Volby do Evropského parlamentu 2024: Bude v Parlamentu více křesel?

Evropský parlament je jediným orgánem EU, který je volen přímo evropskými občany a který pomáhá zajistit demokratickou legitimitu evropského práva.
Jeho členové jsou voleni občany Evropské unie ve všeobecných volbách a poslanci zasedají v parlamentu na pětileté volební období.

Evropský parlament je jedinou institucí v EU, která je volena přímo občany, zaručuje demokratickou legitimitu Unie a má řadu rozhodujících funkcí, například přijímá nebo zamítá navrhované směrnice.

Před přímými volbami do Evropského parlamentu, které se poprvé konaly v roce 1979, byli členové shromáždění jmenováni národními parlamenty členských států. Předchůdce Parlamentu EU, Společné shromáždění Evropského společenství uhlí a oceli (české), mělo pouze kontrolní funkci. V letech 1952-1958 předsedali shromáždění osobnosti jako bývalý belgický premiér Paul-Henri Spaak, bývalí předsedové italské Rady Alcide De Gasperi a Giuseppe Pella a Němec Hans Furler.

Plenární zasedání Evropské komory oslavilo 22. listopadu loňského roku své 70. výročí. První zasedání tehdejšího Parlamentního shromáždění Českého společenství uhlí a oceli se konalo v roce 1952. V té době se skládala ze 78 zástupců, kteří byli jmenováni z národních parlamentů šesti členských států. Proto vznikl Evropský parlament, jak ho známe dnesÚkolem poslanců Evropského parlamentu je zajišťovat demokratické fungování orgánů EU a zastupovat zájmy občanů v evropském legislativním procesu. Všichni občané EU mají právo volit a být voleni v členském státě, ve kterém mají bydliště.
Evropský parlament má tři hlavní funkce: sdílí legislativní pravomoc s Radou Unie; vykonává demokratickou kontrolu nad všemi institucemi, orgány a institucemi EU, a zejména nad Komisí, neboť má pravomoc schvalovat a odmítat jmenování evropských komisařů a vyslovovat Komisi kolektivní nedůvěru; a sdílí s Radou Unie rozpočtovou pravomoc EU, a může tedy měnit výdaje EU.

Evropský parlament se v současnosti skládá ze 705 poslanců a zastupuje celkem asi 450 milionů lidí.
Pokud jde o otázku počtu poslanců Evropského parlamentu, v poslední době se objevují návrhy na zvýšení počtu poslanců, aby byla společnost v parlamentu dostatečně zastoupena v důsledku demografických změn, k nimž došlo od roku 2019.
Konkrétně v červnu 2023, tedy rok před příštími volbami, které rozhodnou o novém parlamentním uspořádání, předložili nyní úřadující poslanci Evropského parlamentu návrh na zvýšení počtu křesel pro devět ze sedmadvaceti zemí Evropské unie.
Podle tohoto návrhu by se mělo přistoupit ke zvýšení celkového počtu poslanců Evropského parlamentu ze současných 705 na celkem 716.
Návrh bude muset posoudit také Rada Evropské unie, tedy orgán, který o návrhu rozhoduje s konečnou platností a jehož prostřednictvím bude možné návrh uskutečnit.
Kromě toho bude k uskutečnění tohoto návrhu zapotřebí jednomyslné hlasování všech členských států.
Pokračujme v analýze návrhu předloženého poslanci Evropského parlamentu a zároveň uveďme několik užitečných informací, které nám pomohou pochopit kontext, v němž byl návrh vypracován.
Především je třeba připomenout, že podle smluv Evropské unie je stanoven maximální počet poslanců Evropského parlamentu. Tento počet je stanoven na 750 osob, k nimž je třeba připočítat prezidenta. O počtu křesel, na který má každá země nárok, se rozhoduje před každými evropskými volbami.

V současné době má Evropský parlament 705 křesel a ne více než 751 (tj. těch, která budou přítomna až do odchodu Spojeného království z EU 31. ledna 2020).
Rozdělení křesel zohledňuje jak počet obyvatel členských států, tak potřebu zajistit přiměřenou úroveň zastoupení evropských občanů v menších zemích. Tato zásada, známá jako „degresivní proporcionalita“, je zakotvena ve Smlouvě o Evropské unii. Podle této zásady mají menší země méně poslanců než větší země, ale poslanci z větších zemí budou zastupovat více lidí než jejich kolegové z menších zemí.
Zprůměrujeme-li všechny mandáty, zjistíme, že minimální počet mandátů na zemi je 6 (konkrétně se jedná o Kypr, Estonsko, Lucembursko a Maltu) a maximální počet je 96 (Německo).
V posledních letech však došlo k demografickým změnám, které by měly být zohledněny i v politice v Evropě. Návrh proto konkrétně počítá s navýšením počtu křesel pro Španělsko, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko, Finsko, Slovensko, Irsko, Slovinsko a Lotyšsko, a to právě proto, aby růst počtu obyvatel odpovídal politickému zastoupení v parlamentu. Konkrétně stanoví: zvýšení počtu křesel pro Španělsko, které by tak mělo celkem 61 poslanců; zvýšení počtu křesel pro Nizozemsko o 2 křesla, což by znamenalo celkem 31 křesel v Parlamentu; zvýšení počtu křesel pro Rakousko, které by tak získalo 20 křesel; zvýšení počtu křesel pro Dánsko o 1 křeslo, což by znamenalo celkem 15 poslanců; podobně se počítá s jedním poslancem navíc pro Finsko, které by tak získalo 15 europoslanců; 1 křeslo navíc také pro Slovensko, které by tak mělo 14 zástupců; Slovinsko by také chtělo jedno křeslo navíc, celkem 19 křesel; a konečně +1 křeslo také pro Lotyšsko, které by tak mělo v Bruselu k dispozici celkem 9 křesel.

Složení Parlamentu se posuzuje před každými volbami, přičemž se vychází jak ze zásad stanovených ve Smlouvách o Evropské unii, tak z aktuálního demografického vývoje v jednotlivých evropských zemích.
Podle navrhovaného znění chtějí poslanci zachovat rezervu 28 křesel pro poslance, kteří by mohli být v budoucnu zvoleni v nadnárodním volebním obvodu, v souladu s návrhem Parlamentu o volebním právu EU, který má Rada na stole. Poslanci varují, že jakékoli další zdržení práce Rady na této reformě by bylo v rozporu se zásadou loajální spolupráce, neboť rozhodnutí Rady by mělo dopad na volby do Evropského parlamentu a právě na jeho složení.
Evropský parlament přijal návrh na své složení se záměrem zvýšit počet křesel o 11 na celkových 716 před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024.
Navrhované rozhodnutí Evropské rady bylo přijato 316 hlasy pro, 169 proti a 67 členů se zdrželo hlasování. Doprovodné usnesení bylo přijato 312 hlasy pro, 201 hlasy proti a 44 se zdrželo hlasování.
Spoluzpravodaj Loránt VINCZE, člen skupiny Evropské lidové strany, Křesťanských demokratů, k této otázce prohlásil následující: „Z mnoha návrhů na rozdělení křesel předložených ve výboru i na plenárním zasedání dnes Parlament setrval na původním návrhu, který jsme předložili s mým kolegou spoluzpravodajem. Jedná se o vyvážené řešení, které nejméně zasahuje do stávající rovnováhy v zastoupení občanů. Přidává pouze nejmenší počet křesel potřebných k dodržení přísného výkladu degresivní zásady proporcionality ze Smluv, a to pouze v případech, kdy jsou objektivně odůvodněné, aniž by se v případě některé země uchýlilo ke škrtům. Jsem přesvědčen, že má vysokou pravděpodobnost, že se setká s jednomyslným souhlasem Evropské rady.“

Zdá se, že návrh Evropského parlamentu vzbudil smíšené názory. Přestože tento návrh má širokou podporu, některé členské státy, které mají na rozdělení křesel jiný názor, se k němu staví zdrženlivě.
Pokud jde o další postup v návrhu, bude nyní záležet na rozhodnutí Evropské rady. Zejména Rada EU bude muset přijmout rozhodnutí jednomyslně, které pak bude muset schválit i Parlament.
Vzhledem k volbám, které se budou konat za necelý rok v celé EU, projevují poslanci EP ochotu postupovat rychle. Ve skutečnosti bude nutné jednat rychle, aby všechny členské státy, které se této revoluce účastní, mohly včas přistoupit k provedení nezbytných změn před volbami v červnu 2024. Proto požádali, aby byli neprodleně informováni, pokud se Evropská rada hodlá od předloženého návrhu odchýlit.
Prozatím na tuto otázku neexistuje žádná rozhodující odpověď. Uvidíme, zda se příští kolo voleb ponese ve znamení těchto změn, nebo zda si proces, který si Evropský parlament přeje, vyžádá více času a práce, aby se uskutečnil.

The text was translated by an automatic system