V roce 2024 dosáhla elektrizační soustava EU historického milníku v přechodu na obnovitelné zdroje energie. Téměř polovinu hrubé spotřeby elektřiny pokryly obnovitelné zdroje s podílem 47,5 %. Tento výsledek představuje výrazný nárůst o 2,1 procentního bodu oproti předchozímu roku a odráží strukturální transformaci, která začala před více než dvaceti lety. Ve skutečnosti v roce 2004 představoval podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě pouhých 15,9 %, v roce 2014 vzrostl na 28,6 % a v následujícím desetiletí zaznamenal obzvláště rychlý růst. Celkový nárůst o přibližně 30 procentních bodů podtrhuje závazek evropských politik k dekarbonizaci a energetické bezpečnosti a stabilitě.
STRUKTURA EVROPSKÉHO MIXU OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
Současná skladba obnovitelných zdrojů v odvětví elektřiny v Evropské unii se vyznačuje silnou koncentrací na několik vyspělých technologií. Údaje zveřejněné Eurostatem 14. ledna ilustrují vývoj a rozšíření zelené energie a ukazují, že největší podíl na celkové výrobě energie z obnovitelných zdrojů má větrná energie, která se na ní podílí 38 %, hned za ní následuje vodní energie s podílem 26,4 %. Dohromady tyto dva zdroje představují téměř dvě třetiny výroby zelené elektřiny. Stále významnější postavení zaujímá solární energie s 23,4 %, zatímco pevná biomasa a ostatní obnovitelné zdroje poskytují 5,8 %, resp. 6,4 %. Zvláště výrazná je dynamika růstu fotovoltaické energie: v roce 2008 byl její podíl marginální, 1 %, s výrobou 7,4 terawatthodin, zatímco v roce 2024 dosáhne 304 terawatthodin, čímž se etabluje jako technologie s nejrychlejším tempem růstu.
ČLENSKÉ STÁTY S NEJVYŠŠÍM VYUŽITÍM ELEKTŘINY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
Srovnávací analýza – založená na údajích Eurostatu – mezi členskými státy ukazuje značnou různorodost v míře využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Žebříček vede Rakousko, které bude v roce 2024 vyrábět více než 90 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to díky vysoce rozvinutému systému vodních elektráren založenému na šestnácti velkých elektrárnách. Hned za ním následuje Švédsko s podílem přibližně 88 %, k čemuž přispívá především integrace vodní a větrné energie. Třetí místo zaujímá Dánsko s podílem téměř 80 %, což lze přičíst rozsáhlému nasazení větrných elektráren na pevnině i na moři. Hned pod vedoucími zeměmi se nacházejí Portugalsko, Španělsko a Chorvatsko s podíly přesahujícími 50 %, a to přibližně 66 %, 60 % a 58 %. Následují Lotyšsko, Finsko, Německo, Řecko a Nizozemsko s hodnotami mezi 50 a 56 %. Tyto země představují přechodnou, ale vyspělou skupinu, kde obnovitelné zdroje nyní tvoří většinu národního mixu elektrické energie.
STŘEDNÍ A POZDNÍ ZEMĚ
Několik velkých členských států se umístilo v dolní polovině žebříčku. Itálie se pohybuje kolem evropského průměru a zaujímá osmnáctou pozici (40,7 %), zatímco Francie se umístila níže, na dvacátém prvním místě (31,3 %), což poukazuje na větší závislost na neobnovitelných zdrojích nebo jiných nízkoemisních technologiích. Na opačném konci žebříčku jsou země s podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů nižším než 25 %. Nejnižší hodnotu, jen o málo více než 10 %, vykazuje Malta (10,7 %), následovaná Českou republikou s necelými 18 %. Lucembursko, Maďarsko a Kypr se pohybují kolem 20-24 %, zatímco Slovensko se blíží 25 %. Je důležité poznamenat, že tato procenta zahrnují i dováženou elektřinu z obnovitelných zdrojů, což poukazuje na strukturální zaostávání domácí výroby.
BUDOUCÍ VYHLÍDKY A STRATEGICKÁ ÚLOHA SOLÁRNÍ ENERGIE
Zdá se, že budoucí vývoj evropské elektrizační soustavy se bude stále více orientovat na posilování solární energie. Ačkoli větrná energie v současnosti zůstává hlavním obnovitelným zdrojem a vodní energie si v některých zemích udržuje ústřední roli, rychlý růst fotovoltaiky naznačuje možnost, že ve střednědobém horizontu předstihne vodní energii. Navzdory velké závislosti na dovozu solárních panelů z Číny má Evropská unie komplexní průmyslový dodavatelský řetězec, v němž působí 166 společností z fotovoltaického odvětví. To pomáhá zmírnit strategická rizika a posiluje potenciál solární energie jako základního kamene evropské energetické transformace v době, kdy se cíl trvale překračovat hranici 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů zdá být na dosah.