Subscribe
24. srpna 2026 oslaví Ukrajina třicáté páté výročí znovuzískání nezávislosti na Sovětském svazu, a to v historickém okamžiku, kdy toto národní výročí nabývá významu, který přesahuje pouhou oslavu. Tento den představuje vyvrcholení třicetipětileté cesty, jejímž cílem byla transformace ukrajinského státu v moderní, demokratický a na Evropu orientovaný politický celek, ale také projev odolnosti, kterou ukrajinská společnost vyvinula tváří v tvář rozsáhlé ruské agresi, která začala v roce 2022. Při pátém Dni nezávislosti, který se slaví od začátku invaze, se Kyjev stal symbolickým centrem evropské solidarity. V Kyjevě Zelenskyj připomněl, jak nepravděpodobné bylo přežití ukrajinského státu v prvních dnech invaze, kdy ruský postup směrem k hlavnímu městu vedl mnoho západních pozorovatelů k spekulacím o rychlém pádu města. Čtyři a půl roku po zahájení rozsáhlé agrese Ukrajina nadále bojuje a oslavuje svou nezávislost. Tradiční velká přehlídka v centru Kyjeva se však nekonala. Místo toho byly představeny drony a technologie vyvinuté domácím průmyslem, které se staly nezbytnými prvky moderního válčení.
JEŠTĚ INTENZIVNĚJŠÍ VÁLKA NA PRÁHU ZIMY
Oslavy nezávislosti se však odehrávají na pozadí mimořádně náročné vojenské situace. Rusko zintenzivnilo nasazování dronů, balistických raket a odpalovacích zařízení s dlouhým doletem, čímž zvyšuje tlak na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Jen v červenci 2026 bylo zaznamenáno 376 raketových útoků, přičemž Monitorovací mise OSN pro lidská práva (UNMM) uvedla, že červenec byl měsícem s nejvyšším počtem civilních obětí na Ukrajině od května 2022: zemřelo nejméně 437 lidí a 2 610 bylo zraněno. Tyto údaje vysvětlují rostoucí obavy Kyjeva ohledně dostupnosti systémů protivzdušné obrany a stíhačů. Přípravy na zimu tak nabývají strategického rozměru: kromě ochrany obyvatelstva je nutné zajistit kontinuitu energetické sítě, která již byla opakovaně zasažena ruskými útoky.
EVROPSKÁ ODEZVA: 6,1 MILIARDY EUR NA OBRANU
Právě v této souvislosti schválila Evropská unie v den ukrajinského Dne nezávislosti částku 6,1 miliardy eur na nové vojenské zakázky. Tyto prostředky budou určeny na financování systémů protivzdušné a protiraketové obrany, raket, střeliva a radarů, čímž budou uspokojeny nejnaléhavější potřeby ukrajinských ozbrojených sil. Toto rozhodnutí je součástí širšího úvěru na podporu Ukrajiny, evropského programu v hodnotě 90 miliard eur na období 2026–2027. Nová alokace doplňuje již schválené plány na nákup v hodnotě 16 miliard eur, z nichž již bylo vyplaceno 8,35 miliardy eur. Cílem je zajistit, aby se nezbytné dodávky dostaly na Ukrajinu včas a v potřebném množství. Významná část nákupů bude rovněž realizována u evropských obranných společností, čímž se posílí nejen vojenská kapacita Ukrajiny, ale i průmyslová kapacita Evropy.
FINANČNÍ RÁMEC EVROPSKÉ PODPORY
Evropská podpora vychází z širší finanční struktury. V únoru 2026 zřídily Evropský parlament a Rada na základě nařízení EU č. 2026/467 „Úvěr na podporu Ukrajiny“, v jehož rámci je k dispozici až 90 miliard eur. Program zahrnuje dvě vzájemně se doplňující složky: na jedné straně posílení obranných kapacit a vojenského průmyslu Ukrajiny, na druhé straně podporu základních státních funkcí, veřejných služeb a ekonomické odolnosti. Program poskytuje v období 2026–2027 celkem 30 miliard EUR na rozpočtovou podporu a 60 miliard EUR na obranu. Jen v roce 2026 je na vojensko-průmyslové kapacity Ukrajiny vyčleněno 28,3 miliardy eur. Cílem složky zaměřené na obranu je obnovit a modernizovat obrannou technologickou a průmyslovou základnu země a postupně podporovat její integraci do evropské obranné technologické a průmyslové základny. Od roku 2022 poskytla Evropská unie a její členské státy Ukrajině pomoc v celkové výši 220,2 miliardy eur, včetně humanitární, finanční a vojenské pomoci. Z této částky pochází 3,8 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Evropská podpora tak nabývá strukturálního charakteru a již nemá výlučně nouzový charakter.
ZÁVAZEK ITALSKÉ VLÁDY
V tomto evropském kontextu má obzvláště významná role italská vláda. Premiérka Giorgia Meloni se 24. srpna prostřednictvím videokonference zúčastnila setkání lídrů Koalice ochotných, které bylo svoláno u příležitosti výročí ukrajinské nezávislosti. Během setkání Meloni jménem italské vlády poblahopřála Zelenskému a ukrajinskému lidu a znovu potvrdila podporu Itálie suverenitě, územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny. Italský projev měl výraznou humanitární složku. Meloni vyjádřila soucit s obyvatelstvem postiženým útoky na civilní infrastrukturu a potvrdila, že Itálie bude i nadále plnit své závazky před blížící se zimou zasláním dalších generátorů. Tato zařízení mají především posílit odolnost obyvatelstva a přispět k zachování kontinuity energetické sítě, která je obzvláště zranitelná vůči ruským útokům. Italský postoj spadá také do diplomatické roviny krize. Během zasedání Koalice ochotných zdůraznili lídři nutnost zefektivnit systém sankcí proti Moskvě a bojovat proti jejich obcházení s cílem omezit zdroje, které má k dispozici ruská válečná mašinérie. Meloni znovu potvrdila odhodlání Itálie spolupracovat s mezinárodními partnery na podpoře vyjednávacího procesu, který by mohl vést ke spravedlivému a trvalému míru. Závazek italské vlády je tedy zřejmý na třech vzájemně se doplňujících úrovních: politická podpora ukrajinské nezávislosti, humanitární pomoc a účast na diplomatických a multilaterálních snahách.
KOALICE OCHOTNÝCH A ROLE EVROPY
Ústřední postavení Evropy podtrhlo i složení účastníků tohoto mezinárodního setkání. V Kyjevě byli přítomni britský premiér Andy Burnham, který absolvoval svou první zahraniční cestu od nástupu do úřadu, a předseda Evropské rady António Costa. Giorgia Meloni, Emmanuel Macron a Friedrich Merz se na dálku zúčastnili zasedání Koalice ochotných, fóra sdružujícího státy, které jsou ochotny posílit vojenskou podporu a projednat budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Costa zopakoval, že evropská podpora musí pokračovat tak dlouho, jak bude nutné, a může trvat i po skončení konfliktu. Tato perspektiva úzce souvisí s evropskou integrací Ukrajiny. Země mezitím v průběhu léta zahájila dvě kola přístupových jednání s EU, čímž prokázala značnou schopnost pokračovat v reformním procesu i navzdory válečným podmínkám. Evropská orientace Ukrajiny je tak považována za nedílnou součást dlouhodobé strategie kontinentu zaměřené na jeho stabilizaci.
AMERICKÝ POSToj A HLEDÁNÍ MÍRU
Tento den také poukázal na výrazný rozdíl v přítomnosti Evropy a Spojených států. Zástupci Trumpovy administrativy Steve Witkoff a Jared Kushner se akcí v Kyjevě nezúčastnili, a to navzdory plánované návštěvě. Witkoff se navíc opakovaně setkával s ruskými partnery a osmkrát cestoval do Moskvy, zatímco ani jeden z těchto dvou hlavních představitelů od svého nástupu do funkce Ukrajinu nenavštívil. To poukazuje na rostoucí roli Evropy v oblasti vojenské podpory, zatímco Washington si zachovává ústřední roli v diplomacii. Hledání vyjednaného řešení zůstává zásadní součástí krize, ale Evropa trvá na tom, že jakákoli dohoda musí být spravedlivá, trvalá a musí respektovat ukrajinskou suverenitu. Souběžně s tím přijala EU v červenci 2026 jednadvacátý balíček sankcí proti Rusku s cílem dále omezit schopnost Moskvy financovat válku a útočit na infrastrukturu a civilní obyvatelstvo. Evropská politika tak kombinuje ekonomický tlak, vojenskou podporu, ochranu obětí a snahu o právní odpovědnost.
PODPORA A MÍR JAKO DOPLŇUJÍCÍ CÍLE
Třicáté páté výročí ukrajinské nezávislosti tak dokládá postupnou proměnu tohoto konfliktu v klíčovou otázku evropské bezpečnosti. V tomto multilaterálním systému hraje Itálie prostřednictvím vlády Meloniové významnou roli, v níž spojuje politickou podporu, humanitární pomoc, posilování energetické odolnosti, účast v Koalici ochotných a odhodlání dosáhnout diplomatického řešení. Plánované dodání dalších generátorů nabývá na prahu zimy zvláštního významu, zatímco postoj Itálie k sankcím a k nutnosti spravedlivého a trvalého míru zařazuje Řím do evropské strategie na podporu Kyjeva.