Subscribe
Představte si čilého dvaadvacetiletého mladíka, který právě dokončil střední školu v Bukurešti a hledá práci na webových stránkách, které jsou až děsivě tiché. Žádné zpětné volání, žádné pohovory, jen spousta inzerátů na špatně placenou práci, která sotva vydělá na nájem. Není to dystopický román. Je to každodenní život statisíců rumunských mladých lidí, kteří uvízli v nejhorší noční můře Evropy – nezaměstnanosti.
V polovině roku 2025 bude mít Rumunsko nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí v EU – 25,3 % lidí mladších 25 let bude bez práce, což je téměř dvojnásobek průměru bloku, který činí 14,8 %.
Mladým profesionálům v Berlíně se daří a v Amsterdamu bují startupy, ale rumunští snílci zůstávají pozadu, což způsobuje tichý exodus, který zemi vyčerpává její zdroje. Čísla vypovídají o smutném příběhu. Podle Eurostatu se míra nezaměstnanosti mladých lidí v Rumunsku do konce roku 2024 zvýšila na 23,9 % a zůstala vysoká i v roce 2025, dokonce vyšší než ve Švédsku, kde v té době činila 24,6 %.
Skutečný příběh však vypovídá o osobách NEET, které nechodí do školy, nepracují ani se nevzdělávají. V Rumunsku je míra NEET u osob ve věku 15 až 29 let vyšší než 11 % v EU. Například v jihovýchodním regionu je to 29,9 % mladých lidí, což je každý třetí.
Mladé ženy jsou na tom hůře, v některých oblastech dosahuje míra NEET až 37,7 % – o 2,1 procentního bodu více než u mužů.
Nejde jen o čísla, ale o ukradené budoucnosti, od programátorů, kteří pracují zdarma na Fiverru, až po umělce, kteří kreslí odložené sny. Ještě horší je, že krize zasahuje školy, kde teenageři opouštějí studia, jako by to byl nejnovější trend. V Rumunsku je 16,8 % studentů, kteří předčasně ukončí školní docházku, což je téměř dvakrát více než 9,4 % v EU. Ve věku 15 až 19 let se 32 % mladých lidí neúčastní žádného formálního vzdělávání, zatímco v OECD je to 16 %.
Pouze 23,2 % mladých dospělých má vysokoškolské vzdělání, což je o polovinu méně než 44,1 % v EU a nejméně v Unii.
V letech 2024-2025 bylo do terciárního vzdělávání zapsáno pouze 568 600 studentů a pouze 10 % osob ve věku 25-29 let se obtěžovalo v něm pokračovat. To je mnohem méně než v Polsku nebo Maďarsku. Na vině je nefunkční systém, z něhož vycházejí „papírově kvalifikovaní“ absolventi, kteří nejsou připraveni na dnešní pracovní místa, učební osnovy, které nedrží krok s technologickým boomem, a postpandemické vyhoření, kdy TikTok hustles poráží učebnice. Jedna ze zpráv OECD uvádí, že rumunské školství je stále méně „cestou z chudoby“.
Toto odloučení se netýká jen jednoho člověka, ale je to sud střelného prachu pro implozi rumunské pracovní síly a odliv mozků. Ráje OECD, jako je Německo, každoročně odvádějí ze země 244 000 lidí (36 % migrantů) a kradou zdravotní sestry, inženýry a inovátory, kteří by mohli urychlit místní růst.
Více než polovina mladých Rumunů chce opustit zemi na dobu delší než šest měsíců kvůli nízkým platům (v průměru 800 eur měsíčně oproti 2000 eur na Západě) a nestabilní ekonomice.
Rumunsko vykazuje třetí nejvyšší úbytek obyvatelstva v EU v důsledku nízké porodnosti, stárnutí populace a odchodu obyvatel ze země. Bez práce tak zůstává 63 % lidí v produktivním věku, zatímco v OECD je to 70 %.
Je to začarovaný kruh: mladí lidé bez práce vytvářejí nestabilní rodiny, což vyprazdňuje vesnice a zatěžuje EU náklady na sociální dávky Rumunska, zatímco Německo získává všechny talenty. Je to podobný případ jako krach Řecka v roce 2010 nebo špatný stav Itálie v roce 2000, ale vzhledem k velikosti Rumunska se zdá být naléhavější. Fondy soudržnosti EU stále přicházejí, ale bez změn v oblasti odborného vzdělávání, protikorupčního úsilí a center pro mládež krvácení pokračuje.
Rumunsko neztrácí jen lidi, ale i potenciál, což může na dlouhou dobu poškodit východní křídlo Evropy. Probudí se Brusel a Bukurešť dříve, než se ztracená generace stane největší chybou Evropy?