Od Prosecca po prémiová červená vína – Itálie posiluje své celosvětové prvenství a zároveň se zaměřuje na nové trhy a segmenty s vyšší hodnotou
Na Vinitaly Itálie opět potvrdila své postavení nezpochybnitelného světového lídra ve výrobě a vývozu vína. S 22% podílem na celosvětovém trhu má země pevný náskok před konkurenty, jako jsou Francie a Španělsko, a posiluje tak svou pověst velmoci tradice i inovací ve vinařském průmyslu.
V roce 2025 dosáhla produkce vína v Itálii 47,3 milionu hektolitrů, k čemuž přispěl silný systém denominací – jeden z charakteristických rysů italského vinařství. Chráněná označení původu nadále slouží jako klíčová konkurenční výhoda, která zajišťuje kvalitu, sledovatelnost a pevnou vazbu mezi produktem a územím. Tento systém se stal ústředním prvkem celosvětové přitažlivosti vín „Made in Italy“, která jsou stále více spojována s autenticitou a prémiovým umístěním.
Stejně působivé jsou i údaje o vývozu. Vývoz italského vína se v roce 2025 vyšplhal na 7,8 miliardy eur, a to nejen díky objemu, ale také díky výraznému posunu ve struktuře celosvětové spotřeby. Podle Observatoře Unione Italiana Vini a Vinitaly se poptávka stále více orientuje spíše na kvalitu než na kvantitu a dává přednost hodnotnějším značkám a sofistikovanějším spotřebitelským zážitkům.
Regionální výkonnost odráží jak tradici, tak diverzifikaci. V žebříčku exportu vede Benátsko, následované Toskánskem a Piemontem – všechny tyto oblasti jsou dlouhodobě uznávanými pilíři italské vinařské excelence. Současně si nově vznikající regiony postupně získávají mezinárodní uznání, rozšiřují působnost Itálie na světových trzích a představují spotřebitelům po celém světě nové styly a identity.
Ambice pro nadcházející roky jsou jasné. Matteo Zoppas, prezident Italské obchodní agentury, si stanovil odvážný cíl: „co nejrychleji“ zvýšit vývoz na 10 miliard eur. Dosažení tohoto cíle však bude vyžadovat orientaci ve stále složitějším a nejistějším globálním prostředí, které je poznamenáno geopolitickým napětím a měnící se obchodní dynamikou.
Italští politici si jsou i nadále jisti. Ministr zemědělství Francesco Lollobrigida zdůraznil, že víno musí být prezentováno nejen jako ekonomický přínos, ale také jako kulturní symbol. Italské víno podle něj ztělesňuje širší model podnikání, který v sobě spojuje řemeslnou zručnost, dědictví a inovace.
Šumivá vína hrají i nadále hlavní roli v mezinárodním úspěchu. Ve Spojených státech vzrostla poptávka po italských bublinkách o 4 %, a to zejména díky celosvětové oblibě Prosecca. Ve Spojeném království se však konkurence stále více soustřeďuje na tichá vína. Italští výrobci se snaží posílit zastoupení červených a růžových vín z oblastí, jako je Toskánsko, Piemont, Apulie a Abruzzo, u nichž se předpokládá růst o přibližně 3 %.
Kromě tradičních trhů se objevují nové příležitosti. Zvláště slibnou destinací je Japonsko, kde se italská vína přesouvají z prémiového segmentu do kategorie luxusních vín. Podle odhadů odvětví by tento segment mohl tvořit až 20 % trhu, což by odměnilo výrobce schopné poskytovat vysokou přidanou hodnotu a přesvědčivé příběhy o značce.
Trh vČíně prochází transformací: zatímco celkové objemy klesají, hodnota prodeje vína roste. Očekává se, že do roku 2029 vzroste podíl prémiových vín o 10 %, přičemž Itálie má dobré předpoklady k tomu, aby se na tomto růstu podílela, zejména prostřednictvím šumivých vín a specialit, jako je Moscato d’Asti.
Podobná dynamika je patrná i v Jižní Koreji, kde italská vína stále představují pouze 6 % prémiového segmentu, což ukazuje na značný nevyužitý potenciál. Mezitím se Mexiko a Brazílie stávají atraktivními trhy v Latinské Americe, což je podpořeno rostoucí poptávkou po kvalitních vínech a v případě Brazílie snížením dovozních cel.
V některých částech Asie je růst ještě výraznější. Země jako Thajsko, Vietnam, Filipíny a Indie zažívají rychlou expanzi. Zejména Indie zaznamenala pozoruhodný 76% nárůst, který je způsoben mladou a dynamickou spotřebitelskou základnou, jež se stále více zajímá o kulturu vína, včetně tradiční konzumace i inovativních trendů, jako jsou koktejly na bázi vína.
Na všech těchto trzích zůstávají společným znakem šumivá vína, ale příležitosti pro tichá vína – bílá i červená – neustále rostou. Tato diverzifikace odráží širší vývoj chutí ve světě, kde spotřebitelé objevují nové kategorie a hledají rafinovanější zážitky.
Jak poznamenal Adolfo Urso, italský ministr pro podnikání a výrobu v Itálii, před námi stojí dvojí úkol: upevnit pozice na zavedených trzích a zároveň otevřít nové obchodní cesty. Za tímto účelem Itálie naléhá na Evropskou komisi, aby dokončila probíhající obchodní dohody, zejména se zeměmi jihovýchodní Asie, jako je Malajsie, Indonésie a Filipíny.
Italský vinařský sektor se tak nachází v klíčovém okamžiku – pevně zakořeněný ve svém dědictví, ale stále více orientovaný na globální expanzi a vytváření hodnot.