Subscribe
Digitální transformace zásadně změnila způsob, jakým evropští občané získávají přístup k informacím, komunikují a účastní se veřejného života. V této souvislosti se bezpečnost dětí na internetu stává jednou z hlavních politických a společenských priorit Evropské unie. Výsledky průzkumu Eurobarometru, který byl proveden v červnu 2026 na vzorku 25 904 občanů z 27 členských států, poukazují na širokou poptávku po účinnějších opatřeních k řešení rizik spojených s využíváním digitálních platforem, posílení demokratické odolnosti, zlepšení evropských obranných kapacit a podporu energetické transformace. Mezi těmito tématy zaujímá ústřední místo ochrana dětí a dospívajících v digitálním prostředí. Průzkum ukazuje, že Evropané přikládají stále větší význam přijetí koordinovaných politik na národní i evropské úrovni, přičemž si uvědomují, že nadnárodní povaha digitálních platforem vyžaduje společné strategie, sdílená pravidla a regulační nástroje schopné zajistit vysoké standardy ochrany dětí.
HLAVNÍ RIZIKA PRO DĚTI V DIGITÁLNÍM PROSTŘEDÍ
Podle shromážděných údajů vyjadřují téměř všichni evropští občané silné znepokojení nad četnými nebezpečími, kterým jsou děti vystaveny prostřednictvím sociálních médií. Za nejzávažnější je považován fenomén kyberšikany a různých forem online obtěžování, které 71 % respondentů označilo za nejvýznamnější riziko. Těsně za ním následují nebezpečí online groomingu a sexuálního vykořisťování dětí, která znepokojují 70 % respondentů. Velká pozornost je rovněž věnována vystavení dětí škodlivému obsahu, včetně násilí, sebepoškozování a extremismu, což jako problém označilo 69 % účastníků. Stejné procento respondentů vyjádřilo obavy ze zneužití osobních údajů dětí, což potvrzuje, že ochrana soukromí je klíčovým prvkem digitální bezpečnosti. Obavy se neomezují pouze na nejviditelnější aspekty online prostředí. 64 % dotázaných totiž poukázalo na riziko, že by se děti mohly prostřednictvím digitálních platforem zapojit do nelegálních aktivit, zatímco 60 % zdůraznilo potenciální negativní dopady vyplývající z modelů návrhu platforem, které mohou podněcovat nadměrné používání a návykové chování.
OBČANÉ PODPORUJÍ PŘÍSNĚJŠÍ EVROPSKÉ POLITIKY
Průzkum poukazuje na široký konsenzus ohledně posílení regulačních opatření EU v oblasti ochrany nezletilých na internetu. Většina občanů se domnívá, že stávající opatření by měla být doplněna účinnějšími nástroji, které omezí vystavení dětí rizikům přítomným na sociálních sítích. Téměř dvě třetiny respondentů, tedy 63 %, podporují zavedení evropských předpisů, které by na základě věku omezovaly přístup nezletilých k platformám sociálních médií. V rámci tohoto převládajícího názoru se 36 % vyslovuje pro zákaz používání pod určitým věkem, zatímco 27 % upřednostňuje odložený přístup, regulovaný podle definovaných kritérií. Menší část populace, tj. 15 %, považuje za prioritu navýšení prostředků přidělených orgánům činným v trestním řízení, zatímco 13 % se domnívá, že stačí svěřit dohled především rodinám a školám, aniž by byl nutný další zásah ze strany Evropské unie. Tyto výsledky zdůrazňují, jak občané uznávají význam veřejných politik při budování bezpečnějšího digitálního ekosystému. Ochranu dětí nelze ponechat výhradně na individuální odpovědnosti rodičů či škol; vyžaduje společný regulační rámec napříč členskými státy, který bude schopen regulovat digitální platformy a zajistit jednotnou úroveň ochrany. Národní politiky hrají zásadní roli při konkrétním provádění ochranných opatření, zatímco evropské politiky umožňují účinně řešit problémy, které přesahují národní hranice.
EVROPSKÁ OBRANA A ENERGETICKÁ TRANSFORMACE
Geopolitické výzvy rovněž významně ovlivňují názory občanů. 68 % respondentů souhlasí s tím, že Evropská unie musí posílit své autonomní obranné kapacity proti potenciálním vnějším hrozbám. Zároveň roste i důvěra ve schopnost EU zajistit bezpečnost a ochranu svých občanů: 56 % respondentů vyjadřuje v této oblasti důvěru, což představuje nárůst o čtyři procentní body od ledna 2026. Průzkum se nakonec zabývá také tématem energetické transformace. Více než polovina Evropanů, konkrétně 56 %, považuje rozšiřování obnovitelných zdrojů energie za zásadní nástroj ke snížení závislosti na fosilních palivech. Dva z pěti Evropanů přikládají zvláštní význam opatřením v oblasti energetické účinnosti, zatímco 32 % uznává také jadernou energii jako potenciální příspěvek k řešení energetických výzev. Rostoucí ceny energie vedly také k hmatatelným změnám v chování občanů. 31 % uvádí, že snížilo svou celkovou spotřebu elektřiny, 27 % sleduje svou spotřebu energie pozorněji a 26 % omezilo používání systémů vytápění nebo chlazení. Mezi další přijaté strategie patří přesun spotřeby do časových úseků s výhodnějšími tarify, což praktikuje 20 % respondentů; nákup energeticky účinnějších spotřebičů, který uvedlo 16 %; porovnávání či změnu dodavatelů energie nebo smluv, k čemuž přistoupilo 14 %; a instalaci nebo zvažování instalace řešení založených na obnovitelných zdrojích energie, což rovněž činí 14 %. Celkově výsledky průzkumu Eurobarometru naznačují, že evropští občané přisuzují společným politikám stále důležitější roli při řešení dnešních hlavních výzev. Zejména digitální bezpečnost dětí se jeví jako oblast, v níž je spolupráce mezi evropskými institucemi a národními vládami nezbytná k zajištění účinné, jednotné a adekvátní ochrany tváří v tvář neustálému vývoji digitálních technologií.