Probuzení Evropy v oblasti energetiky: Válka s Íránem stojí EU 500 milionů eur denně

Von der Leyenová varuje před dlouhodobým dopadem, protože Brusel urychluje snahu o energetickou nezávislost a strategickou odolnost.

Válka v Íránu si v Evropě vybírá vysokou ekonomickou daň, neboť jen náklady na energii odčerpávají z ekonomiky Evropské unie téměř 500 milionů eur denně. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu v Evropském parlamentu ostře zhodnotila situaci a označila konflikt za „druhou velkou energetickou krizi v bloku během pouhých čtyř let“.

Dva měsíce po vypuknutí bojů na Blízkém východě von der Leyenová zdůraznila, že důsledky pro Evropu mohou být dlouhodobé. „Dopady tohoto konfliktu můžeme pociťovat ještě několik měsíců nebo dokonce let,“ řekla a zdůraznila naléhavost diplomatické i strukturální reakce. Zopakovala, že EU je i nadále odhodlána podporovat úsilí o ukončení války, zajištění úplného otevření Hormuzského průlivu a dosažení širší mírové dohody, která by zahrnovala íránský jaderný program.

Finanční dopad je již nyní značný. Jen za prvních 60 dní konfliktu utratila EU za dovoz fosilních paliv dalších 27 miliard eur. Tento nárůst odráží přetrvávající zranitelnost Evropy vůči vnějším energetickým šokům, což je podle von der Leyenové slabina, kterou je třeba rozhodně řešit. „V neklidném světě, jako je ten náš, si nemůžeme dovolit být příliš závislí na dovozu energie,“ varovala.

Současná krize je ozvěnou energetických otřesů, které vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, a potvrzuje poučení, které je nyní Brusel odhodlán přijmout. Podle von der Leyenové je cesta vpřed jasná: snížit závislost na dovozu fosilních paliv a zároveň zvýšit domácí výrobu čisté a cenově dostupné energie. To zahrnuje širokou kombinaci řešení, od obnovitelných zdrojů až po jadernou energii, to vše v rámci technologické neutrality.

Kontrast mezi členskými státy EU zdůrazňuje význam energetické diverzifikace. Země s vyšším podílem nízkoemisních zdrojů se ukázaly být odolnější vůči kolísání cen. Von der Leyenová uvedla jako klíčový příklad Švédsko: když se ceny plynu zvýší o 1 euro za megawatthodinu, švédské účty za elektřinu se díky závislosti země na obnovitelných zdrojích a jaderné energii zvýší pouze o 0,04 eura za megawatthodinu. Tato izolace od tržních šoků podle ní představuje model, který by se Evropa měla snažit napodobit.

Evropská komise si uvědomuje různorodost vnitrostátních energetických systémů, a proto navrhla flexibilní soubor opatření, která lze přizpůsobit v celé Unii. Tato opatření jsou strukturována do tří hlavních pilířů. Prvním z nich je posílená koordinace na evropské úrovni, zejména v oblasti řízení skladování plynu a zásob paliv. Sladěním národních strategií může EU zajistit účinnější využívání zdrojů, včetně koordinovaného uvolňování zásob ropy a zvýšení produkce rafinerií v členských státech.

Druhý pilíř se zaměřuje na ochranu spotřebitelů a podniků, zejména těch nejzranitelnějších. Von der Leyenová přiznala, že během předchozí energetické krize byla pouze čtvrtina nouzové podpory účinně zacílena, zatímco více než 350 miliard eur bylo vynaloženo na širší, méně účinná opatření. Tento přístup, jak poznamenala, značně zatížil národní rozpočty, aniž by dostatečně ochránil ty nejpotřebnější. „Nesmíme opakovat stejnou chybu,“ řekla a vyzvala k přesnějším a cílenějším zásahům.

Třetí oblast opatření zahrnuje snížení celkové energetické náročnosti prostřednictvím systémové modernizace. V krátkodobém horizontu toho lze dosáhnout zlepšením energetické účinnosti, větší elektrifikací a rychlejším zaváděním digitálních technologií. Von der Leyenová však poukázala také na rostoucí výzvu: rostoucí poptávku po energii způsobenou rozšiřováním datových center a umělé inteligence. Zajištění dostatečných dodávek energie při zachování udržitelnosti bude v příštích letech kritickým balancováním.

Od poslední krize již bylo dosaženo pokroku. Dříve ceny plynu určovaly ceny elektřiny v 70 % případů, dnes se tento podíl snížil na 30 %, což pomáhá zabránit extrémním cenovým skokům, které byly zaznamenány v předchozích letech. Přesto elektřina stále představuje méně než čtvrtinu konečné spotřeby energie v EU – což je výrazně méně než ve Spojených státech nebo v Číně. Tento rozdíl, jak zdůraznila von der Leyenová, je třeba řešit dalšími investicemi do evropských energetických sítí a infrastruktury.

Kromě energetiky předseda Evropské komise potvrdil také geopolitické závazky EU. Potvrdila, že blok splnil svůj závazek poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur poté, co Maďarsko zrušilo své veto. Očekává se, že první tranše ve výši 45 miliard eur bude vyplacena během tohoto čtvrtletí. EU zároveň přijala svůj 20. balíček sankcí proti Rusku, čímž zesílila hospodářský tlak na Moskvu.

Von der Leyenová uvedla, že tato opatření mají hmatatelné účinky, a poukázala na rostoucí inflaci a úrokové sazby v Rusku. Upozornila také na rostoucí omezení přístupu k internetu a komunikace a popsala „digitální železnou oponu“, která se nad zemí snáší. Na závěr však dodala historickou poznámku: „Pokud nás historie něco učí, pak to, že všechny zdi nakonec padnou.“

V době, kdy se Evropa potýká s dalším energetickým šokem, je vzkaz z Bruselu jednoznačný: odolnost, nezávislost a strategická prozíravost již nejsou volitelné – jsou nezbytné pro hospodářskou a politickou stabilitu kontinentu.

Alessandro Fiorentino