Bytová krize: Jak může plán vlády Meloniho pomoci mladým párům

Vztah mezi bytovou politikou vlády Meloniové a směrnicemi Evropské unie (zejména směrnicí EPBD IV „Green Homes“) odráží dvě odlišné vize správy nemovitostí: na jedné straně národní potřebu uvolnit trh, zjednodušit byrokracii a řešit bytovou krizi; na druhé straně snaha EU o dekarbonizaci a přísnou energetickou účinnost.

1. Plán v oblasti bydlení a celostátní opatření (vláda Meloniové)

Strategie italské vlády v oblasti bydlení se opírá především o tři pilíře:

• Nařízení „Salva-Casa“ (D.L. 69/2024): Jeho cílem je napravit „drobné nesrovnalosti ve stavbě“ (posunuté příčky, formální nesrovnalosti nebo stavební tolerance). Obcházel omezení přísné „dvojí shody“ u drobných historických porušení předpisů, zavedl tichý souhlas (silenzio-assenso) pro mnoho postupů a usnadnil změny účelu využití s cílem uvolnit nemovitosti zablokované byrokracií a uvést je na trh s prodejem a pronájmem.

• Piano Casa Italia: Zaměřeno na veřejné bytové bydlení (ERP) a sociální bydlení. Cílem tohoto plánu je obnovit a udržovat nevyužité veřejné byty, nabídnout bydlení za dostupné nájemné mladým párům a rodinám s nízkými příjmy a zjednodušit projekty městské regenerace.

• Finanční udržitelnost: Přístup založený na účetnictví veřejných financí se snaží omezit využívání rozšířených, nevratných pobídek financovaných ze státního rozpočtu (v návaznosti na zkušenosti s programem Superbonus).

1. Směrnice Evropského parlamentu (směrnice EPBD o „zelených domech“)

Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV), schválená Evropským parlamentem a Radou, stanovuje závazné cíle pro ekologickou transformaci budov:

• Snížení spotřeby: Snížení průměrné spotřeby primární energie v bytovém fondu o 16 % do roku 2030 a o 20–22 % do roku 2035 (ve srovnání s úrovní z roku 2020).

• Budovy s nulovými emisemi (ZEB): Od 1. ledna 2030 musí být všechny nové budovy s nulovými emisemi (u veřejných budov již od roku 2028).

• Postupné vyřazování plynových kotlů: Postupné rušení dotací na systémy využívající fosilní paliva a jejich postupné vyřazování do roku 2040.

• Posouzení životního cyklu (GWP): Zavedení povinnosti vypočítat celkové emise CO₂ obsažené v materiálech a v procesu výstavby.

1. Hlavní klíčové body srovnání

• Náklady na přizpůsobení: Italský stavební fond pochází z velké části z období před rokem 1990 a spadá převážně do tříd energetické náročnosti E, F nebo G. Vláda vyjádřila obavy ohledně proveditelnosti příliš krátkých lhůt bez adekvátního evropského podpůrného fondu.

• Transpozice a plánování: Směrnice EU ukládá povinnost předložit národní plán renovace. Propojení opatření fiskální úspornosti, pravidel bytového plánu a cílů EU představuje testovací pole, které bude určující pro podobu připravovaných prováděcích nařízení a nových cílených pobídek v oblasti stavebnictví.

prof. Giuseppe Arnone