Subscribe
Jsme svědky rostoucího kontrastu mezi nadšenými a velmi optimistickými prohlášeními vedoucích představitelů členských států na podporu dohody mezi EU a Mercosurem a zoufalými výkřiky zemědělců, kteří ji považují za katastrofální dohodu pro národní zemědělské trhy. Zatímco Brusel ji chválí a považuje ji za historický milník v oblasti spolupráce a obchodu, zemědělci po celé Evropě stupňují své protesty.
Co však výrobci potravin prosazují, když tak silně pochodují ve velkých městech nebo blokují veřejné komunikace? Že obchodní partnerství mezi Evropskou unií a těmito čtyřmi latinskoamerickými zeměmi je ničivou hrozbou pro potravinovou bezpečnost členských států, významným krokem k řízenému zničení evropského zemědělství. Přesvědčení, že tato dohoda, největší dohoda o volném obchodu, jakou kdy EU uzavřela, je „oboustranně výhodná“, partnerství, které přinese četné obchodní příležitosti a vyvolá boom evropských investic za Atlantikem, je pro ně pouhou lží. Jakmile tato dohoda vstoupí v platnost, stane se Evropská unie trhem pro potraviny nevalné kvality, ale za mnohem nižší ceny, a proto jim spotřebitelé dají přednost před potravinami pocházejícími přímo z jejich místních farem nebo půdy.
V těchto dnech jsme viděli traktory zaparkované v blízkosti Eiffelovy věže a Vítězného oblouku ve francouzském hlavním městě, tisíce polských zemědělců pochodujících k budově parlamentu nebo kancléřství Donalda Tuska, stovky traktorů blokujících veřejné komunikace v Katalánsku a dokonce i dálnici A-7, tisíce zemědělců shromážděných na bruselském hlavním nádraží a barikády postavené na jihu Belgie, kteří protestovali proti tomu, co považují za jednu z největších hrozeb pro budoucnost potravinářského odvětví.
STOP Mercosuru – žádají horlivě zemědělci, kteří opakovaně obviňují EU ze zjevně dvojích standardů v oblasti norem pro výrobu potravin, které jsou v Evropské unii podstatně přísnější a nákladnější než v Jižní Americe.
Co se stane, až se výrobky ošetřené pesticidy zakázanými v EU budou bez problémů dovážet a prodávat evropským spotřebitelům? Co se stane, až evropské trhy zaplaví například desítky tisíc tun hovězího masa, jehož soulad s přísnými normami EU bude vážně zpochybněn? Co se stane s povinnými požadavky na kvalitu a bezpečnost potravin? Zemědělci si stěžují na nekalou konkurenci, která je strašlivě znevýhodní a nakonec je přivede k bankrotu, a také na přímý útok na bezpečnost spotřebitelů.
Zemědělci mají pocit, že se s nimi zachází nespravedlivě a že se jim lže. Jejich protesty nejsou žádnou převratnou novinkou a jejich odpor proti dohodě, která jako by ignorovala jejich zoufalé výkřiky, nejenže nepolevuje, ale rozhodně bude ještě sílit.
Argumenty o vytvoření největší zóny volného obchodu na světě nebo o zrušení cel nepřesvědčí ty, kteří kladou na první místo ochranu kvality a bezpečné spotřeby potravin. Zemědělci budou i nadále všemi dostupnými prostředky bránit vývoji, který by mohl mít ty nejškodlivější dopady.
Rozpor mezi elitami, které považují dohodu o partnerství mezi EU a Mercosurem za prospěšnou a dokonce nezbytnou pro budoucnost obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Amerikou, a výrobci potravin, kteří ji považují za katastrofální pro bezpečnost našich potravin, není snadné překonat. Silně ji také podněcuje nedůvěra k „ochranným opatřením“ a „zárukám“ nabízeným Evropskou komisí, které zdaleka nenaplňují skutečné zájmy zemědělců.
Spravedlivá hospodářská soutěž je přirozenou snahou a je plně v souladu se zásadami, které EU tak důrazně hlásá. To, co se stane v nadcházejících týdnech, může mít zásadní význam pro budoucnost nejen zemědělsko-potravinářského průmyslu. Rozhodující hlasování v Evropském parlamentu se očekává letos na jaře.