Subscribe
Evropská komise prostřednictvím své předsedkyně Ursuly von der Leyenové oznámila přijetí „EU Kids Act“. Pokud tento zákon vstoupí v platnost, děti mladší 15 let již nebudou moci zakládat vlastní účty na sociálních sítích – jedná se o opatření, které má údajně zvýšit „bezpečnost“ při pohybu v bouřlivém online prostředí. Toto oznámení nebylo nijak nečekané. Již od loňského roku, po rozhodnutí Austrálie zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních médií, předsedkyně Komise slibovala, že bude pečlivě sledovat jeho provádění a také svolá výbor odborníků, který doporučí nejvhodnější přístup k napodobení tohoto inovativního australského opatření na úrovni EU. A přesně k tomu došlo letos na jaře a v létě.
Tato přelomová iniciativa přichází po několika měsících, během nichž řada evropských zemí – Rakousko, Dánsko, Německo, Řecko, Norsko, Španělsko a další – vyjádřila záměr zákonem omezit přístup dětí do určitého věku k hlavním platformám sociálních médií. Za zmínku stojí zejména to, že oznámení paní von der Leyenové přichází pouhý měsíc po epickém neúspěchu ve Francii, kde Ústavní soud rozhodl, že podobný zákon je příliš nejednoznačný a narušuje základní ústavní svobody, čímž zablokoval jeho zavedení, alespoň prozatím, a to navzdory silné podpoře, kterou mu vyjádřil Emmanuel Macron. Legislativní návrh s názvem „EU Kids Act“ byl však již uveden do pohybu – a očekává se, že bude projednáván zrychleným tempem.
Podle tohoto zákona si mladí lidé, kteří dosáhli věku 15 let, budou moci zakládat vlastní účty a bez omezení využívat sociální sítě, zatímco děti ve věku od 13 do 15 let budou potřebovat souhlas rodičů. Rodiče budou údajně mít kontrolu nad aktivitami svých dětí, budou moci vytvářet tzv. „mini-účty“ a omezovat čas, který děti tráví procházením obsahu, sledováním krátkých videí nebo pouhým chatováním.
Evropská komise s hrdostí prohlašuje, že zákon bude od platforem vyžadovat zavedení různých funkcí, které mají posílit ochranu soukromí, poskytnout uživatelům možnost blokovat nežádoucí interakce, dokonce bojovat proti závislosti dětí – mimo jiné potlačením nutkání nekonečně scrollovat – a mnoha dalších opatření, díky nimž se sociální platformy stanou naprosto „bezpečným“ zážitkem. Aby uživatelé splnili základní věkovou podmínku, budou podrobeni „technickému“ ověření, které bude – jak nám ujišťují – v souladu s „nejvyššími standardy ochrany soukromí“. I když se jejich identifikační údaje nebudou ukládat, budou uživatelé muset prokázat svůj věk třetí straně – na tuto situaci si nevyhnutelně zvyknou, ať se jim to líbí, nebo ne. Je to způsob, jak chránit uživatele? Nebo je to něco, co by mohlo snadno vytvořit precedens pro další digitální služby? Odpověď není příliš těžká.
Předsedkyně Komise zdůraznila to, co označila za obrácení „důkazního břemene“, kdy právě poskytovatelé služeb sociálních médií budou muset zajistit, aby bylo používání jejich platforem „bezpečné“. Celá odpovědnost tak bude ležet na těchto platformách, uvedla paní von der Leyenová. pevně. Jinými slovy, rodiče by měli být v klidu a žít dál svůj život, protože provozovatelé sociálních sítí budou povinni zajistit prostředí, které je „bezpečné již od samého počátku“. Děti se tak vymaní z hypnotického kouzla obrazovek a budou zachráněny ze spárů digitálního monstra, které se je snaží držet v zajetí.
Všechno se to točí kolem slov „bezpečný“ a „bezpečnost“, že? Právě to Evropská komise zaručuje prostřednictvím takzvaného EU Kids Act. Do jaké míry však taková regulace zajišťuje bezpečnost, na které tak trvá? Pokud vstoupí v platnost, zvýší to pocit „bezpečí“ a zmizí nebezpečí číhající v online džungli? Dovolte mi být skeptický. Jsou evropští byrokraté lépe kvalifikovaní k tomu, aby rozhodovali o tom, co je pro děti dobré a co špatné, než jejich vlastní rodiče? Dovolte mi být ještě skeptičtější. Pokud jsou rodiče tímto způsobem „vráceni do sedadla řidiče“, znamená to, že ve skutečnosti jsou od něj daleko: kvůli nadměrné regulaci a vágním definicím, které nic neřeší.