Ve středu 19. listopadu Evropská komise oznámila to, co mnozí pozorovatelé tušili již několik měsíců: provádění pravidel zákona o umělé inteligenci týkajících se „vysoce rizikových“ systémů bylo odloženo z roku 2026 na prosinec 2027. Tato očekávaná zpráva představuje jeden z nejvýznamnějších zvratů v historii evropské legislativy. Unie, která usilovala o to, aby jako první na světě regulovala umělou inteligenci, musí nyní připustit, že její zavedení v plánovaném termínu nemůže podpořit. Oficiální důvod je „technický“: neexistují žádné normy ani pokyny a žádné skutečně funkční vnitrostátní orgány. Skutečný důvod je však politický: evropský model umělé inteligence, který upřednostňuje omezení před rozvojem, dosáhl svých mezí. Podle serveru Politico intenzivní tlak Trumpovy administrativy, technologického průmyslu a několika národních vlád – včetně Německa, Francie, Skandinávie a střední Evropy – přesvědčil Brusel, že pokračování v tomto duchu by znamenalo jediné: odzbrojení Evropy v globální soutěži o AI.
Umělou inteligenci nelze řídit dekretem: Evropa musí nahradit pravidla skutečnou průmyslovou silou
Kontinent, který chtěl „dát světu lekci“, přichází na to, co konzervativci říkají už léta: technologie nevznikají regulací, ale investicemi, výzkumem a průmyslovou kapacitou. Zatímco Spojené státy a Čína investují miliardy do vlastních ekosystémů umělé inteligence – které jsou rovněž zásadní pro obranu, bezpečnost a hospodářství -, EU si představovala, že se může stát „globálním regulátorem“, aniž by disponovala potřebnou infrastrukturou, průmyslovou silou nebo technologickou kritickou masou.
Tato deformace je nyní všem zřejmá:
– příliš mnoho omezení pro evropské malé a střední podniky, u nichž hrozí, že si nebudou moci dovolit dodržovat předpisy;
– pravidla jsou psána dříve, než vůbec existují technické normy;
– neexistence evropské průmyslové strategie pro UI, kterou nahrazuje iluze „bruselského efektu“;
– zpoždění vnitrostátních agentur, které mají prosazovat složitá a nákladná pravidla.
Odklad je tedy potvrzením toho, že: Evropě hrozilo ochromení. Je odklad dobrou zprávou? Ano, ale pouze v případě, že změníme směr. Odklad bude prospěšný pouze tehdy, pokud Evropa využije tento čas ke korekci svého směru. Zde vstupuje do hry konzervativní pohled založený na základních principech.
1. Upřednostněte inovace před byrokracií. Umělá inteligence musí být samozřejmě spolehlivá a zaměřená na člověka. Pokud se však regulace stane nepřekonatelnou překážkou, budou z ní těžit pouze americké velké technologické firmy a čínští státní giganti, nikoliv evropské společnosti. Regulace musí být plánem rozvoje, nikoliv brzdou.
2. Základem jsou osobní svobody ECR opakovaně zdůraznila, že nedostatečná regulace umělé inteligence může poškodit toto odvětví a ohrozit základní práva, například prostřednictvím:
– rušivého biometrického sledování
– neprůhledných algoritmů ve veřejném rozhodování
– netransparentních systémů automatického hodnocení.
Proto sice podporujeme ochranu občanů, ale jsme proti centrální technokracii, která o všem rozhoduje z Bruselu.
3. Evropská digitální suverenita. Pro konzervativní Evropany je nejdůležitější jednoduchý bod: EU nemůže být pouze globálním regulačním orgánem. Musí se stát suverénním technologickým hráčem. To znamená investovat do výzkumu a evropských modelů umělé inteligence, posílit evropské dodavatelské řetězce v oblasti polovodičů, cloudu a superpočítačů, zajistit autonomii v citlivých technologiích, jako je obrana, bezpečnost a strategická data, a zabránit tomu, aby regulace potlačila jakýkoli pokus o vedoucí postavení kontinentu.
Brusel udělal správnou věc, když zastavil vlak řítící se ke zdi, ale odklad bez provedení nápravy by byl jen dalším příznakem evropské nehybnosti. Je třeba změnit směr, který by chránil práva občanů, bránil hospodářskou svobodu a oživil konkurenceschopnost evropských podniků. Především však musí zaručit digitální suverenitu kontinentu.
Teprve pak bude Evropa schopna zaujmout své místo u světového stolu AI jako protagonista, nikoli jako divák.