fbpx

Mnoho kritických reakcí na zákon o průmyslu Net Zero

Energie - 4 září, 2023

Dne 16. března 2023 zveřejnila Evropská komise svůj zákon o průmyslu s nulovou spotřebou energie (Net Zero Industry Act), jehož cílem je podpořit deset technologií pro realizaci Zelené dohody a vytvořit takzvané evropské akademie, které by poskytovaly pracovníkům dovednosti pro rozvoj těchto technologií. Centralizované hospodářství, jaké tu nebylo od dob pětiletých plánů Sovětského svazu za studené války.

Návrh zákona je v současné době projednáván v Evropském parlamentu. Jak je v legislativním postupu Unie obvyklé, Komise provedla konzultaci se zúčastněnými stranami, na kterou reagovalo přesně 215 subjektů a jednotlivců z celého kontinentu.

Mnoho z nich zdůrazňuje omezení iniciativy von der Leyenové. Například norská společnost NorSun, která se zabývá solární energií, lituje, že má problémy s nedostatkem provozních kapacit, včetně stávajících kapacit, jejichž výroba se snaží být konkurenceschopná na evropských trzích.

Hamburská správa pro hospodářství a inovace vznáší při realizaci projektu otázky, včetně nízké šance na dodržení velmi krátkých lhůt, praktické nemožnosti řešení schvalovacích postupů na jednom místě vzhledem k základní složitosti schvalovacích postupů a administrativních úrovní, zjevné právní nejistoty, případného zamítnutí žádostí z důvodu neúplné nebo nedostatečné dokumentace.

Podle přední dánské společnosti Ballard Power Systems, která vyrábí palivové články, se zdá, že ambiciózní cíl vybudovat do roku 2030 40 % technologií s nulovou čistou spotřebou je obtížně dosažitelný, nová pravidla pro zadávání veřejných zakázek nejsou dostatečně jasná, kritéria odolnosti by měla být přesnější, jsou špatně sladěna se stávajícími nástroji financování a velmi konkurenceschopné nabídky mohou být z procesu zadávání veřejných zakázek vytlačeny, což může mít za následek velké poškození obchodní otevřenosti a důvěryhodnosti EU.

Portugalské sdružení elektrointenzivního průmyslu se domnívá, že návrh postrádá dobře nastavené odůvodnění financování, které by vycházelo z rozpočtu EU a využívalo několik agentur Komise, na rozdíl od zákona o snižování inflace ve Spojených státech. Ještě horší je, že návrh by měl být technologicky neutrální a neměl by omezovat technologie, které je možné financovat. Toto sdružení dále předpovídá, že některé velké evropské podniky umístí část svých aktivit do USA.

Galp Energia vnímá návrh jako seznam záměrů bez jasného návodu, jak budou členské státy prosazovat opatření, jako je například zvýšení kapacity. Ztrácí důraz na podporu technologické výroby a produkce a neumožňuje uvolnit další finanční prostředky nebo jiné finanční pobídky, jako jsou daňové úlevy. Neobjasňuje také, jaké částky budou přiděleny jednotlivým technologiím a jaká jsou příslušná kritéria pro jejich použití, což je klíčové pro rozhodování o investicích; navíc v něm chybí technologie související s využíváním uhlíku.

Belgický think-tank ERCST rovněž zdůrazňuje riziko předčasného upnutí se na určitou technologii, což může vést k tomu, že investice budou směřovat do preferovaných technologií diktovaných politikou, což může bránit zkoumání nových a rozmanitých řešení. Nástroje financování, které jsou k dispozici pro výrobu čistých technologií, jsou navíc neefektivní, protože podniky nemohou včas a bez nákladů využít všechny prostředky, které mají k dispozici.

Podle Svazu německého průmyslu odpadového a vodního hospodářství a oběhového hospodářství je návrh nedostatečný, protože postrádá finanční prostředky, nevytváří skutečné pobídky pro investice, stanoví dlouhé lhůty pro procesy udělování povolení a omezuje technologie, které jsou považovány za strategické.

Rakouský provozovatel zásobníků plynu RAG jako poslední příklad kritiky kromě mnoha jiných připomíná, že pevný uhlík je důležitou surovinou v mnoha průmyslových odvětvích, a proto je důležité uplatňovat otevřený technologický přístup. Rozvoj infrastruktury musí postupovat rychle a v případě dopravců energie chybí možnosti financování a financování dopravní a skladovací infrastruktury.

Zdroj obrázku: Zdroj: Italská klimatická síť