Itálie poprvé po dvou desetiletích předstihla Spojené království v HDP na obyvatele

Demografický pokles, fondy EU na obnovu a měnící se hospodářská dynamika dávají Římu přednost před Londýnem.

Podle nejnovějších údajů Světové banky Itálie poprvé od roku 2001 předstihla Spojené království v HDP na obyvatele. Tento milník znamená obrat v soupeření, v němž Británie Itálii po více než dvě desetiletí neustále předstihovala. Deník Telegraph tento posun označil za „budíček“ pro premiéra Keira Starmera, který vyvolává otázky o dlouhodobém směřování britské hospodářské politiky.

Na konci roku 2024 činil italský HDP na obyvatele 60 847 USD (56 100 EUR / 44 835 GBP), zatímco ve Spojeném království 60 620 USD (44 655 GBP). Rozdíl je sice marginální, ale symbolicky silný: Itálie se po letech nedostatečných výsledků nyní nachází v pozici, kterou naposledy krátce zastávala na konci 80. let a znovu na začátku roku 2000.

Historická rivalita

Není to poprvé, co Itálie předstihla Velkou Británii v ekonomickém ohledu. V roce 1987 Itálie krátce předstihla Británii v HDP na obyvatele, což se stalo symbolem průmyslové síly země a jejího poválečného růstu. Tento náskok trval až do počátku roku 2000, kdy Británii pomohly k náskoku reformy finančního sektoru a trhu práce.

Od té doby se obě ekonomiky liší. Spojené království se stalo více závislé na službách, zejména na financích a technologiích, zatímco Itálie se potýká s nízkou produktivitou, vysokým veřejným dluhem a opakující se politickou nestabilitou. Dnes však strukturální faktory – včetně populačního vývoje, financování z EU a fiskálních reforem – vychýlily rovnováhu zpět ve prospěch Itálie.

Úloha demografických údajů

Pravděpodobně rozhodujícím faktorem současného obratu je demografie. Počet obyvatel Velké Británie se díky imigraci a relativně vyšší porodnosti stále zvyšuje, zatímco Itálie se již více než deset let potýká s úbytkem a stárnutím populace.

Ačkoli klesající počet obyvatel představuje dlouhodobý problém pro trhy práce a důchody, v krátkodobém horizontu mechanicky zvyšuje HDP na obyvatele. S menším počtem obyvatel se stejná celková produkce rozděluje mezi menší základnu, takže Italové se v průměru zdají být „bohatší“ než jejich britští kolegové – i když celkový růst italské ekonomiky zůstává skromný.

Jak upozorňují analytici, toto srovnání poukazuje spíše na rozložení bohatství než na absolutní sílu obou ekonomik. George Buckley, hlavní ekonom pro Spojené království a eurozónu ve společnosti Nomura, řekl agentuře Bloomberg, že zatímco Spojené království předčí Itálii ve čtyřech ze šesti let mezi lety 2021 a 2026, pokud jde o celkový růst HDP, Itálie bude po celé stejné období vést v přepočtu na obyvatele.

Dopad PNRR a fiskální politiky

Pozici Itálie podpořil také Národní plán obnovy a odolnosti (PNRR), který je financován prostřednictvím mechanismu EU pro obnovu po pandemii. Do infrastruktury, digitalizace a projektů ekologického přechodu proudily miliardy eur, což italské ekonomice poskytlo dočasnou vzpruhu, která se projevila v ukazatelích bohatství domácností a produktivity.

Vláda premiérky Giorgie Meloniové rovněž zavedla politiku snižování zdanění práce a zpřísnění migračních toků, která je sice politicky kontroverzní, ale v krátkodobém horizontu sehrála důležitou roli při utváření hospodářského profilu země. Ačkoli mnozí pozorovatelé varují před přehnaným hodnocením vládních opatření, PNRR nesporně vnesla do systému, který je často kritizován za stagnaci, dynamiku.

Varovné znamení pro Spojené království

Reakce ve Spojeném království byla sice mírná, ale nikoliv lhostejná. Britské sdělovací prostředky vykreslily předbíhání jako ukazatel základních slabin domácí ekonomiky. Krize životních nákladů, pomalá produktivita a obchodní třenice související s brexitem společně oslabily relativní pozici Spojeného království.

Pro premiéra Starmera, který se dostal k moci s příslibem hospodářské obnovy, má srovnání s Itálií politickou váhu. Kdysi strádající jihoevropská ekonomika nyní předstihuje Británii v ukazateli, který silně rezonuje s veřejností: v individuální prosperitě. Deník The Telegraph poznamenal, že tato čísla by měla sloužit jako poplašný zvonek a nabádat vládu, aby přehodnotila svou strategii růstu.

Širší souvislosti Evropy

K předstižení dochází v době, kdy se Evropa jako celek snaží udržet dynamiku. Eurostat oznámil, že ekonomika EU ve druhém čtvrtletí roku 2025 vzrostla pouze o 0,2 %, což odráží slabou průmyslovou produkci a utlumenou spotřebitelskou poptávku.

V tomto kontextu je relativní výkonnost Itálie spíše statistickou anomálií než známkou hluboké strukturální transformace. Přesto srovnání se Spojeným královstvím oživilo debaty o ekonomických modelech, demografické politice a úloze solidarity EU při podpoře slabších ekonomik.

Výhled do budoucna

Nová pozice Itálie před Spojeným královstvím v HDP na obyvatele je stejně tak o aritmetice jako o odolnosti. Snižující se počet obyvatel zvýšil bohatství na obyvatele, zatímco fondy EU na obnovu poskytly dočasný polštář. Přesto přetrvávají vážné problémy: nízká porodnost, vysoké zadlužení a pomalá produktivita, to vše by mohlo v dlouhodobém horizontu zpochybnit dosažené výsledky.

Pro Spojené království je toto poselství naléhavější. Londýn s rostoucím počtem obyvatel, ale s klesající produktivitou, riskuje, že bude dále zaostávat, pokud nenajde způsob, jak znovu nastartovat růst.

Nejnovější údaje proto nejsou ani tak oslavou pro Itálii, jako spíše varováním pro Británii – připomínkou, že prosperita není zaručena a že demografická politika, inovace a fiskální disciplína určí, kdo bude v nadcházejících desetiletích v čele evropského hospodářského žebříčku.

Alessandro Fiorentino