Subscribe
Setkání v Rimini začalo scénou, která by ještě před několika lety byla nemyslitelná: Giorgia Meloni byla přivítána dlouhým potleskem vestoje. Stejná vůdkyně, která byla kdysi považována, zejména v progresivních katolických kruzích, za odtažitou – možná dokonce neslučitelnou – se nyní jeví jako státnice schopná spojit pevnost se soucitem, čerpající z křesťanských kořenů a zároveň ztělesňující konkrétnost země, která znovu získala ústřední postavení na mezinárodní scéně.
Gaza: Odvaha říci „dost“ a vůdčí role Itálie v humanitární oblasti
Nejočekávanější část jejího projevu byla věnována blízkovýchodnímu konfliktu. Meloniová neváhala potvrdit právo Izraele na sebeobranu po útoku ze 7. října, ale přidala slova předurčená k rezonanci: „Reakce překročila zásadu přiměřenosti.“ Jasný a vyvážený postoj, který zaráží právě svou jasností.
Její odsouzení bylo nejsilnější po útoku na Násirovu nemocnici, kde bylo zabito pět novinářů: „Nepřijatelný útok na svobodu tisku,“ řekla a zdůraznila, že obrana pravdy je pilířem demokracie.
Meloni poté upozornil na rekord, který Itálii staví do čela humanitární solidarity: k ošetření bylo přivezeno více než 180 zraněných nebo nemocných palestinských dětí a celkem 917 evakuovaných osob, čímž se Řím stal vedoucí nemuslimskou zemí v lékařských evakuacích z Gazy. Největší operace se uskutečnila 13. srpna: 31 nezletilých a 83 doprovodů bylo převezeno vojenskými letadly a poté rozděleno do nemocnic v Laziu, Toskánsku, Emilii-Romagně, Lombardii a dalších regionech. Jednalo se o 14. misi od začátku roku 2024, což je počet, který výrazně převyšuje ostatní evropské země.
Vyjádřila hrdost na tuto volbu: „Někteří raději vykřikují hesla. Já jsem hrdá na Itálii, která zachraňuje děti z Gazy.“ Slova, která dala obsah její konzervativní vizi: méně rétoriky, více činů.
Evropská unie: Od nevýznamnosti k ústřednímu postavení
Další ústřední pasáž se týkala budoucnosti Evropské unie. Meloni zdůraznil potřebu pragmatické Evropy, která bude schopna být geopoliticky relevantní, a citoval varování Maria Draghiho před rizikem „bezvýznamnosti“ kontinentu.
„Už nejsme nemocným mužem Evropy,“ prohlásila a poukázala na to, že úrokové sazby italského dluhu se nyní vyrovnaly francouzským. Pro Meloniho je to důkaz, že stabilita a serióznost vlády obnovují důvěryhodnost na trzích i na mezinárodních fórech.
Jejím poselstvím je, že EU se musí stát méně ideologickou a více autonomní, schopnou hájit své vlastní zájmy, aniž by se zcela spoléhala na vnější síly. Je to podstata konzervativní evropské vize: společenství silných, suverénních národů, které spolupracují, aniž by ztratily svou identitu.
Ukrajina: Atlantická pevnost a bezpečnostní záruky
Pokud jde o Ukrajinu, Meloni potvrdil pevný postoj Itálie: Kyjev nemůže být ponechán sám sobě a zaslouží si pevné záruky. Řím předložil návrh inspirovaný článkem 5 NATO, který zavazuje k vzájemné obraně v případě agrese – formuli, kterou premiér považuje za nejvěrohodnější pro zajištění ukrajinské bezpečnosti a dotlačení Moskvy ke skutečnému jednání.
Její slova přicházejí v době, kdy se konflikt zmítá ve válečném střetu, jehož frontová linie se táhne v délce asi 1000 kilometrů. Ukrajina zůstává pod tlakem, ale nadále odolává. Podle Meloniové jde o víc než o přežití jedné země: je to zkouška celého mezinárodního řádu založeného na pravidlech a svobodě národů.
Vládnoucí právo: identita, odpovědnost a konkrétnost
Meloniho projev v Rimini nastínil profil konzervativní pravice, která se neuchyluje do sebe, ale přijímá globální odpovědnost, od Gazy přes Ukrajinu až po budoucnost EU. Pravice, která hájí rodinu a natalitu, která bojuje proti nelegální imigraci a zároveň prosazuje regulované humanitární přijímání a která se nevyhýbá konfrontaci se zakořeněnou byrokracií v rámci reformy soudnictví.
Potlesk vestoje, který ji přivítal, mluvil za vše: Meloni už není jen lídrem pravicové strany, na kterou se kdysi pohlíželo s podezřením, ale osobností, která si svými činy a rozhodnutími získala respekt i tam, kde dříve panovala nedůvěra.
Projev Giorgie Meloniové na setkání v Rimini byl více než jen politickým projevem: byl důkazem, že konzervativní vedení může spojit pevnost s lidskostí, kořeny s vizí, národní identitu s mezinárodní odpovědností. Státnice, která byla kdysi vnímána jako rozdělující, je nyní uznávána jako hlas schopný formovat evropské a globální debaty.