fbpx

Budoucnost Rumunska stojí na progresivním zdanění

Obchod a ekonomika - 27 srpna, 2023

Návrat k progresivnímu zdanění příjmů je téma, které bylo v nedávné době v Rumunsku oživeno v domácím politickém diskurzu a prezentováno jako řešení nedostatku peněz v rozpočtu, zejména v souvislosti s klesajícími příjmy z daní ze spotřeby.

Nízké daňové sazby v Rumunsku jsou však zmíněny i v nejnovější zprávě Evropské komise. Poukazuje na to, že Rumunsko má relativně vysoké zdanění nízkých mezd a příliš nízké zdanění kapitálu, což zpochybňuje účinnost jednotné sazby. V nedávno zveřejněném dokumentu bruselští experti upozorňují, že tato nízká daňová sazba ovlivňuje schopnost státu přerozdělovat příjmy z rozpočtu a mohla by také vést k negativním dopadům na trh práce.

Zpráva o Rumunsku byla zveřejněna v rámci jarního balíčku evropského semestru 2023, v němž Komise poskytuje členským státům pokyny, jak vybudovat silnou ekonomiku vhodnou pro budoucnost a zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost a prosperitu pro všechny v současném složitém geopolitickém kontextu. Dokument předkládá hodnocení v několika oblastech, včetně provádění NRRP, a předkládá některá doporučení pro tvůrce politik v Rumunsku.

Na straně daní zpráva zdůrazňuje, že ve struktuře příjmů státního rozpočtu jsou nízké odvody ze zdanění práce a ještě nižší zdanění kapitálu.

„Relativně vysoké zdanění příjmů z nízkých mezd by mohlo vést ke snížení poptávky po nekvalifikované pracovní síle,“ upozorňuje zpráva.

Podíl zdanění práce na HDP činí v Rumunsku 12,1 %, což je jen o málo více než polovina evropského průměru (20,9 %). Podle údajů uvedených ve zprávě představují daně z kapitálu pouze 4 % HDP, což je méně než polovina evropského průměru (8,5 %). Podle údajů, které analyzovali bruselští odborníci, je jedinou daní, která se blíží evropským zemím, daň ze spotřeby, která činí 10,4 % HDP ve srovnání s evropským průměrem 11,2 %, a to navzdory nižšímu výběru DPH v Rumunsku.

Ze zprávy o jednotlivých zemích vyplývá, že „digitalizace veřejných služeb“ je nízká.

Téma progresivního zdanění se nedávno vrátilo do domácího politického diskurzu v Rumunsku. Zastánci myšlenky znovuzavedení systému, který Rumunsko před 18 lety opustilo, tvrdí, že Rumunsko se musí přizpůsobit většině evropských zemí, které takový systém mají. Podle ekonomických odborníků by přechod na progresivní zdanění v Rumunsku po téměř dvaceti letech představoval administrativní a ekonomickou výzvu.

Progresivní zdanění znamená, že s rostoucími příjmy daňových poplatníků se zvyšují i daňové sazby, které jsou povinni odvádět státu. Občané by přispívali na chod státu podle svých možností. Kdo vydělává více, ten také více přispívá. Hlavním přínosem je, že by se zavedlo spravedlivější přerozdělování příjmů a snížil by se rozdíl mezi lidmi s vysokými a nízkými příjmy. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu by progresivní zdanění mohlo vést k větší spravedlnosti v systému. Příznivci myšlenky znovuzavedení progresivního zdanění se shodují s odpůrci této myšlenky z hlediska časového horizontu: tak zásadní změnu nelze provést okamžitě, ze dne na den, a jednou z hlavních překážek je nedostatečná digitalizace Národní agentury pro správu daní. Teoreticky je každý systém progresivního zdanění doprovázen řadou daňových úlev, které mají daňovým poplatníkům umožnit přístup k základním veřejným službám. Tyto daňové odpočty se týkají nezdanitelných částek na zdravotnictví, vzdělávání nebo kulturu, které využívají především jednotlivci nebo rodiny s nižšími příjmy.

Digitalizace veřejných služeb v Rumunsku je nízká

Podle zastánců zavedení rovné daně je tento systém mnohem lépe ovladatelný, a proto podporuje produktivitu. Důvodem je, že občané mají tendenci být odrazeni, pokud vědí, že když vydělají více, budou platit stále vyšší daně.

„Jde o zásadní diskusi o progresivním zdanění. Já vím a vy víte, že toto progresivní zdanění nelze zavést od příštího roku. Ale já progresivní zdanění nadále podporuji a myslím si, že je to pro Rumunsko v tuto chvíli jediné řešení (…) Myslím si, že je správné, aby nejprve ANAF udělal svou práci, digitalizoval a pak požádal obyvatelstvo o jiný daňový režim,“ říká předseda PSD, rumunský premiér Marcel Ciolacu.

„Budoucnost Rumunska spočívá v progresivním zdanění, jako je tomu ve všech evropských zemích,“ dodává.

„Progresivní zdanění je řešení, které lze uplatnit pouze tehdy, když máme všechny potřebné nástroje, tedy digitalizaci na úrovni ministerstva financí, abychom mohli určit celkový příjem, protože o progresivním zdanění mluvíme tehdy, když můžeme určit celkový příjem. Vzhledem k tomu, že dnes jsou všechny tyto údaje stále vedeny tužkou v účetních knihách, není možné progresivní zdanění uplatnit,“ řekl novinářům předseda PNL, bývalý premiér Nicolae Ciucă. Zpráva o zemi dále upozornila, že „digitalizace veřejných služeb – jako je cloud, e-government a telemedicína – je nízká, a to navzdory nedávno zavedeným opatřením od roku 2022 prostřednictvím NRRP“.

Progresivní zdanění se uplatňuje především v zemích se stabilní ekonomikou. V těchto převážně západoevropských zemích vytváří střední třída dostatek hodnot, které je třeba ve společnosti přerozdělit. Po zaplacení daní také musí daňovým poplatníkům zbýt dost peněz na slušné živobytí. V této souvislosti ekonomové, kteří jsou proti systému progresivního zdanění, tvrdí, že v Rumunsku se ani 35 let po pádu komunismu nevytvořila dostatečně silná střední třída. Taková střední třída by měla vydělávat tolik, aby i po zvýšení daní měla uspokojivý příjem.

V případě Rumunska není z administrativního hlediska uplatňování progresivní daně snadné. Odborníci, ať už podporující progresivní zdanění nebo jeho odpůrci, tvrdí, že tento nový daňový nástroj, jako je progresivní zdanění, vyžaduje další byrokracii a vyšší administrativní kapacitu na straně státu. Proč? Odpověď je jednoduchá: více papírování je spojeno s progresivní sazbou. To by znamenalo více daňových odpočtů a s nimi spojených dokladů, což by zvýšilo počet pracovníků finančních úřadů a poradců, které by daňoví poplatníci platili za to, že jim pomohou daňové odpočty využít. Přechod na progresivní zdanění v Rumunsku by znamenal, že 6,5 milionu lidí by muselo každoročně podávat daňové přiznání. V současné době je to méně než jeden milion. Aby byla zajištěna předvídatelnost pro podnikatelské prostředí, musí být zásadní změna daňové filozofie oznámena s dostatečným předstihem, nejméně dva až tři roky předem.

Rumunsko není jedinou evropskou zemí, kde stále platí rovná sazba daně z příjmu, podobný systém funguje i v sousedním Bulharsku a Maďarsku. Výrazně progresivní daňové sazby jsou zavedeny v zemích, jako je Rakousko, Slovensko, Belgie a Německo. Zavedení jednotné daňové sazby bylo politikou, kterou uplatňovaly především země střední a východní Evropy při přechodu na tržní hospodářství a která byla mimo jiné využívána jako pobídka k přilákání zahraničních investic.

Po roce 1990 bylo zdanění příjmů v Rumunsku prováděno v různých formách progresivního zdanění až do roku 2004.

V letech 2000 až 2004, kdy byl do rumunské legislativy zaveden pojem „celkový osobní příjem“, existovalo pět prahových hodnot zdanitelného příjmu: 18 %, 23 %, 28 %, 34 % a 40 %. Od roku 2005 byla zavedena paušální sazba ve výši 16 %, která se na této úrovni udržovala až do roku 2017, kdy se snížila na 10 % z celkového hrubého příjmu.

Schodek Rumunska za prvních pět měsíců roku 2023 dosáhl 7,4 miliardy eur (2,3 % HDP). Je známo, že schodek se ve druhé polovině roku zvyšuje více, a v prosinci by tak dosáhl 6 % HDP. Ve vztahu k Evropské unii se na Rumunsko vztahuje postup při nadměrném schodku. Aby tedy Rumunsko splnilo maastrichtská pravidla, musí do konce roku 2024 snížit svůj rozpočtový schodek pod 3 % HDP.