Google čelí vlně nároků na náhradu škody ve výši 10 miliard dolarů po přelomovém rozhodnutí EU v antimonopolní věci

V návaznosti na rekordní pokutu uloženou Evropskou unií za praktiky narušující hospodářskou soutěž se konkurenční společnosti z celé Evropy domáhají odškodnění v řádu miliard, čímž se otevírá nová kapitola v boji o dominantní postavení na digitálním trhu.

Dlouhotrvající spor společnosti Google s Evropskou unií v oblasti regulace vstoupil do nové, finančně náročné fáze, jelikož konkurenční firmy podaly řadu občanskoprávních žalob, v nichž požadují náhradu škody ve výši přibližně 10 miliard dolarů. K těmto žalobám dochází jen několik dní poté, co Evropská komise uložila na základě zákona o digitálních trzích (DMA) bezprecedentní pokutu ve výši 890 milionů eur s tím, že společnost Google zneužila své dominantní postavení na trhu tím, že upřednostňovala své vlastní služby a omezovala hospodářskou soutěž.

Toto rozhodnutí, o kterém informovala agentura Reuters, je obecně považováno za zlomový bod v evropské politice hospodářské soutěže. Zatímco předchozí antimonopolní vyšetřování se zaměřovala především na ukládání finančních sankcí, očekává se, že nejnovější rozhodnutí poskytne silnou právní oporu soukromým společnostem, které se domáhají náhrady za údajné ekonomické ztráty způsobené jednáním společnosti Google.

Několik známých evropských srovnávacích nákupních platforem již podalo nebo oznámilo právní kroky. Mezi nimi je britský web pro srovnávání cen Kelkoo, švédský konkurent PriceRunner a italská společnost zabývající se digitálním obchodem Moltiply Group, která je vlastníkem webu Trovaprezzi.it. Samotná společnost Moltiply požaduje náhradu škody ve výši 2,97 miliardy eur, což z ní činí jednu z dosud největších individuálních žalob.

Podle právních odborníků a společností zabývajících se financováním soudních sporů, jako je například LitFin, představují závěry Evropské komise přesvědčivý důkaz o tom, že se společnost Google po dlouhou dobu dopouštěla protisoutěžního jednání. Vzhledem k tomu, že Komise formálně konstatovala porušení zákona o trhu s digitálními službami (DMA), jsou žalobci přesvědčeni, že nyní disponují podstatně silnějším právním základem pro uplatnění nároku na odškodnění u vnitrostátních soudů.

Komise dospěla k závěru, že společnost Google se dopustila dvou samostatných porušení pravidel upravujících činnost tzv. „gatekeeperů“ – velkých digitálních platforem, jejichž tržní síla jim umožňuje ovlivňovat hospodářskou soutěž v rámci celé evropské digitální ekonomiky.

První porušení se týká upřednostňování vlastních služeb, tedy praktiky, při níž společnost Google údajně upřednostňovala své vlastní služby ve výsledcích vyhledávání Google a zároveň znevýhodňovala konkurenční srovnávací nákupní platformy. Za toto porušení uložila Komise pokutu ve výši 460 milionů eur.

Druhé porušení se týká způsobu, jakým společnost Google spravuje obchod Google Play Store. Regulační orgány zjistily, že společnost omezovala možnost vývojářů aplikací nasměrovat uživatele k alternativním způsobům platby mimo platební ekosystém společnosti Google, což je praxe běžně označovaná jako „steering“. To vedlo k uložení další pokuty ve výši 430 milionů eur.

Tyto dvě sankce společně představují jedno z prvních významných donucovacích opatření v rámci zákona o digitálních trzích (Digital Markets Act), který byl přijat právě za účelem omezení vlivu dominantních technologických společností a vytvoření konkurenceschopnějšího digitálního trhu v rámci Evropské unie.

Důsledky se však mohou táhnout daleko za hranice samotných správních sankcí.

Na rozdíl od správních pokut umožňují soukromé žaloby podnikům vymáhat náhradu škody za tržby, o které podle jejich tvrzení přišly v důsledku protisoutěžních praktik. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Komise je nyní oficiálně zaznamenáno, mohly by se další společnosti, které se domnívají, že jim byla způsobena škoda, rozhodnout podat podobné žaloby, což by mohlo ještě více zvýšit právní riziko pro společnost Google.

Společnost Google tato obvinění důrazně odmítla a nároky na odškodnění označila za neopodstatněné. Společnost tvrdí, že konkurenti se snaží vydělat na soudních sporech, místo aby prostřednictvím inovací zlepšovali své vlastní produkty a služby.

Podle stanoviska společnosti Google tato firma i nadále významně investuje do zdokonalování svého vyhledávače, digitálního tržiště a schopností v oblasti umělé inteligence, přičemž dodržuje měnící se evropské předpisy. Tvrdí, že uživatelé mají prospěch z jejích integrovaných služeb a že její obchodní praktiky se i nadále zaměřují na poskytování co nejlepšího uživatelského zážitku.

Tyto právní spory však přicházejí v obzvláště citlivém okamžiku pro mateřskou společnost Googlu, Alphabet. Vedle rostoucího dohledu regulačních orgánů v Evropě i ve Spojených státech investuje Alphabet desítky miliard dolarů do infrastruktury umělé inteligence, cloudových služeb a modelů umělé inteligence nové generace. Tyto značné výdaje se časově shodují s rostoucími náklady na právní služby a s rozšiřujícím se seznamem antimonopolních řízení po celém světě.

V uplynulém desetiletí uložily evropské regulační orgány společnosti Google pokuty v celkové výši více než 10 miliard eur v rámci řady případů porušení pravidel hospodářské soutěže týkajících se vyhledávání, systému Android, digitální reklamy a distribuce aplikací. Nejnovější opatření v rámci směrnice o digitálních trzích (DMA) dokládají, že evropské orgány se již nespoléhají výhradně na finanční sankce, ale vytvářejí také podmínky, které dotčeným podnikům umožňují požadovat přímou finanční náhradu.

Pro technologické společnosti působící v Evropě to má závažné důsledky. Zdá se, že zákon o digitálních trzích (Digital Markets Act) nejenže změní způsob, jakým dominantní digitální platformy podnikají, ale také promění soukromé antimonopolní spory v jeden z hlavních mechanismů prosazování práva. Pokud soudy vyhoví žalobám, které jsou v současné době podávány, mohly by finanční důsledky pro společnost Google daleko přesáhnout původní pokutu uloženou regulačním orgánem.

Nadcházející roky proto mohou rozhodnout o tom, zda se DMA stane jedním z nejúčinnějších zákonů o hospodářské soutěži, jaké kdy byly přijaty, a zda zásadně změní vztahy mezi platformami velkých technologických společností a podniky, které na nich závisí.

Alessandro Fiorentino