Subscribe
Zpráva Tholos Foundation „International Trade Barrier Index 2025“ (TBI 2025) poskytuje podrobný přehled obchodních bariér ve 122 zemích. Těchto 122 analyzovaných zemí představuje neuvěřitelných 97 % světového HDP a 80 % světové populace. Index, který vypracovali mezinárodní odborníci na ekonomiku a obchodní politiku, analyzuje přímé a nepřímé překážky obchodu a rozděluje je do čtyř hlavních pilířů: Tarify, netarifní překážky, omezení služeb a usnadnění obchodu. Index BIT 2025, který byl zveřejněn na začátku května, představuje významné rozšíření oproti předchozímu vydání vypracovanému v roce 2023. BIT odráží rostoucí složitost a dynamiku mezinárodních obchodních politik, digitální transformace a rostoucí protekcionismus v kontextu dnešního geopolitického napětí.
4 pilíře indexu TBI ve srozumitelném jazyce
Prvním pilířem indexu BIT jsou tarify. Cla zůstávají nejviditelnější tradiční obchodní překážkou. Průměrná celosvětová sazba nejvyšších výhod (MFN) činí 7,6 %, což je o 8,7 % více než ve vydání TBI 2023. Vyniká liberální celní politikou, kdy země jako Hongkong a Singapur uplatňují nulová cla, zatímco Indie a Egypt uplatňují nejvyšší cla. Izrael se v žebříčku posunul díky nižším celním sazbám a zvýšení podílu bezcelních položek. Naopak USA hrozí propad v žebříčku kvůli nové celní kampani, kterou zahájil prezident Donald Trump a která by mohla vést ke zrušení všech bezcelních položek.
Druhým pilířem indexu BIT jsou netarifní překážky. Netarifní překážky zahrnují předpisy, jako jsou dovozní/vývozní kvóty, sanitární a fytosanitární opatření (SPS), vývozní subvence, antidumpingové politiky a zvláštní cla. Ačkoli jsou netarifní překážky méně viditelné než cla, mohou mít tato opatření velký hospodářský dopad. Nejvíce netarifních překážek překvapivě využívají vyspělé země, jako jsou USA, Německo nebo Francie. Například USA vedou, pokud jde o bilaterální překážky (antidumpingová cla a protiopatření). Země s nízkými příjmy zároveň tato opatření využívají jen zřídka kvůli nedostatečné administrativní kapacitě.
Omezení služeb, třetí pilíř BIT, je stále významnější součástí mezinárodního obchodu. BIT 2025 se zabývá omezeními v klíčových oblastech, jako jsou telekomunikace, finanční, odborné, stavební a zábavní služby. Vyspělé země, jako jsou USA a Kanada, jsou relativně otevřené, zatímco Indonésie, Vietnam, Čína, Ruská federace a Indie patří mezi nejrestriktivnější země kvůli politice místního obsahu a přísným omezením v telekomunikačním a finančním sektoru.
Usnadňování obchodu, čtvrtý pilíř, odráží ekonomické základy „za hranicemi“, které zajišťují fungování obchodu: vlastnická práva, výkonnost logistiky, dohody o volném obchodu (FTA) a omezení digitálního obchodu. Singapur zůstává světovým lídrem v oblasti usnadňování obchodu, následuje Finsko, Německo a Rakousko. Nárůst omezení digitálního obchodu (DTR), zejména v EU a Číně, však negativně ovlivňuje celkové skóre usnadnění obchodu.
Digitální obchod, nová hranice protekcionismu. Analýza podle regionů a příjmových skupin
Ústředním tématem zprávy TBI 2025 je rozmach digitálních bariér. Evropská unie prostřednictvím zákonů, jako je zákon o digitálních službách a zákon o digitálních trzích, ukládá omezení toku dat, požadavky na místní obsah, bezpečnostní předpisy a digitální daně. Tato omezení uvalená EU podle odborníků ovlivňují hospodářskou soutěž a inovace. Čína dominuje, pokud jde o „lokalizaci dat“ a „bezpečnostní bariéry“, zatímco USA se vyhýbají přísným federálním předpisům, ale ukládají omezení na úrovni států v oblasti gig ekonomiky (Uber, Airbnb atd.). Země jako Singapur a Nový Zéland zůstávají v oblasti digitálního obchodu nejotevřenější.
Severní Amerika zůstává díky Kanadě a USA zdaleka nejvolnějším obchodním regionem. Západoevropské státy následují v těsném závěsu za severoamerickým kontinentem, i když je táhnou dolů netarifní překážky a digitální omezení. Východní Asie a Tichomoří má extrémy od Hongkongu (1. místo) a Singapuru (2. místo) až po Indonésii (122. místo). Subsaharská Afrika dosáhla pokroku díky zemím, jako je Mauricius, zatímco v jižní Asii je nejvíce restrikcí, kterým dominují Indie a Pákistán. Země s vysokými příjmy jsou obecně svobodnější, ale hojně využívají netarifních překážek a digitálních omezení, zatímco země s nízkými a středními příjmy zavádějí vysoká cla a mají špatnou logistiku.
Příslušné případové studie
Argentinská politika substituce dovozu vedla k vysokým clům, ale omezila konkurenceschopnost a zvýšila inflaci. Dohoda mezi Mercosurem a EU otevírá perspektivy, ale vyžaduje sladění norem duševního vlastnictví. EU vs. Mercosur a Indonésie: Nařízení EU týkající se politiky životního prostředí a zákonů o digitálním průmyslu významně ovlivňují přístup na trh pro jihoamerické a asijské partnery. Spor o palmový olej s Indonésií tuto dynamiku podtrhuje. Po brexitu získal britský digitální regulátor CMA (úřad pro hospodářskou soutěž) nové pravomoci. Na digitální giganty, zejména americké, tak byla uvalena omezení, což může odradit domácí inovace. Například v Asii vedly požadavky na místní obsah zavedené Indonésií k zákazu iPhonu 16, což vyvolává otázky ohledně účinnosti těchto politik při stimulaci místního průmyslu.
Dynamika obchodních bariér ve zprávě TBI 2025
Pro hlubší pochopení dynamiky obchodních překážek byla do zprávy TBI 2025 zařazena řada grafů a tabulek, které každému poskytnou vizuální obraz trendů, regionálních rozdílů a vývoje v čase. Obrázek znázorňující globální žebříček BIT 2025 ukazuje pořadí 122 analyzovaných zemí podle celkového skóre BIT. Zeměmi s nejmenším počtem obchodních překážek jsou Hongkong (1), Singapur (2), Izrael (3), dále Kanada, Japonsko a Nový Zéland. Na konci žebříčku jsou Indonésie (122), Rusko (121), Indie (120) a Venezuela (119). Země s otevřenou ekonomikou orientovanou na export a služby, jako je Singapur a Hongkong, mají tendenci mít nízké skóre TBI, zatímco velké, protekcionisticky orientované ekonomiky, jako je Indie a Ruská federace, jsou na opačném pólu.
Při pohledu na vývoj skóre TBI mezi lety 2023 a 2025 vidíme, že mezi lety 2023 (3,95) a 2025 (4,22) dojde v celosvětovém měřítku k průměrnému 7% nárůstu obchodních překážek. Největší nárůst je v pilíři usnadnění, následují netarifní překážky a služby. Ačkoli cla zůstala relativně stabilní, nepřímá omezení, která se hůře odhalují a hůře řeší, výrazně vzrostla. To naznačuje sofistikovanost protekcionismu, který přechází od tradičních nástrojů (cla) k rafinovanějším prostředkům (digitální regulace, logistické překážky).
Pokud se podíváme na změny v pilířích Tarify a Usnadnění, můžeme si všimnout výrazné změny v pořadí zemí s nejpříznivější celní politikou. Na prvním místě je díky malému počtu celních položek a vysokému podílu bezcelních položek Mauricius. V pilíři usnadnění zůstává na prvním místě Singapur, ale díky zlepšení vlastnických práv a logistiky lze pozorovat posun Dánska a Japonska v žebříčku. Zemím s dobrou infrastrukturou a respektem k duševnímu vlastnictví se tedy daří vytvářet efektivní obchodní prostředí, i když nemají nejnižší cla.
Porovnáme-li index TBI podle zeměpisných oblastí a příjmových skupin a použijeme-li jako měřítko průměrné skóre TBI, zjistíme, že nejnižší skóre mají Severní Amerika a západní Evropa, zatímco nejvyšší úroveň obchodních překážek mají jižní Asie a subsaharská Afrika. Můžeme tedy konstatovat, že v nízkopříjmových regionech dominují cla a omezené služby. Naopak vyspělé regiony více využívají netarifní překážky a sofistikované digitální bariéry.
Pokud jde o změny v letech 2023-2025 Subsaharská Afrika je jediným regionem, který vykázal výrazné zlepšení v oblasti usnadnění, kde došlo k poklesu o 0,2 bodu, zatímco v západní Evropě a východní Asii a Tichomoří došlo k výraznému nárůstu překážek, zejména v důsledku digitálních omezení. V oblasti cel došlo k největšímu nárůstu v jižní Asii, což odráží protekcionistickou politiku Indie a Bangladéše. Nejvíce bezcelních zemí je na Mauriciu, v Hongkongu, Izraeli a Norsku, všechny s velmi nízkými sazbami MFN a velkým podílem bezcelních položek. Tyto země ukazují, že politiku otevřeného obchodu lze provádět bez ohledu na velikost ekonomiky, pokud to umožňuje infrastruktura a politická stabilita. Rozvinuté (vysokopříjmové) země mají v oblasti služeb průměrné skóre pouze 2,96 bodu, zatímco země s nízkými příjmy dosahují více než 6 bodů. Nejvíce postiženými odvětvími jsou stavebnictví, telekomunikace a odborné služby. Vlády chudých zemí proto omezují přístup k zahraničním službám, aby ochránily místní průmysl, což však snižuje kvalitu a konkurenceschopnost služeb.
Pět nejrestriktivnějších zemí v oblasti služeb tvoří Indonésie, Vietnam, Čína, Rusko a Thajsko. Tyto země uplatňují požadavky na lokalizaci, licencování a obsah, zejména v digitálním sektoru. Evropské země (např. Polsko, Slovensko, Německo) a USA jsou velkými uživateli netarifních překážek, zejména antidumpingových a vyrovnávacích. Z grafu je patrné, že netarifní překážky upřednostňují vyspělé země, zatímco chudší země se spoléhají na cla. Netarifní překážky jsou sofistikované nástroje, které vyspělé ekonomiky používají k uvalení omezení, aniž by zjevně porušovaly mezinárodní obchodní dohody.
Nárůst digitálních bariér je významný v zemích s vysokými příjmy, zejména v zemích západní Evropské unie. Omezení zahrnují digitální daně, omezení toku dat, regulace gig ekonomiky a požadavky na lokalizaci. Tyto překážky jsou prosazovány pod záminkou ochrany spotřebitele a národní bezpečnosti, ale mohou vážně omezit inovace a volnou výměnu informací mezi společnostmi. Německo, Spojené království, Čína, Indie, USA, Singapur a Nový Zéland. Německo a Spojené království ukládají nejvíce omezení na toky dat a úpravu obsahu. Čína dominuje v oblasti lokalizace a bezpečnosti, zatímco USA mají nejvíce omezení v oblasti gig ekonomiky.
Je třeba poznamenat, že v zemích s hodnotou TBI nižší než 3,0 žije pouze 0,15 % světové populace, ale vytvářejí 20 % světového HDP. Naproti tomu více než 22 % světové populace žije v zemích se skóre 5,5-6,0 (Indie, Ruská federace), ale vytvářejí pouze 7,5 % světového HDP. Vysoké obchodní bariéry jsou spojeny s nízkou ekonomickou produktivitou. Volnější země přispívají ke globální ekonomice nepoměrně více.
Souvislosti mezi obchodem a hospodářskou svobodou
Skóre TBI pozitivně koreluje s indexem ekonomické svobody, indexem prosperity a indexem připravenosti na umělou inteligenci. Pokud bychom měli z údajů uvedených ve zprávě International Trade Barrier Index 2025 vyvodit nějaký závěr, mohli bychom říci, že existuje silná vazba mezi volným obchodem a pojmy prosperita, inovace a svoboda jednotlivce. Tyto korelace podporují myšlenku, že snížení obchodních bariér znamená více svobody, prosperity a inovací. Index překážek mezinárodního obchodu 2025 je globálním zrcadlem toho, jak hospodářské politiky ovlivňují volný pohyb zboží, služeb a myšlenek. Zpráva ukazuje, že protekcionismus, ačkoli je v některých zemích populární, snižuje ekonomickou efektivitu a omezuje přístup lidí k příležitostem. Otevřenost obchodu spolu s usnadněním logistiky a omezením digitálních bariér se jeví jako optimální směr pro udržitelný hospodářský růst. Obchodní omezení sice mohou dočasně ochránit místní průmysl, z dlouhodobého hlediska však omezují hospodářský růst, snižují konkurenceschopnost a negativně ovlivňují konečné spotřebitele.
Index BIT 2025 poskytuje cennou platformu pro tvůrce politik, investory, akademiky a občany, aby pochopili hluboký dopad obchodních překážek nejen na hospodářské toky, ale i na příležitosti a základní svobody lidí.
Foto: PickPik.com