Subscribe
Evropská komise představila novou strategii zaměřenou na urychlení elektrifikace energetického systému Unie s cílem postupně omezovat využívání fosilních paliv v klíčových hospodářských odvětvích, jako je průmysl, doprava a stavebnictví. Tato iniciativa je součástí širšího procesu energetické a klimatické transformace Evropské unie a jejím cílem je proměnit kontinent v první ekonomický systém na světě založený především na využívání elektřiny. Z kvantitativního hlediska je cílem zvýšit podíl elektrifikace na spotřebě energie ze současných 23 % na 46 % do roku 2040, což by díky snížení dovozu fosilních paliv mělo přinést odhadované úspory ve výši přibližně 260 miliard EUR ročně. Evropská ambice vychází z myšlenky, že větší využívání elektřiny může současně posílit energetickou bezpečnost, ekonomickou konkurenceschopnost výrobního systému a přispět k dosažení cílů v oblasti dekarbonizace a boje proti změně klimatu. Z tohoto hlediska je elektrifikace považována za jeden z hlavních nástrojů k postupnému snižování závislosti na fosilních palivech, k podpoře technologických inovací a k posílení odolnosti evropského energetického systému vůči mezinárodním krizím a výkyvům na energetickém trhu. Tento přístup však nemůže opomíjet institucionální rámec Evropské unie a zásadu přenosu pravomocí. Je proto nezbytné zdůraznit, že i v kontextu iniciativ prosazovaných evropskými institucemi musí být i nadále plně zachovány ústavní výsady, pravomoci a národní suverenita jednotlivých vlád a členských států. Každá země si totiž zachovává ústřední roli při definování svých vlastních energetických strategií a při výběru nejvhodnějších nástrojů k dosažení společných cílů, a to s přihlédnutím ke specifickým charakteristikám svého hospodářského systému, územnímu kontextu, dostupnosti energetických zdrojů, sociálním potřebám a úrovni rozvoje národní infrastruktury. Z tohoto hlediska by evropská koordinace měla poskytovat podněty a umožňovat spolupráci, aniž by oslabovala odpovědnosti a pravomoci, které smlouvy přiznávají členským státům při určování jejich energetického mixu a provádění vnitrostátních politik.
EKONOMICKÉ, EKOLOGICKÉ A STRATEGICKÉ VÝHODY ELEKTRIFIKACE
Elektrifikace je považována za jeden z hlavních nástrojů posílení strategické autonomie Evropy. Snížení závislosti na dovozu fosilních paliv by snížilo zranitelnost Unie vůči mezinárodním geopolitickým napětím a výkyvům na energetickém trhu a zároveň by zlepšilo konkurenceschopnost evropského výrobního systému. Rozšíření elektřiny je zároveň nezbytné pro modernizaci energetické infrastruktury a postupnou dekarbonizaci hospodářství, což přispěje k urychlení dosažení cílů zelené transformace. Spotřebitelé by rovněž mohli těžit z významných ekonomických výhod. Podle odhadů Komise může používání elektromobilu s bateriovým pohonem přinést úspory až 78 % ve srovnání s vozidlem poháněným tradičními palivy, zatímco nahrazení plynových kotlů tepelnými čerpadly může snížit náklady evropských domácností na vytápění v průměru až o 60 %.
KLÍČOVÉ PROBLÉMY, KTERÉ JE TŘEBA PŘEKONAT, A NÁSTROJE POSKYTNUTÉ V RÁMCI PLÁNU
Navzdory příznivým vyhlídkám čelí proces elektrifikace stále četným ekonomickým, infrastrukturním a technologickým překážkám. V současné době jsou náklady na elektřinu často přibližně trojnásobné oproti ceně plynu, což činí nahrazení tradičních technologií méně nákladově efektivním. K tomu se přidávají dlouhé lhůty potřebné k připojení k elektrickým sítím, obtíže, s nimiž se mnoho technologických inovací potýká při dosahování komerčního nasazení ve velkém měřítku, a nedostatečné pobídky pro podniky, které by podpořily přechod od fosilních paliv. K řešení těchto problémů navrhuje evropský plán koordinovanou řadu opatření zaměřených na snížení rozdílu v nákladech mezi elektřinou a fosilními palivy a současně na podporu zavádění čistých technologií, jako jsou tepelná čerpadla, baterie a elektromobily. Mezi klíčová plánovaná opatření patří možnost členských států snížit síťové poplatky uplatňované na konkrétní kategorie spotřebitelů a snížit daňové zatížení energeticky náročných podniků, čímž se účty za elektřinu stanou z dlouhodobého hlediska udržitelnějšími. Mezi další opatření patří zavádění inteligentních elektroměrů, jejichž cílem je podpořit efektivnější spotřebu energie a snížit náklady uživatelů, jakož i snížení počátečních nákladů na elektrifikační technologie prostřednictvím využití finančních nástrojů, jako jsou programy sociálního leasingu, prostředky z Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) a Sociálního klimatického fondu. Plán rovněž počítá s urychlením rozvoje evropských elektrických sítí prostřednictvím balíčku opatření pro síťovou infrastrukturu, s podporou zavádění inovativních technologických řešení a s významnými investicemi do odborného vzdělávání a specializovaných dovedností, což by mělo vést k vytvoření stovek tisíc nových kvalifikovaných pracovních míst.