Subscribe
Setkání, které se konalo 15. září 2026 v Palazzo Chigi mezi italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, bylo součástí cesty, kterou Costa podnikl do hlavních měst všech 27 členských států EU s cílem projednat klíčové body evropské a mezinárodní agendy. Jednání se zaměřila především na vyjednávání o novém víceletém finančním rámci Evropské unie na období 2028–2034, který stanoví finanční priority EU pro nadcházející programové období. Tyto diskuse mají pro Itálii zvláštní význam, neboť musí v rámci vyjednávacího procesu, který bude utvářet budoucí společné politiky, vymezit své vlastní priority.
PRIORITY ITÁLIE V OBLASTI EVROPSKÉHO ROZPOČTU
Cílem postoje Itálie je podpořit evropský rozpočet, který bude odpovídat klíčovým strategickým potřebám Unie. V této souvislosti přikládá Řím zvláštní význam společné zemědělské politice a politice soudržnosti – obě jsou zakotveny ve Smlouvách a jsou považovány za zásadní pro evropskou konkurenceschopnost a hospodářskou bezpečnost. Zachování těchto politik je proto klíčovým cílem Itálie při jednáních o víceletém finančním rámci na období 2028–2034, neboť rozdělení dostupných prostředků bude určovat skutečnou schopnost Unie podporovat různé strategické sektory. Zároveň se Itálie zasazuje za přidělení přiměřených prostředků průmyslu a výzkumu, které jsou považovány za nezbytné pro zvládnutí výzev globální konkurence. Cílem je posílit výrobní a inovační kapacity Evropy začleněním těchto oblastí do priorit budoucího rozpočtu. Itálie navíc vyzývá k posílení partnerství se zeměmi původu a tranzitu nelegálních migračních toků, čímž propojuje evropské finanční plánování s vnější dimenzí řízení migrace.
FINANCOVÁNÍ NOVÉHO VÍCELETÉHO FINANČNÍHO RÁMCE
Itálie vyjádřila ochotu přispět k financování nového víceletého finančního rámce, přičemž však tuto ochotu podmiňuje vypracováním celkově vyváženého řešení. Mezi klíčové cíle patří vyloučení nových forem evropského zdanění a výzva k zefektivnění administrativních výdajů Unie. Postoj Itálie tak kombinuje ochotu poskytnout finanční podporu pro budoucí rozpočet s potřebou omezit určité náklady a zavést mechanismy financování, které budou považovány za udržitelné. Tento přístup odráží snahu ovlivnit nejen objem dostupných prostředků, ale také způsob jejich rozdělování a metody financování evropského rozpočtu. Jednání o období 2028–2034 proto pro Itálii představují klíčovou příležitost prosadit své priority v rámci evropského rámce.
KONKURENCESCHOPNOST A ENERGETIKA NA EVROPSKÉM PROGRAMU
Dalším bodem, na kterém se účastníci setkání shodli, byl návrh Antónia Costy zařadit konkurenceschopnost na první místo programu nadcházejícího zasedání Evropské rady. Premiérka Meloni vyjádřila podporu tomuto přístupu a spojila jej především s otázkou energetiky. Trvalý růst cen energií je totiž vnímán jako faktor, který vyžaduje cílená a včasná opatření na evropské úrovni. Cílem Itálie je zajistit společné opatření, které podpoří jak evropské podniky, tak občany. Konkurenceschopnost je tedy spojena s náklady na energii a s nutností zabránit tomu, aby růst cen podkopával produktivitu podniků a ekonomickou prosperitu obyvatelstva. V této souvislosti je nadcházející zasedání Evropské rady prioritní událostí, která má za cíl začlenit energetickou otázku do debaty o ekonomických strategiích Unie.
IMIGRACE A MEZINÁRODNÍ PARTNERSTVÍ
Migrace představuje další klíčovou oblast diskuse. Meloni uvítala zařazení strategické debaty o imigraci na program jednání, jejímž cílem je zhodnotit nový evropský přístup k boji proti nelegální migraci. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat inovativním řešením a provádění nového nařízení o navracení. Z pohledu Itálie se musí evropská diskuse zaměřit také na posílení kontroly vnějších hranic Unie. Tento vnitřní rozměr doplňuje rozměr mezinárodní, který zahrnuje upevňování partnerství se zeměmi původu a tranzitu migračních toků. Řízení imigrace je tak zasazeno do rámce, který kombinuje evropské nástroje, hraniční kontroly a spolupráci se třetími zeměmi.
BUDOUCÍ AKCE A STRATEGIE ITÁLIE
Celkově lze říci, že dialog mezi Meloniovou a Costou nastínil některé z klíčových priorit, za které se Itálie hodlá zasazovat na nadcházejících evropských a mezinárodních fórech. Jednání o víceletém finančním rámci na období 2028–2034 představují hlavní platformu pro diskusi o zdrojích Unie, přičemž Itálie klade zvláštní důraz na společnou zemědělskou politiku (SZP), politiku soudržnosti, průmysl, výzkum a partnerství se zeměmi původu a tranzitními zeměmi migrantů. Zároveň bude příští zasedání Evropské rady klíčovou příležitostí k diskusi o konkurenceschopnosti, nákladech na energii a migrační politice. V obou těchto oblastech si Itálie klade za cíl posílit evropskou schopnost jednat prostřednictvím podpory opatření ve prospěch podniků a občanů, posílení kontrol na vnějších hranicích a upevnění mezinárodní spolupráce. Strategie nastíněná během diskuse zdůrazňuje záměr Itálie hrát aktivní roli při definování budoucích priorit Unie, a to jak v rámci víceletého finančního rámce, tak i v klíčových otázkách týkajících se hospodářství, energetiky a migrace, které budou v blízké budoucnosti utvářet evropskou agendu.