Subscribe
Výsledky mezinárodního hodnotícího programu PISA, které se týkají hodnocení žáků, nedávno představila kyperská ministryně školství Athena Michaelidou. Zjištění poukazují na závažné problémy, s nimiž se Kypr potýká, pokud jde o výsledky žáků ve výuce a celkovou úroveň vzdělání.
Studie hodnotí „gramotnost“ patnáctiletých žáků (chlapců i dívek) ve třech předmětech: matematika, přírodní vědy a čtení s porozuměním. Jejím cílem je posoudit kvalitu vzdělávacích systémů zúčastněných zemí.
Do průzkumu PISA, který každé tři roky pořádá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se v roce 2025 zapojilo celkem 762 000 žáků z 91 zemí.
Výsledky kyperských žáků, jak si ukážeme níže, dokazují, že vzdělávací systém na ostrově vyžaduje okamžité strukturální reformy a zlepšení, neboť Kypr se opět ocitl mezi zeměmi s nejhoršími výsledky.
Podle průzkumu vykazuje vzdělávací systém této země i nadále dlouhodobé nedostatky, které – pokud nebudou co nejdříve odstraněny – způsobí, že Kypr bude zaostávat v době, kdy studenti a mladí lidé potřebují širokou škálu dovedností pro vstup na trh práce.
Podrobnosti průzkumu
Podle informací předložených kyperským ministerstvem školství byly údaje shromážděny na jaře roku 2025. Zúčastnilo se celkem 7 802 kyperských žáků ze 103 škol, z nichž 75 byly veřejné školy a 28 soukromé školy.
V rámci průzkumu PISA žáci absolvovali:
Počítačové hodnocení, jehož cílem bylo posoudit jejich schopnost uplatnit znalosti a dovednosti v reálných situacích.
Dotazník zaměřený na shromáždění informací o samotných žácích, jejich rodinném zázemí, školách a jejich postojích a vnímání přírodovědných předmětů.
Školní dotazník určený ke shromažďování informací o charakteristikách školy a o politikách uplatňovaných v souvislosti s různými otázkami vzdělávání.
Výsledky průzkumu pro Kypr
Bohužel výsledky průzkumu zařadily Kypr a jeho žáky z statistického hlediska mezi účastníky s nejnižšími výsledky ve srovnání s odpovídajícími průměrnými skóre ostatních zemí Evropské unie.
Konkrétně dosáhli kypřští studenti těchto průměrných výsledků:
1/ Přírodní vědy: 411 bodů (průměr Evropské unie činil 481 bodů, zatímco průměr OECD činil 482 bodů).
2/ Matematika: 412 bodů (průměr Evropské unie činil 463 bodů, zatímco průměr OECD činil rovněž 463 bodů).
3/ Čtení s porozuměním: 379 bodů (průměr Evropské unie činil 459 bodů, zatímco průměr OECD činil 461 bodů).
Zvláště důležitým zjištěním je, že od předchozího hodnocení v roce 2022 nedošlo k žádnému významnému pokroku ve výsledcích kyperských žáků. Naopak, ačkoli výsledky v přírodovědných předmětech a v porozumění čtenému textu zůstaly stabilní, výsledky v matematice zaznamenaly mírný pokles o šest bodů.
Socioekonomické pozadí a výsledky
Průzkum PISA rovněž přináší důležité poznatky týkající se socioekonomického zázemí žáků.
Konkrétněji řečeno, někteří žáci ze znevýhodněného socioekonomického prostředí dosahují výsledků, díky nimž se řadí mezi horních 25 % žáků na celostátní úrovni. Jedná se o povzbudivý zjištění, neboť tento podíl je vyšší než průměr zaznamenaný v zemích Evropské unie.
Závěr
Závěrem lze říci, že výše uvedené závěry představují přesvědčivý důkaz toho, že kyperský vzdělávací systém vyžaduje okamžité reformy a zlepšení, neboť kyperským studentům činí stále větší potíže držet krok se svými vrstevníky v ostatních zemích Evropské unie.
V době, kdy kyperský stát vynakládá značné částky na platy učitelů, patří Kypr podle výsledků vzdělávání i nadále mezi země s nejhoršími výsledky ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie.
Jak v parlamentu uvedl předseda výboru pro školství Sněmovny reprezentantů Chrysanthos Savvides, je znepokojivé, že šest z deseti studentů na Kypru sice dokáže číst text, ale není schopno pochopit, co čte.
Zástupce ředitele pro středoškolské vzdělávání zase zdůraznil, že tento konkrétní průzkum přesně neodráží celkovou situaci ve školách. Rovněž dal jasně najevo, že budou zavedeny změny, včetně zařazení předmětů zaměřených na nové technologie, umělou inteligenci a robotiku.
Zároveň poznamenal, že se zvažují návrhy na omezení rozsahu učebních osnov, vyčlenění více času na čtení s porozuměním, podporu srovnávání zdrojů, zařazení každodenních cvičení na řešení matematických úloh a zajištění dalšího profesního rozvoje učitelů.