Subscribe
Mario Draghi ve svém projevu v Cáchách při příležitosti udělení Ceny Karla Velikého nastínil široké a systémové chápání výzev, kterým Evropská unie čelí v novém mezinárodním kontextu. Projev, který byl vypracován z politické, ekonomické a strategické perspektivy, nabídl zamyšlení nad postupným oslabováním poválečné rovnováhy, která podporovala evropskou integraci, a nad potřebou nově definovat model kontinentální integrace. Podle Draghiho je současná historická fáze charakterizována rostoucím tlakem na evropský kontinent. Tato krizová situace však zároveň představuje příležitost: vnější obtíže ve skutečnosti vedou Evropany k tomu, aby znovu objevili své společné zájmy a novou ochotu spolupracovat.
EKONOMICKÉ ŠOKY A NÁVRAT EVROPSKÉ ZRANITELNOSTI
Draghi ve svém projevu zdůraznil, že Evropa byla od roku 2020 zasažena nepřetržitým sledem vnějších šoků. K dopadům pandemie se přidala obchodní cla uvalená Spojenými státy, konflikt na Blízkém východě a důsledky pro globální dodavatelské řetězce. Zvláštní pozornost byla věnována hospodářským dopadům energetické krize a dopadům nestability v Hormuzském průlivu, který je považován za strategický uzel světového obchodu. Tyto faktory přicházejí v době, kdy Evropská unie vyžaduje mimořádné investice. Draghi poznamenal, že roční potřeba strategických výdajů, která se původně odhadovala na přibližně 800 miliard eur, se v důsledku zvýšených výdajů na obranu zvýší na téměř 1,2 bilionu eur ročně. Hospodářský růst proto označil za nezbytnou podmínku podpory energetické transformace, bezpečnosti kontinentu, technologických inovací a stárnutí populace.
KRIZE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO MODELU
Draghi tvrdil, že Evropa vybudovala vysoce otevřenou ekonomiku, aniž by skutečně dokončila svůj vnitřní trh. Integrace kapitálových trhů, energetických sítí a různých hospodářských odvětví zůstala neúplná, což vedlo k roztříštěnému a zranitelnému systému. Bývalý prezident Evropské centrální banky poznamenal, že Unie svěřila trhům funkce, které by za normálních okolností vyžadovaly společný politický orgán, aniž by však těmto trhům zaručila skutečně kontinentální měřítko. Tato asymetrie by podpořila závislost na zahraniční poptávce a globálních výrobních řetězcích. Evropa by tak byla mnohem více vystavena výkyvům v mezinárodní obchodní politice.
STRATEGICKÉ ZÁVISLOSTI A TECHNOLOGICKÝ VÝPADEK
V projevu se rovněž zabýval otázkou strategických závislostí Evropy. Jeden z hlavních kritických problémů se týkal zaostávání Evropy v technologických a digitálních odvětvích. Od roku 2019 se rozdíl v produktivitě mezi Evropou a Spojenými státy výrazně zvýšil, a to především v důsledku zvýšené digitalizace Ameriky a síly amerického technologického sektoru. Zásadní význam Draghi přisoudil rozvoji umělé inteligence, kterou označil za nejvýznamnější technologickou transformaci příštího desetiletí. Podle odhadů OECD citovaných v projevu by přibližně polovina budoucího růstu produktivity mohla záviset na rozšíření umělé inteligence. Evropa však údajně investuje do datových center, polovodičů, energetické infrastruktury a výpočetní kapacity mnohem méně než Spojené státy a Čína.
VOLNÝ OBCHOD A PRŮMYSLOVÁ POLITIKA
Draghi hájil zásadu volného obchodu a zároveň tvrdil, že ekonomická otevřenost již nemůže být jedinou reakcí Evropy na globální transformace. Nové obchodní dohody by sice byly užitečné, ale nestačily by k vyrovnání strukturálních nedostatků evropské ekonomiky. Bývalý premiér poznamenal, že evropská debata se polarizuje mezi dvěma přístupy: na jedné straně zachování otevřeného modelu založeného na mezinárodních pravidlech, na straně druhé návrat k intervencionističtější průmyslové politice. Podle Draghiho jsou obě strategie nedostatečné, pokud nejsou doprovázeny plnou evropskou hospodářskou integrací. Podle něj by posílení jednotného trhu mělo jít ruku v ruce se společnou průmyslovou politikou schopnou podporovat strategická odvětví, jako je obrana, polovodiče a čisté technologie. Koncept „Made in Europe“ je představen jako nástroj pro využití evropské domácí poptávky k podpoře evropského průmyslu.
EVROPSKÁ OBRANA A VZTAHY SE SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI
Dalším ústředním tématem projevu byly měnící se vztahy mezi Evropou a Spojenými státy. Draghi uvedl, že americkou ochranu již nelze považovat za samozřejmost jako v období po druhé světové válce. Tato transformace bude Evropu nutit k posílení její strategické autonomie. Bývalý prezident ECB tvrdil, že větší odpovědnost Evropy za obranu by neměla být interpretována jako oslabení NATO, ale jako potenciální posílení transatlantické aliance prostřednictvím vyváženějších vztahů.
PRAGMATICKÝ FEDERALISMUS A BUDOUCNOST UNIE
V závěrečné části svého projevu Draghi navrhl koncept „pragmatického federalismu“. Jde o to, aby země, které jsou nejvíce otevřené integraci, mohly rychleji postupovat ve strategických odvětvích, jako je energetika, technologie a obrana, aniž by nutně čekaly na jednomyslný souhlas sedmadvaceti členských států. Podle tohoto přístupu by se Evropa měla zaměřit na konkrétní nástroje a výsledky ověřitelné občany, a posílit tak demokratickou legitimitu evropského projektu. Výzva pro EU podle Draghiho nyní spočívá v přeměně současné krize v novou fázi politické, hospodářské a strategické integrace.