Subscribe
Světové ekonomické fórum 2026, které se koná od 19. do 23. ledna v Davosu, potvrzuje svou pozici jedné z nejvýznamnějších událostí současného globálního vládnutí. Fórum, které se koná již po šestapadesáté, nadále představuje klíčový bod sbližování politických, hospodářských a podnikatelských představitelů a postupem času posiluje svou ústřední roli, která dalece přesahuje ekonomický rozměr. Letošní téma, jehož ústředním tématem je dialog jako hlavní zásada, odráží široké povědomí o potřebě mnohostranných nástrojů v historickém okamžiku, který se vyznačuje rostoucími geopolitickými trhlinami a novým vymezením mezinárodních rovnováh.
EVROPA NA STRATEGICKÉ KŘIŽOVATCE
Fórum se koná v obzvláště citlivé chvíli pro Evropu, která musí čelit zásadním rozhodnutím ohledně transatlantických vztahů, svého hospodářského modelu a struktury kolektivní bezpečnosti. Iniciativy americké administrativy pomáhají nově definovat globální řád a nutí evropské partnery přehodnotit svou roli a míru strategické autonomie. V této souvislosti se Davos stává privilegovaným prostorem pro diskusi o otázkách, které mají přímý vliv na stabilitu kontinentu.
PŘÍTOMNOST AMERICKÉHO PREZIDENTA JE KLÍČOVÝM PRVKEM
Zvláště významná je účast amerického prezidenta Donalda Trumpa, která se očekává v polovině týdne. Jeho návrat do Davosu po šesti letech představuje důležitý politický a symbolický krok, neboť potvrzuje ústřední postavení Spojených států v globálních rozhodovacích procesech. Přítomnost šéfa Bílého domu dodává summitu další váhu a mění jej v potenciálně rozhodující platformu pro řešení velkých mezinárodních krizí.
DOMÁCÍ AGENDA A ZPRÁVY PRO EVROPU
Očekává se, že Trump se ve svém projevu bude zabývat především otázkami domácí politiky, které se týkají hospodářských potíží a dostupnosti životních nákladů pro americké občany. Záměrem je představit nové iniciativy na snížení nákladů na bydlení a potvrdit ekonomický program, který podle administrativy umožnil Spojeným státům zaujmout vedoucí postavení v globálním růstu.
GRÓNSKÁ KRIZE A TRANSATLANTICKÉ NAPĚTÍ
Jednou z nejcitlivějších otázek je nedávný nátlak Washingtonu na Dánsko v souvislosti s kontrolou Grónska, doprovázený hrozbou celních opatření vůči některým evropským spojencům v NATO. Rozmístění evropského vojenského personálu na ostrově zdůraznilo závažnost situace a vyvolalo mezi evropskými vládami všeobecné znepokojení. Několik evropských států společně vyjádřilo obavy, že by tyto iniciativy mohly vyvolat sestupnou spirálu a ohrozit transatlantické vztahy, které jsou považovány za základní kámen poválečného uspořádání. Jiní aktéři, například generální tajemník NATO, se naopak snažili podpořit deeskalaci prostřednictvím dialogu.
UKRAJINA, BLÍZKÝ VÝCHOD A NOVÉ DIPLOMATICKÉ INICIATIVY
Dalším ústředním tématem summitu je konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ho osobně účastní s cílem setkat se s Trumpem a získat nové bezpečnostní záruky před možným příměřím, což je perspektiva, kterou sdílejí i vedoucí představitelé G7. Početná americká delegace, v níž jsou klíčové postavy jednání, nahrává možnosti dohody, která by mohla být v Davosu formalizována. Současně se objevuje myšlenka specializované mírové rady pro Gazu, kterou prosazuje Trump a která by byla financována prostřednictvím významných příspěvků určených na obnovu oblasti. Tato iniciativa již získala podporu, ale sklidila i kritiku pro svůj potenciální záměr vytvořit alternativu ke stávajícím multilaterálním orgánům.
DALŠÍ KRIZE A ÚLOHA SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH
Budoucnost Venezuely po vojenském zásahu USA, který vedl k sesazení Nicoláse Madura, a situace v Íránu, poznamenaná vnitřním napětím a vojenskými rozhodnutími na poslední chvíli, dotvářejí obraz silné americké angažovanosti. Přítomnost íránského ministra zahraničí v Davosu naznačuje možnost neformálních rozhovorů, což potvrzuje roli fóra jako prostoru pro paralelní diplomacii.
DAVOS JAKO ROZHODUJÍCÍ CENTRUM
Davos, který je vůči Trumpovi historicky ambivalentní, se může ukázat jako klíčový pro jeho globální ambice a pro snahu Spojených států znovu se prosadit jako vůdce svobodného světa. V Evropě, která se potýká s křehkým hospodářským růstem, přetrvávající hrozbou na Východě a pochybnostmi o své schopnosti se samostatně bránit, dodává přítomnost amerického prezidenta summitu mimořádný význam a činí z něj klíčový moment pro budoucnost mezinárodních vztahů.