Subscribe
Evropská migrační politika vstupuje do nové fáze. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie ze dne 16. září oznámila nový evropský rámec pro reakci na mimořádné situace, jehož cílem je poskytnout členským státům EU větší pravomoci k rychlé reakci v případě, že vnější hranice Unie budou vystaveny mimořádnému tlaku nebo když budou migrační toky záměrně organizovány a využívány jako nástroj politického nátlaku.
Ceuta opět přitahuje pozornost k otázce bezpečnosti hranic EU
Toto oznámení navazuje na nedávnou krizi v Ceutě, která opět postavila otázku bezpečnosti vnějších hranic Evropy do centra politické debaty v EU.
Podle Evropské komise události z letošního léta ukázaly, že nástroje, které jsou v současné době k dispozici, ne vždy postačují k řešení náhlých a mimořádných situací na vnějších hranicích EU.
V rámci navrhovaného rámce by členským státům byla za přesně stanovených okolností a na omezenou dobu poskytnuta větší flexibilita oproti běžným postupům.
Von der Leyenová toto oznámení doplnila jasným politickým poselstvím: ochrana vnějších hranic Evropy je evropskou odpovědností, nikoli pouze úkolem těch členských států, které jsou migračnímu tlaku vystaveny nejvíce.
Posílení agentury Frontex a urychlení navracení migrantů
Evropská komise rovněž plánuje posílit agenturu Frontex, urychlit navracení osob, které nemají zákonné právo k pobytu v Evropské unii, a zlepšit systémy včasného varování, mimo jiné prostřednictvím užší spolupráce se zeměmi mimo EU.
Tento přístup si získává podporu mezi stále širší částí Evropského parlamentu. Nařízení EU o navracení přijaté v roce 2026 již zavedlo harmonizovanější postupy, užší spolupráci mezi členskými státy a možnost zřizování návratových zařízení ve třetích zemích.
Evropští konzervativci a reformisté (ECR) zařadili mezi své hlavní priority v oblasti migrace posílení vnějších hranic, účinné navracení migrantů a užší spolupráci s partnerskými zeměmi.
Od řízení mimořádných situací až po řízení migrace
Nyní je třeba proměnit politické závazky v operační kapacity.
Podle Evropské komise došlo v posledních dvou letech k poklesu počtu nelegálních překročení vnějších hranic EU. Náhlé krizové situace, jako byla ta v Ceutě, však ukazují, jak rychle se může situace na evropských hranicích změnit.
Debata se proto již netýká pouze řízení přílivu migrantů. Stále více se zaměřuje na prevenci migračních krizí, posílení vnějších hranic a zajištění účinnosti a důvěryhodnosti politiky navracení.
Zdá se, že Evropa směřuje k migračnímu modelu, v němž by solidarita mezi členskými státy a účinná kontrola hranic měly jít ruku v ruce.
Bez schopnosti řídit, kdo vstupuje do Evropské unie, a určovat, kdo má právo zde zůstat, hrozí, že jakákoli společná evropská migrační politika zůstane pouze na papíře.