Evropské názory na migraci a budoucnost EU

Průzkum byl proveden online pomocí metodiky CAWI (Computer Assisted Web Interview).

V období od 28. března do 8. dubna 2024 byly provedeny rozhovory na vzorku 5 000 dospělých osob z Evropské unie, rozdělených do pěti hlavních oblastí: Německo, Francie, východní Evropa, severní Evropa a jih, přičemž samostatné údaje byly zaznamenány v Itálii a Španělsku. Pro každou zemi byly stanoveny poměrné kvóty pro věk a pohlaví účastníků průzkumu a vypočteny na základě nejnovějších parametrů poskytnutých Eurostatem.

Analýza průzkumu týkajícího se rozhodovacích pravomocí v oblasti migračních toků

Průzkum týkající se politik kontroly migračních toků zaznamenal hluboký zlom s jasnými rozdíly mezi evropskými občany. Průzkum, který se respondentů ptal, zda by o politice kontroly přistěhovalectví měla rozhodovat spíše Evropská komise, nebo jednotlivé členské státy, poukazuje na kontrastní preference v rámci různých volebních skupin, zejména mezi těmi, kteří se hlásí ke Konzervativní straně a Evropským reformistům (ECR).

V rozhovorech byly vybrané osoby dotázány, kdo by podle jejich názoru měl mít větší rozhodovací pravomoci při rozhodování o migrační politice, a 41 % dotázaných se vyslovilo pro větší kontrolu ze strany Evropské komise, zatímco 40 % by dalo přednost tomu, aby se jí zabývaly přímo a bez zásahů samotné státy, zatímco 19 % respondentů nezná toto téma natolik dobře, aby mohli odpovědět vyčerpávajícím způsobem. Největší zlom představuje údaj, podle něhož si 58 % voličů evropských konzervativců přeje, aby politiku migračních toků řídily jednotlivé členské státy, což je v příkrém rozporu s procentem celkového počtu dotazovaných.

Většina dotázaných, kteří patří k různým politickým frakcím a pocházejí především z Itálie a Španělska (zemí, které byly vždy postiženy fenoménem nekontrolované migrace a často nemají prostředky potřebné k jejímu samostatnému zvládnutí), zdůrazňuje touhu po koordinovaném a nadnárodním přístupu k řešení odvěkých problémů migrace bez roztříštěných zásahů a s centralizovanou kontrolou. Většina konzervativců, kteří pocházejí z různých evropských zeměpisných oblastí, by však raději svěřila rozhodování o migračních tocích vládě příslušného členského státu, aby byla zajištěna lepší vnitřní koordinace a reakce, které se mohou lépe přizpůsobit potřebám jednotlivých států.

Analýza průzkumu o rozhodovacích pravomocích a vztahu mezi Evropskou unií a členskými státy

V průzkumu byli respondenti požádáni, aby si vybrali mezi tím, zda Evropské unii přisoudí více pravomocí a odebere je členským státům, nebo zda Evropské unii přisoudí méně pravomocí a vrátí je členským státům, přičemž mohli zvolit i neutrální variantu a variantu, která zdůrazňuje přání zachovat současný stav.

Průzkum ukazuje dramatický obrázek kolísající důvěry v Evropskou unii (EU), přičemž většina respondentů, 37 %, vyjádřila přání, aby rozhodovací pravomoci byly pevněji v rukou členských států, 25 % uvedlo, že by si přálo posílení pravomocí Evropské unie na úkor členských států, a 17 % by si naopak přálo, aby vše zůstalo při starém. V tomto případě zůstává názor všech dotázaných stejný i v interním přepočtu mezi konzervativními voliči: 63 % souhlasí s celkovou většinou a 22 % je proti zvýšení pravomocí členských států.

Tento soulad mezi dotazovanými, a to i z různých politických frakcí, poukazuje na rostoucí nedůvěru vůči Evropské unii a stále zřetelnější touhu Evropanů po nezávislosti rozhodování ve vztahu k národním zájmům. Upřednostňování větší suverenity na národní úrovni odráží obavy o demokratickou odpovědnost, kulturní identitu a vnímané oslabení národní autonomie v rámci EU.

Pro Evropskou unii je řešení tohoto poklesu důvěry křehkou záležitostí. Větší centralizace moci v některých oblastech, jako je koordinace hospodářské politiky a vnější vztahy, může být přínosem, avšak ignorování obav členských států může vést k prohloubení stávajících rozporů a oslabení legitimity EU. Uspokojení touhy po větších rozhodovacích pravomocích na vnitrostátní úrovni, aniž by byla ohrožena integrita právního a institucionálního rámce EU, zároveň představuje řadu problémů, které je pravděpodobně příliš obtížné překonat. Nalezení správné rovnováhy mezi nadnárodní spoluprací a národní suverenitou je nezbytné pro posílení důvěry a solidarity mezi členskými státy EU.

Analýza veřejného mínění o politickém složení nové Evropské komise

V době, kdy se Evropa připravuje na červnové volby do Evropského parlamentu, se tento průzkum snaží objasnit preference občanů ohledně politického složení nové Evropské komise. Průzkum ukazuje zajímavou dynamiku, kdy se zdá, že současná většina Evropského parlamentu má stále jisté preference (40 %), ale značná menšina (28 %) podporuje středopravou koalici. Mezi voliči Evropské konzervativní a reformní strany se podíl zastánců nového, zcela středopravého složení samozřejmě zvyšuje na 68 %. Procenta zůstávají poměrně vyrovnaná ve všech zeměpisných oblastech Evropy, přičemž vysoký počet nerozhodnutých je zejména ve východoevropských zemích.

Výsledky průzkumu poskytují cenné informace o převládajících postojích a preferencích evropských občanů, pokud jde o politické prostředí na úrovni EU. Preference kontinuity, která se odráží ve většinové podpoře současné většinové koalice v Evropském parlamentu, naznačuje touhu po stabilitě a předvídatelnosti evropské politiky. Podle většiny tedy udržení koalice, která zahrnuje ideologické spektrum více politických frakcí, poslouží také k větší inkluzi s větší zárukou efektivního vládnutí.

Naproti tomu výrazná menšina podporující středopravou koalici signalizuje názorovou divergenci a potenciálně odráží širší změny politických nálad v EU. Příznivci středopravé koalice by upřednostňovali politiky, které jsou v souladu s hodnotami, jako je fiskální odpovědnost, národní suverenita a tvrdší postoje k otázkám, jako je přistěhovalectví a bezpečnost, a tyto nálady mohou také svědčit o touze po změně a o změně orientace evropské politiky, která v těchto otázkách často chybí.

Preference kontinuity naznačuje, že vládnoucí strany a koalice mohou mít ve volební aréně výhodu, zejména pokud dokáží efektivně komunikovat své výsledky a vizi budoucnosti. Výrazná menšinová podpora středopravé koalice však zdůrazňuje, že je důležité zapojit různé politické názory a vytvářet široké koalice, aby byla zajištěna legitimita a zastoupení na úrovni EU. Vyvážit potřebu kontinuity s požadavkem na změnu představuje pro politické představitele křehkou rovnováhu, která vyžaduje kvalifikované vyjednávací schopnosti a ochotu ke kompromisům.

Průzkum o složení nové Evropské komise poskytuje cenné informace o preferencích a postojích evropských občanů, kteří se chystají hlasovat v příštích evropských volbách. Preference kontinuity, kterou ztělesňuje současná většinová koalice v Evropském parlamentu, odráží touhu po stabilitě a inkluzivitě evropské politiky. Výrazná menšina podporující středopravou koalici však signalizuje názorovou nejednotnost a zdůrazňuje význam zapojení různých politických perspektiv pro zajištění efektivní správy a zastoupení na úrovni EU. V době, kdy se Evropa vydává na volební cestu, jsou výsledky průzkumu včasnou připomínkou složitosti a nuancí, které se v evropské politice vyskytují.

Alessandro Fiorentino