EU učinila správné rozhodnutí ohledně Íránu

Ministři zahraničí EU se 29. ledna rozhodli zařadit íránské revoluční gardy mezi teroristy. Téhož dne napsala šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová na svůj účet na X:„Represe nemohou zůstat bez odezvy. […] Každý režim, který zabíjí tisíce vlastních lidí, pracuje na svém vlastním zániku.“

Bylo rovněž rozhodnuto o uvalení sankcí na některé osoby a organizace v Íránu.

Po zprávách o tom, že režim v souvislosti s lidovými protesty chladnokrevně povraždil mnoho tisíc lidí, už nebylo jiné morálně obhajitelné cesty.

Součástí této záležitosti je i skutečnost, že USA vyvíjejí na íránský režim silný tlak a že si mnozí uvědomují, že současné vedení nemá budoucnost.

Íránské revoluční gardy jsou nyní na stejném seznamu jako IS, Hizballáh, al-Káida a PKK.

Organizace vznikla v roce 1979 v souvislosti s íránskou revolucí a jejím cílem bylo zabránit budoucím pokusům o převrat proti ajatolláhům.

V této souvislosti je zajímavé, že americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vyjadřuje jistou zdrženlivost v kritice vládních systémů jiných zemí. Západ nemůže neustále říkat ostatním, jak mají žít. Země jako Čína, Rusko nebo Saúdská Arábie v žádném případě nebudou praktikovat rovnost pohlaví při obraně armády nebo psát zákony, které homosexuálům zaručují stejná lidská práva jako všem ostatním.

Zde je však zřejmé, že věci zašly příliš daleko. Když zkorumpovaný režim, který svůj teror vyváží i do jiných zemí, ve velkém vraždí vlastní obyvatelstvo, protože to vyjde do ulic a požaduje změnu, je najednou možné, aby i rozdělená EU zaujala postoj, který má alespoň symbolický význam.

Ursula von der Leyenová rozhodnutí o X pochválila a uvedla, že bylo „dlouho očekávané“ a že „“teroristický“ je skutečně to, jak se nazývá režim, který krvavě potlačuje protesty vlastního lidu“. Evropa stojí na straně íránského lidu v jeho statečném boji za svobodu.“

EU již dříve uvalila na íránské revoluční gardy sankce v podobě zmrazení majetku a zákazu cestování. Zařazení na seznam teroristických organizací proto v praxi neznamená žádnou zásadní změnu. Je to však jasný politický signál, říká například švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová.

„Je zřejmé, že je to znepokojující, a to je dobře, protože to musí mít efekt, že se proti demonstrantům používá tak závažné násilí.

Jedním z těch, kteří dlouhodobě prosazují, aby EU zařadila Íránské revoluční gardy mezi teroristické organizace, je švédský europoslanec a švédský demokrat Charlie Weimers. Švédští demokraté mají dlouhodobě širokou podporu íránské diaspory ve Švédsku. Také v dalších evropských zemích získaly mezi íránskou diasporou velkou popularitu strany, které zaujaly jasný postoj proti islamismu, a tedy proti íránskému režimu, který islamistická hnutí v Evropě často různými způsoby podporoval.

A to, co EU k tomuto kroku legitimizuje více než cokoli jiného, je skutečnost, že íránský režim je tak aktivní i mimo své vlastní hranice. Není žádným tajemstvím, že Íránci pravděpodobně tlačili na Hamás, když šlo o útok ze 7. října. Není také žádným tajemstvím, že financovali Hizballáh.

Působili také proti íránským uprchlíkům v několika zemích a ohrožovali izraelské zájmy po celém světě.

Íránský režim nepadne kvůli symbolickému rozhodnutí EU. V každém případě je však významné. Íránský lid si zaslouží něco lepšího než islámský teroristický stát.

A není jen v zájmu Íránců, aby jejich kati přišli o moc. Je to v zájmu celého světa.