Subscribe
V době, kdy se Evropská unie stále potýká s neefektivitou, která je pevně zakořeněna v jejím rozsáhlém systému zadávání veřejných zakázek, představuje nejnovější politické prohlášení Irska o zadávání veřejných zakázek rozvážný, ale významný zásah na národní úrovni. Irský přístup je spíše než pokusem o velkou revizi pragmatickým krokem k větší odpovědnosti a důslednějšímu využívání veřejných prostředků.
Politika, kterou vydal Úřad pro veřejné zakázky (OGP), stanoví komplexní strategii modernizace státních systémů zadávání veřejných zakázek. Klade důraz na udržitelnost, transparentnost a digitální integraci, přičemž zadávání veřejných zakázek nechápe pouze jako technický proces, ale jako strategickou páku pro veřejný prospěch. Tyto reformy jsou v souladu s širšími snahami ECR o racionalizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek na celém jednotném trhu, což se projevilo v nedávném přijetí klíčové zprávy v Evropském parlamentu, která vyzývá k větší flexibilitě, konkurenci a technologické neutralitě.
V období, které se vyznačuje fiskálními tlaky, geopolitickou nestabilitou a křehkostí dodavatelského řetězce, představují irské reformy cílenou reakci na strukturální zranitelnost. Vycházejí z impulsu, který přinesla nedávná opatření v oblasti prosazování práva a širší vládní závazky ke zjednodušení administrativy. Veřejné zakázky, které představují miliardy eur ročně, jsou základem všeho od vybavení nemocnic až po velké dopravní projekty. Systém je však dlouhodobě kritizován za přílišnou složitost, omezenou hospodářskou soutěž a neprůhledné postupy, které zvyšují náklady a vylučují menší firmy.
Politické prohlášení OGP, zveřejněné na konci roku 2024, se řadí do linie dřívějších reforem, včetně doporučení skupiny pro přezkum kapitálu z roku 2013 a národního rámce politiky veřejných zakázek z roku 2019. Je rovněž v souladu s cíli programu transformace lepších veřejných služeb do roku 2023. Spíše než na snahu o legislativní změnu se politika zaměřuje na praktická vylepšení s cílem zlepšit výsledky v rámci stávajícího rámce, který je v souladu s předpisy EU. Tento střízlivý přístup zohledňuje omezení vyplývající z postpandemického prostředí, kde narušení dodávek a inflace zvýšily potřebu odolných a přizpůsobivých struktur pro zadávání veřejných zakázek.
Jádrem dokumentu je myšlenka, že zadávání veřejných zakázek musí být zaměřeno na veřejnou hodnotu, nikoliv na plnění požadavků. Čtyři tematické pilíře – strategické zadávání veřejných zakázek, transparentnost, digitalizace a informované dodávky – vytyčují cestu k realizaci v nadcházejícím desetiletí.
Strategické zadávání veřejných zakázek upřednostňuje rutinní využívání zelených veřejných zakázek, zejména ve stavebnictví, dopravě a dalších odvětvích s velkým dopadem na životní prostředí. Rovněž nastiňuje opatření na podporu inovací a rozšíření přístupu pro sociální podniky a malé a střední podniky, které mají často problémy konkurovat velkým firmám ve výběrových řízeních. Prostřednictvím cílené podpory a vyhrazených zakázek se politika pokouší obnovit rovnováhu podmínek, které byly v minulosti nakloněny stávajícím podnikům.
Transparentnost je formulována jako nezpochybnitelná pojistka. Platforma eTenders zůstane centrálním úložištěm pro všechna oznámení nad prahovými hodnotami EU, přičemž se plánuje rozšíření zveřejňování údajů o veřejných zakázkách prostřednictvím portálu data.gov.ie. Rozšířené podávání zpráv mezinárodním orgánům, jako je OECD a Světová banka, má za cíl porovnat výkonnost s globálními standardy. Tato opatření přímo reagují na zprávu Evropského účetního dvora z roku 2023, která varovala, že hospodářská soutěž na trzích veřejných zakázek v EU klesá, přičemž na jedno výběrové řízení připadá méně uchazečů a roste podíl řízení s jedinou nabídkou. Využitím analýzy dat k odhalování anomálií, jako je například bid-rigging, se Irsko snaží omezit příležitosti ke korupci a nekalým praktikám.
Nejambicióznější součástí strategie je digitalizace. Vychází z plánu Connecting Government 2030 a počítá s plně elektronickým ekosystémem zadávání veřejných zakázek. Cílem přijetí zásady „pouze jednou“ je odstranit duplicitní administrativní kroky a snížit zátěž spojenou s dodržováním předpisů jak pro podniky, tak pro veřejné orgány. Interoperabilita se systémy EU by měla rozšířit přeshraniční přístup, zatímco investice do základní IT infrastruktury slibují zefektivnit vše od hodnocení před zadáním zakázky až po její monitorování. Tyto reformy přímo řeší roztříštěnost a zastaralé systémy, které v současnosti brání efektivitě.
Čtvrtý pilíř, informované poskytování, se zaměřuje na přizpůsobivost. Zavazuje se k průběžnému vylepšování politiky, posilování pokynů a trvalému profesnímu rozvoji odborníků v oblasti zadávání veřejných zakázek. Aktualizované oběžníky – včetně nových pokynů pro řízení výstavby – poskytnou veřejným orgánům praktičtější nástroje pro dodržování předpisů, zatímco pokračující propagace v EU zajistí, že irské zkušenosti budou informovat o vyvíjejícím se evropském regulačním prostředí.
Kontrola občanské společnosti posílila potřebu reformy. Transparency International Ireland ve svém podání OGP v květnu 2025 upozornila na zadávání veřejných zakázek jako na jednu z nejvíce korupcí ohrožených oblastí v Evropě. Uváděla domácí nedostatky, včetně vyloučení malých a středních podniků a chronického překračování limitů spojených s projekty, jako je Národní dětská nemocnice. Analytici veřejných zakázek podobně kritizovali dominanci modelu „nejnižší ceny“, který často vede k falešným úsporám – zejména v oblasti IT, kde po uměle zlevněných nabídkách následují vysoké náklady na údržbu a integraci.
Irské reformy zadávání veřejných zakázek neexistují izolovaně. Jsou součástí širšího vládního programu na snížení byrokratické zátěže. Akční plán pro konkurenceschopnost a produktivitu ze září 2025 má za cíl odstranit zbytečné oznamovací povinnosti a zefektivnit regulační požadavky. Předpokládá se, že meziresortní přezkum ušetří podnikům až 500 milionů EUR ročně snížením nadbytečných nákladů na dodržování předpisů. Tyto reformy jsou posíleny ve vládním programu do roku 2025, který se zavazuje začlenit efektivitu zadávání veřejných zakázek do modernizace veřejného sektoru prostřednictvím investic do digitálních nástrojů, programů dovedností a posuzování hodnoty na základě životního cyklu.
Transformační program Lepší veřejné služby, aktualizovaný prostřednictvím bulletinů do roku 2025, tvrdí, že se podařilo „výrazně snížit manuální pracovní zátěž“ při zpracování sociálních dávek, ačkoli přesné metriky stále chybí. V rámci zadávání veřejných zakázek byly v pilotních programech OGP vyzkoušeny zjednodušené šablony nabídek s cílem podpořit větší účast malých a středních podniků. Čtvrtý národní akční plán Partnerství pro otevřené vládnutí (2023-2025) přidává další vrstvu transparentnosti, přičemž zvýšená ochrana oznamovatelů a lepší regulace lobbingu nepřímo posilují dohled nad zadáváním veřejných zakázek.
Řešením hlavních příčin neefektivity – roztříštěnosti údajů, zastaralé infrastruktury a nejednotné praxe – umožňují tyto reformy Irsku přejít na přiměřenější model deregulace, který snižuje administrativní překážky, aniž by oslaboval dohled. To je v protikladu k normativnějším přístupům jinde v EU a zachovává schopnost místních orgánů přizpůsobit zadávání veřejných zakázek regionálním potřebám, ať už jde o rozvoj venkova, bydlení nebo komunální infrastrukturu.
Na evropské úrovni se irská trajektorie úzce shoduje s dlouhodobým prosazováním obnovy veřejných zakázek skupinou ECR. Zpráva z vlastní iniciativy, kterou podpořila ECR pod vedením polského europoslance Piotra Müllera a kterou Parlament přijal v roce 2025, vyzývá k reformě založené na technologické neutralitě, přístupu malých a středních podniků a digitální modernizaci. Tato témata téměř bodově odrážejí pilíře OGP. Müllerova zpráva kritizuje současné směrnice za to, že vytvářejí regulační překážky, které odrazují od inovací, a vyzývá k posunu směrem k modelům zadávání veřejných zakázek tolerujícím riziko, které jsou schopny podporovat nové technologie a řešení oběhového hospodářství.
Tím, že ECR ovlivnila legislativní náladu v Bruselu, ovlivnila nadcházející revize směrnic o zadávání veřejných zakázek, které Komise plánuje na období 2024-2025. Očekává se, že tyto revize budou zahrnovat přísnější protikorupční kontroly, přísnější požadavky na otevřené údaje a zjednodušená kvalifikační pravidla pro malé a střední podniky. Vzhledem k tomu, že výběrová řízení s jedinou nabídkou nyní v některých odvětvích představují více než 40 % postupů, je cílem těchto reforem zvrátit znepokojivý pokles hospodářské soutěže.
Pro Irsko, které je čistým plátcem do rozpočtu EU, představují tyto změny jednoznačné výhody. Irské malé a střední podniky budou mít lepší přístup k přeshraničním příležitostem a posílený dohled omezí nehospodárné výdaje, což zajistí lepší hodnotu pro daňové poplatníky. Strategie OGP se zavazuje usilovat o interoperabilitu systémů elektronického zadávání veřejných zakázek na úrovni EU, což může snížit administrativní náklady díky standardizovaným datovým formátům a integrovaným platformám. Iniciativy OGP i ECR zdůrazňují začlenění malých a středních podniků jako hlavní pojistku proti kartelizaci, přičemž zjednodušené kvalifikační standardy odrážejí irské využívání vyhrazených zakázek pro sociální podniky.
Skutečné výzvy zůstávají. Realizace digitálního plánu bude vyžadovat značné počáteční investice v době rozpočtových omezení. Kulturní setrvačnost úředníků odpovědných za zadávání veřejných zakázek – z nichž mnozí jsou spíše obeznámeni s postupy náročnými na dodržování předpisů než s přístupy zaměřenými na výsledky – bude vyžadovat trvalé školení a vedení. Nicméně směr vývoje je jasný.
Do roku 2030 strategie očekává hmatatelné výsledky: 30procentní nárůst udržitelného zadávání veřejných zakázek, rozšíření účasti malých a středních podniků a datové přehledy v reálném čase poskytující bezprecedentní transparentnost. Pokud se tyto reformy uskuteční, veřejné zakázky nebudou představovat administrativní zátěž, ale katalyzátor inovací a veřejné hodnoty.
Modernizace zadávání veřejných zakázek v Irsku proto zapadá do širší vize ECR o konkurenceschopnějším a odpovědnějším evropském trhu. Oba přístupy upřednostňují deregulaci zmírněnou transparentností, decentralizovanou flexibilitu před centralizovanou kontrolou a mobilizaci zadávání veřejných zakázek jako nástroje ekonomické odolnosti. Pro irské daňové poplatníky, podniky a komunity nabízí sbližování těchto programů vyhlídku na to, že veřejné zdroje budou v systému, který již dlouho potřebuje reformu, využívány s větší disciplínou, přehledností a hodnotou.