Zemědělci v EU (přibližně 9 milionů podniků) procházejí bouřlivým obdobím, které se vyznačuje rozsáhlými protesty proti vysoké administrativní zátěži, nízkým příjmům a konkurenci ze strany dovozu.
V letech 2024, 2025 a počátkem letošního roku propukly masové protesty zejména ve Francii, Německu, Belgii, ale také ve Španělsku a Itálii, kde zemědělci pomocí traktorů blokovali velká města a dálnice. Protesty vyvrcholily 18. prosince 2025, kdy se tisíce zemědělců (v počtu mezi 7 000 a 10 000) a 1 000 traktorů z celé Evropské unie sjely do Bruselu a zablokovaly silnice v evropské čtvrti.
Důvodem protestů zemědělců je jejich znepokojení nad několika kritickými problémy, které ohrožují jejich ekonomické přežití. Zemědělci si stěžují na nízké příjmy (často o 40 % nižší, než je celostátní průměr), nadměrnou byrokracii v oblasti „zelené“ politiky a konkurenci levného dovozu, který nesplňuje stejné evropské ekologické a zdravotní normy.
Další velkou obavou o budoucnost zemědělství v EU je kritická generační krize v zemědělském sektoru, která ohrožuje dlouhodobé zajištění potravin. Důvodem je především stárnutí pracovní síly, neboť pouze 12 % zemědělců je mladších 40 let, zatímco průměrný věk zemědělců v EU je 57 let. Také více než 60 % zemědělských podniků v EU má rozlohu menší než 5 hektarů, což je činí obzvláště zranitelnými vůči tržním šokům a rostoucím nákladům na vstupy.
Evropský parlament přijal 12. února nová opatření na ochranu evropských zemědělců před nekalými obchodními praktikami velkých odběratelů zemědělských produktů. S 555 hlasy pro, žádným proti a 26 se zdrželo hlasování byla schválena nová pravidla, která zavazují vnitrostátní orgány ke spolupráci v otázce nekalých obchodních praktik, aby bylo zajištěno, že zemědělci dostanou za svou práci spravedlivou odměnu. Cílem přijatých opatření je předcházet případům přeshraničních nekalých obchodních praktik, které poškozují zemědělce a malé výrobce, řešit je a trestat.
Aby se posílila ochrana zemědělců, umožní nové právní předpisy členským státům jednat z vlastní iniciativy s cílem zastavit nekalé praktiky bez nutnosti formální stížnosti ze strany postiženého zemědělce. Tento nový systém bude kopírovat režim zavedený na jednotném trhu pro ochranu zeměpisných označení.
Budou platit nová opatření na ochranu výrobců před nekalými obchodními praktikami, jako jsou opožděné platby za zboží podléhající rychlé zkáze, rušení smluv na poslední chvíli a jednostranné změny smluv, a na ochranu velkých odběratelů před vyhýbáním se odpovědnosti přemístěním mimo EU. Ti budou povinni určit kontaktní osobu se sídlem v EU, aby se vyloučila beztrestnost kupujících mimo EU: pokud zahraniční společnost zpozdí platby nebo jednostranně změní smlouvu, bude moci donucovací orgán jednat přímo s určenou kontaktní osobou a získat dokumenty nebo oznámit sankce.
To zaručí okamžitou dosažitelnost, vyhnutí se mezinárodním byrokratickým překážkám při zahájení šetření, právní odpovědnost s fyzickou přítomností v Unii, která bude muset reagovat na žádosti vnitrostátních orgánů, a rovnou ochranu zemědělců bez ohledu na státní příslušnost kupujícího.
Nové nařízení EU rovněž posiluje ochranu proti přeshraničním nekalým obchodním praktikám v zemědělsko-potravinářském dodavatelském řetězci tím, že ukládá vnitrostátním orgánům povinnost používat systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), stávající bezpečnou, vícejazyčnou IT platformu pro správní spolupráci, která zefektivňuje komunikaci mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány v celém EHP. Jeho účelem je poskytnout nástroj pro výměnu informací mezi orgány veřejné správy v různých členských státech a umožnit tak rychlou a koordinovanou reakci na zastavení nekalých obchodních praktik.
Cílem nového právního předpisu je obnovit rovnováhu v potravinovém řetězci a začne platit 18 měsíců po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Tato opatření doplňují směrnici o nekalých obchodních praktikách z roku 2019, která byla přijata v roce 2019 a jejímž cílem je chránit zemědělce před praktikami, jako jsou opožděné platby nebo rušení smluv s krátkým předstihem při prodeji jejich produktů velkým supermarketům a potravinářským společnostem.
Laura Perreca