Dne 1. srpna 2026 zahájily Itálie a Dánsko společnou diplomatickou iniciativu adresovanou předsedům institucí Evropské unie v návaznosti na nedávný vývoj na vnější hranici EU v Ceutě. Návrh, který podpořilo celkem dvacet dva hlav států a vlád, byl formalizován v dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a úřadujícímu předsedovi Rady Evropské unie Micheálovi Martinovi. Hlavním cílem tohoto dokumentu je vyzvat evropské instituce k včasné a koordinované reakci na situaci, která je považována za obzvláště kritickou z hlediska správy vnějších hranic Unie.
DŮVODY PRO ŽÁDOST O EVROPSKÝ ZÁSAH
Podepsaní vyjadřují hluboké znepokojení nad událostmi v Ceutě, které považují za přímou výzvu vůči celistvosti vnějších hranic Evropské unie. Podle společného stanoviska dvaceti dvou představitelů zneužívají zločinecké sítě zabývající se převáděním migrantů současné okolnosti k usnadnění nelegálního překračování hranic a k vyvíjení tlaku na evropský systém řízení migrace a azylu. Dokument rovněž poukazuje na to, že nedávné rozhodnutí španělského Nejvyššího soudu bylo využito jako faktor, který by mohl tuto dynamiku usnadnit, a přispívá tak k nesprávnému uplatňování právních předpisů v oblasti migrace a mezinárodní ochrany. V této souvislosti signatářské státy zdůrazňují nutnost posílit opatření v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví prostřednictvím lepší koordinace mezi členskými státy, posílení vnějších hranic a přezkumu politik považovaných za potenciální přitažlivé faktory, včetně rozsáhlé legalizace cizinců pobývajících na území nelegálně.
OCHRANA HRANIC A PREVENCE NELEGÁLNÍHO PŘESUNU OSOB
Ústředním prvkem této iniciativy je snaha zabránit tomu, aby nekontrolované hromadné přechody hranic, zneužívání migrace či jiné formy hybridních hrozeb posilovaly přesvědčení, že nelegální vstup do Evropské unie by se následně mohl proměnit v legální pobyt. Podle signatářů by takové vnímání představovalo pobídku k dalším pokusům o nelegální vstup, podkopalo by důvěru občanů ve společnou evropskou migrační politiku a mělo by negativní dopady na všechny členské státy. Tato situace souvisí také s významem Kišiněvské deklarace o migraci, od jejíž rychlého a účinného provedení se očekává, že bude základním nástrojem pro posílení evropské spolupráce při řízení migračních toků.
ŽÁDOST O KOORDINOVANOU REAKCI EVROPSKÉ UNIE
Vzhledem k závažnosti událostí dopis navrhuje, aby irské předsednictví Rady Evropské unie neprodleně svolalo mimořádnou videokonferenci ministrů vnitra. Toto setkání by mělo umožnit společné zhodnocení situace a vytyčení společné strategie, která zajistí koordinovanou evropskou reakci. Mezi plánovaná opatření patří rychlá mobilizace nástrojů, které jsou již k dispozici na úrovni Evropské unie, a zvýšená podpora Španělsku s cílem obnovit účinnou kontrolu vnějších hranic a zabránit dalším nelegálním překročením hranic. Zvláštní pozornost je věnována možnému posílení operační podpory agentury Frontex a posouzení účinnosti spolupráce mezi EU a Marokem při řízení kontrolních a repatriačních činností.
SPOLUPRÁCE SE ŠPANĚLSKEM A MAROKEM
Signatáři vyjadřují uznání za spolupráci navázanou mezi Španělskem a Marokem s cílem zajistit rychlý návrat migrantů, kteří nelegálně vstoupili přes Ceutu. Dokument zdůrazňuje, že značný počet osob již byl navrácen do země původu nebo tranzitu, a vyjadřuje přesvědčení, že i díky podpoře Evropské unie lze situaci rychle dostat pod plnou kontrolu. Dále se v něm uvádí, že v době sepsání tohoto dokumentu nebyly zaznamenány žádné neoprávněné sekundární přesuny do jiných evropských států. Dvaadvacet vedoucích představitelů nicméně znovu potvrzuje svou ochotu přijmout v souladu s právem EU a Schengenským hraničním kodexem veškerá opatření považovaná za nezbytná k ochraně veřejného pořádku a k řešení jakýchkoli rizik vyplývajících z sekundárních přesunů, včetně posílení nebo dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích.
EVROPSKÁ SOLIDARITA A POLITICKÁ PODPORA PRO TUTO INICIATIVU
Dopis nakonec připomíná souhrnné pokyny Evropské rady, podle nichž ochrana vnějších hranic Unie, předcházení nelegálnímu přistěhovalectví, boj proti sekundárním pohybům a podpora nejzranitelnějších států představují společnou odpovědnost všech členských států. Z tohoto hlediska je řešení krize v Ceutě prezentováno jako výzva vyžadující politickou jednotu, odhodlání a rychlé rozhodování. Prostřednictvím tohoto společného stanoviska dvacet dva evropských lídrů vyzývá hlavní instituce Unie, aby sehrály vedoucí úlohu při zajištění rychlé, účinné a plně koordinované reakce na situaci na vnější hranici Ceuty.