Subscribe
V posledních letech prošel evropský energetický systém zásadní transformací, k níž vedla potřeba snížit závislost na tradičních zdrojích dodávek a posílit bezpečnost dodávek v mezinárodním kontextu charakterizovaném rostoucí geopolitickou nestabilitou. Postupné snižování dovozu plynu z Ruska, které je důsledkem změn v mezinárodní politické a ekonomické rovnováze, přimělo evropské země k hledání nových energetických partnerů a k přehodnocení svých strategií zásobování s cílem zajistit větší kontinuitu dodávek a vyšší odolnost kontinentálního energetického systému. Tento proces vedl k přesunu zaměření dodávek směrem ke Středomoří, oblasti, která v posledních letech získala rostoucí strategický význam díky přítomnosti významných přírodních zdrojů, rozvoji nové dopravní infrastruktury a potenciálu pro posílení energetické spolupráce mezi Evropou, severní Afrikou a východním Středomořím. V této situaci je obzvláště důležité jak posílení vztahů s Alžírskem, historickým energetickým partnerem Itálie a Evropské unie, tak zahájení těžby zásob zemního plynu ve východním Středomoří. Tyto zdroje budou stále více přispívat k evropské energetické bezpečnosti a měnit regionální rovnováhu v tomto odvětví. Mezi nejvýznamnější projekty této nové fáze patří rozvoj ložiska Cronos, které se nachází u pobřeží Kypru. Tato iniciativa představuje obzvláště významný krok v energetické historii ostrova. Díky tomuto projektu se Kypr poprvé chystá zařadit mezi země produkující a vyvážející zemní plyn, čímž využije své mořské zdroje a posílí svou roli v energetickém prostředí východního Středomoří. Zároveň Alžírsko nadále potvrzuje svou pozici hlavního dodavatele Itálie a zásadním způsobem přispívá k budování stále diverzifikovanější a odolnější dodavatelské sítě, která je méně vystavena rizikům vyplývajícím z možných přerušení dodávek z jednotlivých geografických oblastí. Vývoj těchto dvou procesů zdůrazňuje, jak se evropská energetická bezpečnost stále více opírá o rozmanitost tras, dodavatelů a infrastruktur, které jsou schopny zajistit větší flexibilitu systému a dlouhodobě posílit strategickou autonomii kontinentu.
PROJEKT CRONOS A TĚŽBA PLYNU NA KYPRU
Výstavba pole Cronos byla zahájena poté, co společnosti Eni a TotalEnergies, z nichž každá drží 50% podíl v bloku 6 u pobřeží Kypru, přijaly konečné investiční rozhodnutí, čímž umožnily zahájení stavební fáze projektu. Tato iniciativa představuje první těžbu ložiska zemního plynu v historii Kypru a první dodávky na trh se očekávají do roku 2028. Ložisko bylo objeveno v roce 2022 a následně potvrzeno průzkumnými pracemi dokončenými v roce 2024. Nachází se v hlubokých vodách, přibližně 185 kilometrů od jihozápadního pobřeží ostrova, a obsahuje více než tři biliony kubických stop zemního plynu v původním ložisku, což je množství, které podtrhuje jeho strategický význam pro energetickou budoucnost této oblasti. Součástí projektu je výstavba čtyř podmořských vrtů, které mají zajistit denní těžbu přibližně 500 milionů kubických stop zemního plynu, což odpovídá přibližně 2,8 milionu tun zkapalněného zemního plynu (LNG) ročně. Tyto objemy budou směřovat na mezinárodní trhy, zejména na evropský, čímž posílí dostupnost alternativních zdrojů dodávek.
INTEGRACE INFRASTRUKTURY S EGYPTEM
Jedním z nejinovativnějších aspektů projektu je rozhodnutí využít stávající infrastrukturu – řešení, které ve srovnání s výstavbou nového výrobního řetězce výrazně zkracuje dobu realizace, snižuje potřebné investice a omezuje dopad na životní prostředí. Plyn těžený z pole Cronos bude přepravován podmořským potrubím do Egypta, kde bude zpracován v již provozovaných zařízeních na poli Zohr, které provozuje společnost Eni. Palivo poté dorazí do zkapalňovacího terminálu Damietta, rovněž umístěného v Egyptě, kde bude přeměněno na LNG pro export na mezinárodní trhy, se zvláštním zaměřením na evropskou poptávku. Využití stávající infrastruktury je klíčovým prvkem průmyslové strategie přijaté společnostmi Eni a TotalEnergies, která se zaměřuje na investice charakterizované vysokou ekonomickou konkurenceschopností, nízkými náklady a nižšími emisemi. Tento přístup umožňuje zhodnocení stávajících aktiv, zabraňuje zdvojování infrastruktury a podporuje větší celkovou udržitelnost projektu. Zahájení provozu projektu umožnilo také dokončení institucionálního a smluvního rámce. V návaznosti na dohodu podepsanou v únoru 2025 mezi vládami Kypru a Egypta byly finalizovány všechny nezbytné obchodní dohody týkající se využívání pobřežní infrastruktury Zohr, tranzitu plynu přes egyptské území, zkapalňování v závodě v Damietě a následného prodeje LNG na mezinárodních trzích. Podle generálního ředitele společnosti Eni Claudia Descalziho představuje projekt Cronos konkrétní krok k proměně Kypru v nového evropského producenta a vývozce zemního plynu a je základním kamenem pro vytvoření budoucího energetického uzlu ve východním Středomoří. Pro společnost TotalEnergies má projekt rovněž strategický význam, neboť přispívá k rozšíření jejího portfolia LNG, které společnost hodlá do roku 2030 navýšit na přibližně 60 milionů tun ročně. Pro společnost Eni tato iniciativa dále upevňuje její přítomnost ve východním Středomoří tím, že využívá synergie vybudované v průběhu let při rozvoji egyptského pole Zohr.
ALŽÍRSKO A BEZPEČNOST ITALSKÉHO ZÁSOBNÍHO ZÁKLADU
Zatímco kyperský projekt představuje perspektivu do budoucna, energetická bezpečnost Itálie se i nadále významně opírá o dodávky z Alžírska. Prezident Abdelmadjid Tebboune potvrdil, že Itálie je největším evropským odběratelem alžírského plynu, před Španělskem a Francií, ačkoli konkrétní objemy určené pro italský trh neupřesnil. Energetický sektor také nadále zůstává klíčovým nástrojem alžírské hospodářské a diplomatické politiky. Posílení bilaterální spolupráce potvrdil i telefonický rozhovor mezi alžírským prezidentem a premiérkou Giorgií Meloniovou, během něhož byla znovu zdůrazněna snaha o další prohloubení strategického partnerství v energetickém, průmyslovém a hospodářském sektoru. Mezi projednávanými tématy byly také iniciativy v rámci Matteiho plánu pro Afriku, zejména pak Centrum excelence „Enrico Mattei“ v Sidi Bel Abbès, jehož cílem je podporovat vzdělávání a inovace v zemědělském sektoru.
STRATEGIE DIVERZIFIKACE ITALSKÝCH DODÁVEK
Současný vývoj naznačuje, že italská energetická strategie se stále více zaměřuje na diverzifikaci zdrojů dodávek. Na jedné straně Alžírsko i nadále zajišťuje stabilní dodávky prostřednictvím plynovodu TransMed a vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG); na druhé straně vstup Kypru do seznamu producentských zemí dále rozšíří škálu dostupných zdrojů podél jižního středomořského koridoru. Itálie dováží přibližně 95 % svého spotřebovaného zemního plynu a po drastickém snížení své závislosti na Rusku vybudovala výrazně diverzifikovanější systém dodávek. Hlavním dodavatelem je v současné době Alžírsko, které prostřednictvím plynovodu TransMed pokrývá přibližně 36 % dovozu. Následuje Ázerbájdžán, který přispívá přibližně 16 % prostřednictvím Transadriatického plynovodu (TAP), Spojené státy prostřednictvím LNG a severoevropské země, zejména Norsko a Nizozemsko, jakož i Katar a Libye. Z ekonomického hlediska se náklady na různé zdroje dodávek výrazně liší. Plyn přepravovaný plynovodem z Alžírska a Ázerbájdžánu je obecně konkurenceschopnější, protože nevyžaduje zkapalnění, námořní přepravu a následné regazifikace, které jsou nezbytné u LNG. LNG, které pochází především ze Spojených států, Kataru a dalších mezinárodních vývozců, má vyšší průměrné náklady a je více vystaveno mezinárodním výkyvům cen, geopolitickým rizikům a logistickým výzvám spojeným s námořní přepravou. Nedávné napětí v Hormuzském průlivu jasně ukázalo, jak mohou být trasy z Perského zálivu náchylné k narušením a prudkému nárůstu nákladů, což dále posiluje strategický význam Středomoří jako klíčové oblasti pro evropské dodávky energie. V tomto scénáři nabývá projekt Cronos významu, který přesahuje pouhé otevření nového ložiska. Představuje jeden z prvků, které mají předefinovat evropskou energetickou scénu, konsolidovat systém propojení spojujících Kypr, Egypt, Alžírsko a Itálii a posílit roli naší země jako potenciální energetické platformy mezi severní Afrikou, východním Středomořím a evropským trhem.