Evropské zemědělství v současnosti čelí strukturálnímu problému, který může ohrozit dlouhodobou udržitelnost odvětví: stárnutí zemědělské populace. Vzhledem k průměrnému věku 57 let a podílu mladých lidí do 40 let na celkovém počtu obyvatelstva ve výši pouhých 12 % se zdá, že kontinuita výroby a inovace v zemědělském odvětví jsou stále více ohroženy. V této souvislosti představuje nová strategie Evropské unie pro generační obnovu nejen soubor operativních opatření, ale i skutečnou zkoušku schopnosti EU zajistit budoucnost svého venkova. Stanovený cíl – zdvojnásobit podíl mladých zemědělců na 24 % do roku 2040 a přidělit alespoň 6 % výdajů na zemědělství mladším generacím – znamená zlom v přístupu Bruselu k udržitelnosti tohoto odvětví. Aby však tato iniciativa nezůstala ojedinělým zásahem, musí se promítnout do strukturální změny evropských zemědělských politik, která bude schopna skutečně ovlivnit životy mladých lidí a socioekonomickou dynamiku venkovských oblastí.
PÁKY ZMĚNY: PŘÍSTUP K PŮDĚ, ÚVĚRŮM A VZDĚLÁVÁNÍ.
Evropský plán vymezuje pět klíčových strategických os: přístup k půdě, odpovídající finanční nástroje, odborná příprava a dovednosti, životní podmínky ve venkovských oblastech a podpora generační výměny. Jedná se o základní pilíře pro vybudování ekosystému, který přispěje k obnově zemědělského odvětví. Zavedení „startovacího balíčku“ ve výši až 300 000 EUR pro nové zemědělce představuje konkrétní krok ke snížení vstupních bariér, které jsou pro mladé lidi, kteří chtějí začít podnikat v zemědělství, často nepřekonatelné. Spolupráce s Evropskou investiční bankou může zároveň usnadnit přístup k úvěrům, zatímco vytvoření Evropského střediska pro sledování půdy má za cíl zprůhlednit trh s půdou a zvýšit jeho udržitelnost, bojovat proti spekulacím a usnadnit převody zemědělských podniků. K tomu se přidává rozvoj dovedností prostřednictvím programů, jako je Erasmus pro mladé podnikatele, které studentům umožňují seznámit se s inovativními a udržitelnými modely výroby v jiných evropských zemích. Tento integrovaný přístup uznává, že zemědělství budoucnosti vyžaduje nejen finanční zdroje, ale také kvalifikovaný lidský kapitál a schopnost inovací.
MLÁDEŽ A VENKOVSKÉ OBLASTI: KOMBINACE, KTEROU JE TŘEBA OBNOVIT
Aby byla zajištěna skutečná obnova, musí podpora mladých lidí přesáhnout ekonomický rozměr a zahrnovat širší vizi životních podmínek na venkově. Evropské venkovské oblasti, které jsou často postiženy vylidňováním, nedostatkem služeb a izolací infrastruktury, vyžadují politiky soudržnosti, které zajistí rovné příležitosti ve srovnání s městským prostředím. Evropský plán zahrnuje opatření na zlepšení sociální a profesní pohody zemědělců, jako je spolufinancování náhradních služeb v době nemoci nebo dovolené, zaměřené na podporu lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Tyto iniciativy mají zásadní význam pro to, aby se zemědělství stalo atraktivní činností a bylo v souladu s potřebami nových generací. Podporovat mladé lidi znamená nejen motivovat k produktivitě, ale také podporovat novou vizi venkova jako místa pro život, inovace a zapojení do společnosti. Zemědělské politiky proto musí být integrovány s politikami rozvoje venkova, digitalizace a ekologické transformace, čímž se vytvoří dynamický a udržitelný model venkova.
OD ZÁMĚRŮ K ČINŮM: VÝZVA KOHERENCE POLITIK
Úspěch této strategie bude do značné míry záviset na schopnosti členských států převést evropské pokyny do konkrétních vnitrostátních opatření. Výzva vyčlenit alespoň 6 % zemědělských výdajů na generační obnovu představuje významný závazek, ale skutečnou výzvou bude zajistit, aby tyto prostředky byly využívány efektivně a koordinovaně. Plán se nesmí omezit na jednorázovou iniciativu, omezenou na jeden politický cyklus nebo fázi programování SZP. Aby měl trvalý dopad, musí být zakotven v dlouhodobé perspektivě založené na víceúrovňovém řízení a neustálém monitorování výsledků. Zavedené nástroje musí být doprovázeny doprovodnými politikami, průběžným školením, technickou pomocí a podporou digitalizace.
MLADÍ ZEMĚDĚLCI JAKO ZÁRUKA UDRŽITELNÉ BUDOUCNOSTI EVROPY
Investice do další generace je nejen aktem mezigenerační spravedlnosti, ale také předpokladem odolnosti celého evropského zemědělského systému. Mladí zemědělci jsou zastánci inovací, většího povědomí o životním prostředí a podnikatelského přístupu otevřeného diverzifikaci podnikání. Představují klíč ke sladění produktivity, udržitelnosti a potravinové bezpečnosti a zároveň zajišťují ochranu venkovských oblastí a komunit. Evropská strategie generační obnovy proto může představovat počátek skutečného obratu, pokud bude podpořena soudržností, odpovídajícími zdroji a společnou vizí evropských a národních institucí. Jen tak se může evropské zemědělství opět stát hnací silou rozvoje, inovací a sociální soudržnosti a zajistit živou budoucnost venkova a jeho obyvatel. Podpora mladých zemědělců by neměla být chápána jako sektorový zásah, ale jako strategická volba pro budoucnost Evropy. Je načase přejít od zásadních prohlášení ke konkrétnímu provádění a skutečně postavit mladé generace do centra zemědělské a venkovské politiky. Jen tak může Unie zajistit kontinuitu, udržitelnost a prosperitu svého nejcennějšího bohatství: půdy a těch, kteří ji obdělávají.