EU zmírňuje zákaz používání automobilů v roce 2035

Brusel otevírá dveře pro motory s omezeným spalováním ve snaze najít rovnováhu mezi klimatickými cíli a průmyslovou realitou

Po měsících intenzivního lobbování ze strany vlivných členských států, jako je Itálie a Německo, a po trvalém tlaku ze strany evropského automobilového průmyslu oznámila Evropská komise významný obrat ve svém přelomovém plánu zakázat od roku 2035 prodej automobilů se spalovacími motory. To, co se stalo silným symbolem ambicí Zelené dohody EU, se nyní mění na pružnější rámec, který umožňuje omezenou roli spalovacích technologií i po tomto datu.

Nový návrh, který Komise schválila ve Štrasburku po bouřlivých interních debatách, nahrazuje předchozí cíl 100% snížení emisí z vozidel snížením o 90 % ve srovnání s rokem 2021. Tato zdánlivě technická změna má zásadní důsledky: vytváří po roce 2035 tržní mezeru pro vozidla vybavená spalovacími motory, plug-in hybridy a vozidly s prodlouženým dojezdem, čímž zpochybňuje dřívější vizi přechodu založeného výhradně na bateriových elektrických nebo vodíkových vozidlech.

Technologická neutralita a emisní kredity

Jádrem revize je zásada „technologické neutrality“, kterou již dlouho prosazuje několik vlád a výrobců. Pro kompenzaci zbývajících 10 % emisí, které budou podle nových pravidel tolerovány, budou výrobci automobilů povinni hromadit tzv. emisní kredity. Tyto kredity lze získat prostřednictvím různých strategií, včetně používání nízkouhlíkové oceli vyráběné v EU a zavádění udržitelných paliv, jako jsou syntetická elektronická paliva a pokročilá nepotravinářská biopaliva získávaná ze zemědělského odpadu nebo použitého kuchyňského oleje. Biopaliva vyráběná z potravinářských plodin zůstávají vyloučena.

Podle odhadů Komise by tento systém mohl umožnit, aby 30-35 % trhu s automobily po roce 2035 tvořila vozidla, která nejsou plně elektrická. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová se snažila kritiky uklidnit prohlášením, že „Evropa zůstává v čele celosvětového přechodu na čistou ekonomiku“. Naproti tomu italský ministr pro podnikání Adolfo Urso tento krok uvítal jako „průlom do zdi ideologie“ a připsal si zásluhy za to, že Řím usiluje o technologickou neutralitu.

Reakce v odvětví byly smíšené. Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) uvítala změnu jako krok k pragmatičtějšímu a pružnějšímu přechodu, zatímco italská UNRAE tvrdila, že je to nezbytné vzhledem k tomu, že chybí soudržná průmyslová politika na podporu elektrifikace v celé EU. Na druhou stranu výrobci zaměřující se výhradně na elektromobily vyjádřili silný nesouhlas. Generální ředitel společnosti Polestar Michael Lohscheller varoval, že oslabení pravidel by mohlo poškodit klima i dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy.

Další flexibilita a podpora trhu

Kromě hlavní změny emisního cíle Komise zavedla další flexibilitu. Výrobcům automobilů bude prodloužena lhůta o tři roky, a to z roku 2030 na rok 2032, aby mohli splnit nadcházející snížení emisí. Cíle snížení emisí pro dodávky do roku 2030 byly rovněž sníženy z 50 % na 40 %.

Aby Brusel podpořil poptávku po cenově dostupných elektromobilech vyráběných v Evropě, zavedl novou kategorii „malých cenově dostupných automobilů“, která zahrnuje elektromobily o délce do 4,2 metru. Na tyto modely se budou vztahovat zmrazené regulační požadavky po dobu deseti let, a pokud budou vyrobeny v EU, mohou být započítány jako „superkredity“ pro plnění emisních cílů vozového parku. Současně EU vyčlenila 1,8 miliardy eur na podporu plně evropského dodavatelského řetězce baterií, včetně 1,5 miliardy eur v podobě bezúročných půjček počínaje příštím rokem.

Dalším klíčovým faktorem jsou firemní vozové parky, které tvoří přibližně 60 % prodejů nových automobilů v Evropě. Podle návrhu bude Itálie povinna zajistit, aby do roku 2030 tvořila vozidla s nulovými emisemi alespoň 45 % firemních vozových parků a do roku 2035 80 %, ačkoli členské státy si ponechávají flexibilitu v tom, jak těchto cílů dosáhnou.

Dvourychlostní přechod

Navzdory těmto opatřením přetrvávají obavy z „dvourychlostního“ evropského trhu. Elektromobily jsou ve velké míře rozšířeny v severní a západní Evropě. Norsko, ačkoli není členem EU, dosáhlo v prvních sedmi měsících roku 2025 mimořádného 94% podílu elektromobilů na celkovém prodeji, zatímco země jako Chorvatsko se stále drží na úrovni kolem 1 %. V rámci EU se penetrace elektromobilů pohybuje od zhruba 5 % v Itálii po přibližně 10 % celkově ve stejném období.

Kritici se obávají, že zmírnění emisních cílů by mohlo zpomalit investice do nabíjecí infrastruktury, která je základem masového rozšíření elektromobilů. Navíc v zemích se štědrými pobídkami k nákupu, jako je Španělsko, z nich často profitují především čínští výrobci, kteří nabízejí levnější modely než jejich evropští konkurenti.

Komise tímto krokem nastínila novou, pečlivě vytyčenou cestu: kompromis, který má sladit klimatické ambice s průmyslovou kapacitou a ekonomickými zájmy. Návrh však ještě musí schválit vlády všech 27 členských států a Evropský parlament, kde se o konečné vyvážení flexibility a ambicí povedou ostré spory.

Alessandro Fiorentino