Jaká je pravda o lesních požárech?

Léto roku 2026 přineslo jižní Evropě také vážné problémy v podobě lesních požárů. Na konci července se objevovaly četné zprávy o požárech ve Francii a Španělsku; postiženy byly také Itálie a Řecko.

Zprávy o těchto požárech jsou samozřejmě doprovázeny připomínkami klimatických změn. Laikovi se zdá těžké tuto souvislost zpochybnit. Dlouhá, suchá a horká léta nevyhnutelně zvyšují zranitelnost evropského kontinentu vůči požárům. Dlouhotrvající vedro, sucho a – v nejhorším případě – vítr mohou způsobit, že se malé požáry rychle rozrostou do velkých.

Z vyhledávání na internetu vyplývá, že průměrná teplota Země se od předprůmyslového období – tedy od 19. století – zvýšila přibližně o 1,3 až 1,4 stupně Celsia. Dozvíme se také, že tento rychlý nárůst teploty je připisován zvýšeným emisím oxidu uhličitého.

Pravděpodobně není důvod to zpochybňovat. Je proto přirozené spojovat lesní požáry, k nimž dochází během horkých a suchých let, se změnou klimatu – a v širším smyslu také s emisemi oxidu uhličitého, které tyto změny způsobují.

Všichni jsme však pravděpodobně už slyšeli o dánském výzkumníkovi a spisovateli Bjørnu Lomborgovi. V knihách jako „Skeptický environmentalista“ (původně vydané v dánštině v roce 1998) a „Falešný poplach“ (2020) se snaží nabídnout nuancovanější pohled na to, co považuje za neopodstatněný alarmismus, který celosvětově převládá v souvislosti se změnou klimatu a jejími důsledky.

Lomborg tvrdí, že ekologické hnutí zveličuje hrozbu, kterou údajně představuje změna klimatu pro lidstvo. Dále tvrdí, že panikaření nás vede k přijímání nevhodných a nákladných rozhodnutí v oblasti environmentální politiky. Existují lepší způsoby, jak řešit každoroční lesní požáry v jižní Evropě, než nutit evropské obyvatelstvo ke snižování emisí uhlíku.

Nejvíce šokující na Lomborgovi je však jeho tvrzení, že lesní požáry představují celosvětově stále menší problém. V nedávném příspěvku na Facebooku ze dne 30. července Lomborg píše, že v Evropě je v roce 2026 méně požárů než obvykle a že na všech kontinentech je letos požární aktivita nižší než dlouhodobý průměr.

Kritizuje dřívější příspěvek na Facebooku dánské ministryně životního prostředí, socialistky Marie Eumert Gjerdingové, v němž přímo spojuje současné lesní požáry ve Francii a Španělsku s klimatickou krizí. Ministryně píše: „Lesní požáry tohoto léta jasně ukazují, že boj proti změně klimatu je důležitější než kdy jindy.“ V další části příspěvku ministryně rozebírá opatření vlády v souvislosti s „klimatickou transformací“ a konkrétně zmiňuje změny v zemědělství a energetickém systému.

Lomborg však tato opatření považuje za zbytečná a neúčinná. Tvrdí, že ministr se dopouští šíření paniky, která není podložena žádnými údaji. Samozřejmě bychom se měli dlouhodobě zabývat emisemi uhlíku, ale musí se tak dít rozumným a účinným způsobem. Musíme také být ochotni uznat, že za posledních dvacet let se plocha postižená lesními požáry každoročně zmenšila ze tří procent povrchu Země na pouhá dvě procenta.

Jak je tedy možné – mohl by se někdo zeptat –, že lidé v jižní Evropě vnímají lesní požáry jako rostoucí problém? A jak je možné, že orgány požární ochrany běžně popisují lesní požáry jako stále závažnější problém? Pro někoho zvenčí se tyto protichůdné informace jeví jako naprosto nepochopitelné.

Jednou z kritik namířených proti Lomborgově argumentaci je, že celkové zmenšení rozlohy oblastí postižených lesními požáry je způsobeno dnešními vyspělejšími technickými možnostmi hašení požárů. Jde také o to, že lesy a divoká vegetace byly přeměněny na zemědělskou půdu. Dále se uvádí, že Lomborg bagatelizuje konkrétní problémy, kterým čelí některé hustě osídlené regiony, jako je jižní Evropa. Někteří dokonce tvrdí, že Lomborgovy argumenty jsou neetické, protože mají za cíl oslabit naše obavy ohledně závažného problému klimatických změn.

Faktem však zůstává, že celková plocha postižená lesními požáry na celém světě se skutečně zmenšila. Z tohoto úhlu pohledu může mít Lomborgův názor, že mezi naší spotřebou a životním stylem (které ovlivňují klima) a údajně rostoucím počtem požárů neexistuje žádná přímá souvislost, jistou opodstatněnost.