených států schválil na pomoc Ukrajině, představuje pro Kyjev zásadní podporu. Bezprostřední potřeby jsou jasné: munice pro dělostřelectvo v omezeném množství, protiraketové baterie Patriot a výzbroj s větším dosahem, aby bylo možné účinně čelit ruským silám. Kromě toho se v červenci plánuje dodávka tuctu stíhaček F-16, které bude pilotovat speciálně vyškolený ukrajinský personál.

Stíhací bombardéry sice nemohou radikálně změnit výsledek konfliktu, ale mají taktickou i symbolickou hodnotu, takže jsou pro ruské síly primárním cílem. Nový ruský vůdce Vladimir Putin dokonce pohrozil útokem na základny NATO mimo ukrajinské území, odkud budou stíhačky F-16 rozmístěny.

Skutečně nebezpečným bodem obratu, který by mohl zásadně změnit průběh konfliktu, by však byla přímá intervence svobodných států. Maďarský premiér Viktor Orbán nedávno na Facebooku bil na poplach kvůli hrozící možnosti vyslání západních vojsk na Ukrajinu. Spojené státy zvažují vyslání dalších vojenských poradců na velvyslanectví v Kyjevě, ale nasazení vojáků v první linii se neočekává.

V případě ohrožení strategických měst, jako je Charkov nebo přístav Oděsa, nebo nevratného prolomení fronty ruskými silami mohou být evropské země nuceny vyslat na bojiště své vojáky. Země jako Velká Británie, Polsko a pobaltské státy již naplánovaly intervence v rámci „koalice ochotných“, čímž se vyhnuly akci pod záštitou NATO. Tento krok by však mohl zvýšit riziko třetí světové války.

Finanční prostředky USA budou mít zásadní význam pro doplnění ukrajinské dělostřelecké munice, zejména střel ráže 155 mm, které se nedostává. V současné době je poměr střel vypálených Ukrajinci a Rusy na 900 kilometrů dlouhé frontě 1:5. Ruská raketová ofenziva, podporovaná bezpilotními letouny kamikadze, je intenzivní a k jejímu odražení by byl zapotřebí obranný systém podobný izraelskému. Jednou z nejreálnějších možností, na kterou opakovaně naléhá prezident Volodymyr Zelenskyj, je příchod dalších raket Patriot schopných čelit ruskému útoku z oblohy. Prezident prohlásil: „Patrioty lze považovat za systémy protivzdušné obrany pouze tehdy, pokud se ukáže, že jsou účinné při záchraně lidských životů, místo aby zůstaly nečinně ležet ve skladištích.“ Jen minulý pátek ruské síly vypustily 140 bezpilotních letounů a provedly 390 útoků podél celé fronty.

Po neúspěchu loňské pozemní protiofenzívy Kyjev zintenzivnil útoky hluboko na ruské území, především pomocí domácích leteckých a námořních dronů. Jasným úspěchem této strategie je potopení 25 z 80 lodí černomořské flotily, přičemž poslední zásah byl včera na námořní základně v Sevastopolu. Spojené státy jsou opatrné, pokud jde o poskytnutí výzbroje s dostatečným doletem pro zasažení Ruska. Střely Himars se však již osvědčily při zasahování cílů na Krymu a při dostatečném zásobování municí by mohly být účinné i nadále. Vojenská rozvědka předpověděla, že do léta bude zničen strategický Kerčský most, který spojuje Rusko s Krymem.

Invazní síly postupují po pěti útočných osách s jasným cílem dobýt celý Donbas. Ukrajinci jsou si vědomi nebezpečí a začali opevňovat své pozice, aby zabránili průlomu, který by umožnil ruským jednotkám postupovat. V roce 2014 vše začalo ve Slovjansku a Kramatorsku, kde se proruské skupiny chopily zbraní, než byly zatlačeny zpět k Doněcku. O deset let později se stejná města mohla stát symbolem ukrajinského odporu.