Merz v Mnichově: „Starý světový řád již neexistuje“

Německá kancléřka varuje před křehkými spojenectvími a vyzývá k suverénní Evropě v měnící se geopolitické éře

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2025 pronesl německý kancléř Friedrich Merz strohé poselství: starý světový řád je pryč a Severoatlantickou alianci již nelze považovat za samozřejmost. Ve svém projevu na každoročním setkání světových lídrů v Mnichově Merz varoval, že Evropa se musí přizpůsobit nové éře geopolitického soupeření, v níž je stále více ohrožena samotná svoboda.

„Evropa se vrátila z prázdnin,“ prohlásil Merz a popsal kontinent, který si již nemůže dovolit samolibost. Poznamenal, že již několik let se napětí a konflikty na celém světě stupňují. „Tento řád, jakkoli nedokonalý mohl být i v nejlepších dobách, již neexistuje,“ řekl a naznačil rozhodný rozchod s předpoklady, které formovaly Evropu po skončení studené války.

Napjaté transatlantické vztahy

Merz otevřeně přiznal, že mezi Evropou a Spojenými státy vznikla propast. S odkazem na výroky amerického viceprezidenta J. D. Vance, které pronesl před rokem v Mnichově, Merz připustil, že Vance měl pravdu, když upozornil na rostoucí rozdíly. „Kulturní boj hnutí MAGA není náš,“ prohlásil německý vůdce a stanovil jasnou hranici mezi evropskými a americkými politickými trajektoriemi.

Zdůraznil, že evropské chápání svobody projevu se zásadně liší od některých amerických výkladů. V Evropě podle něj svoboda projevu končí tam, kde je napadána lidská důstojnost a ústavní principy. Odmítl také protekcionismus a cla a potvrdil závazek Evropy k volnému obchodu, klimatickým dohodám a mnohostranným institucím, jako je Světová zdravotnická organizace.

Navzdory těmto rozdílům Merz zdůraznil, že náprava a oživení transatlantické důvěry je i nadále zásadní. „Ani Spojené státy nebudou dost silné na to, aby v éře velmocenského soupeření jednaly samy,“ řekl. NATO podle něj představuje konkurenční výhodu nejen pro Evropu, ale také pro Ameriku. „Autokracie mohou mít následovníky, demokracie mají partnery a spojence.“

Strategické probuzení Evropy

Ústředním tématem Merzova projevu byla potřeba suverénní a strategicky schopné Evropy. Prozradil, že zahájil důvěrná jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o budoucnosti evropského jaderného odstrašování. Vzhledem k tomu, že Spojené státy postupně snižují svou přímou obrannou angažovanost na kontinentu, je v tichosti zkoumána možnost, že by Francie rozšířila své jaderné odstrašení i na Evropu. Francie zůstává vedle Spojeného království jedinou zemí EU, která vlastní jaderné zbraně.

Merz dal jasně najevo, že Německo již nikdy nebude v mocenských otázkách jednat samostatně. „Vedení založené na partnerství ano, hegemonistické fantazie ne,“ řekl s odkazem na poučení z německé historie. Odpovědí na současný geopolitický posun je podle něj posílení Evropy jako jednotného aktéra schopného bránit svou svobodu, bezpečnost a konkurenceschopnost.

Suverénní Evropa se podle Merze musí stát „skutečným globálním hráčem“ s vlastní bezpečnostní strategií – ne jako náhrada NATO, ale jako jeho silný pilíř. Cílem je alianci spíše posílit než oslabit a zajistit, aby Evropa silněji přispívala ke kolektivní obraně.

Válka na Ukrajině a ruská hrozba

Válka na Ukrajině se stala velkým tématem konferenčních diskusí. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ohradil proti narativům, které líčí Rusko jako nezastavitelné. „Místo toho, abychom viděli Rusy jako mohutného medvěda, musíme pochopit, že se přes Ukrajinu pohybují rychlostí zahradního hlemýždě,“ řekl a uvedl těžké ruské ztráty – 35 000 mrtvých v prosinci a 30 000 mrtvých jen v lednu.

Rutte varoval před tím, abychom se chytili do pasti ruské propagandy, a tvrdil, že ačkoli konflikt zůstává brutální a nákladný, Moskva za něj platí ohromnou cenu. Poselství bylo jasné: evropská jednota a trvalá podpora Ukrajiny jsou i nadále zásadní.

Grónsko, odzbrojení a globální přeskupení

Kromě Ukrajiny diskutovali lídři o různých otázkách, od strategického významu Grónska po vývoj transatlantického spojenectví a urychlení evropského zbrojení. Širším kontextem je svět, který je stále více definován soupeřením velmocí, technologickým soupeřením a měnícími se aliancemi.

Americká delegace, kterou letos vedl ministr zahraničí Marco Rubio, naznačila diferencovaný přístup. Na rozdíl od loňské ostré kritiky Evropy se tón Washingtonu zdál být umírněnější. Rubio uznal, že svět vstoupil do nové geopolitické éry, která vyžaduje, aby všechny strany přehodnotily své role.

Summitu se zúčastnili významní evropští představitelé, včetně Macrona, britského premiéra Keira Starmera, polského premiéra Donalda Tuska a dánské premiérky Mette Frederiksenové. Jejich přítomnost zdůraznila naléhavost nového vymezení místa Evropy v měnícím se mezinárodním systému.

Ohrožená svoboda

Pro společnost Merz nemohla být sázka vyšší. „V éře velmocí není svoboda zaručena – je v nebezpečí,“ varoval. Úkolem Evropy je sjednotit se a posílit, nikoli však izolovaně, ale v partnerství.

Staré jistoty jsou sice pryč, ale v Mnichově jasně rezonovalo jedno poselství: Evropa musí znovu objevit svůj strategický cíl, jinak riskuje, že ji budou formovat síly, které jsou mimo její kontrolu.

Alessandro Fiorentino