Subscribe
Ukrajinští uprchlíci se stali středem pozornosti nového vedení ve Varšavě. Prezident Karol Nawrocki klade Polsko na první místo, a proto navrhl omezit sociální pomoc ukrajinským uprchlíkům a zablokovat financování sítě Starlink využívané v konfliktu s Ruskem.
Nedávné rozhodnutí nového polského prezidenta Karola Nawrockého podmínit přístup ukrajinských uprchlíků k finanční podpoře a lékařským službám hrazeným ze státního rozpočtu vyvolalo intenzivní debatu jak v zemi, tak na evropské scéně. Konzervativní prezident, který se ujal úřadu v červnu po kampani poznamenané projevy oznamujícími, že Polsko bude na prvním místě, v pondělí 25. srpna prohlásil, že hodlá omezit rodinné přídavky a lékařskou pomoc pro ukrajinské občany, kteří nepracují na území Polska. Karol Nawrocki zároveň odmítl zákon, kterým chtěla vláda premiéra Donalda Tuska prodloužit placení předplatného za síť Starlink pro Ukrajinu, životně důležitou síť využívanou zejména při používání bezpilotních letounů kyjevskou armádou ve válce s Ruskem.
Změna tónu oproti předchozí politice
Od začátku ruské invaze v únoru 2022 je Polsko považováno za jednoho z nejdůležitějších spojenců Ukrajiny, a to jak díky vojenské podpoře, tak díky sociální pomoci milionům lidí, kteří uprchli před válkou a uchýlili se na polské území. Během tří let konfliktu úřady ve Varšavě usnadnily uprchlíkům přístup do škol, nemocnic a sociálních programů a mezi obyvatelstvem se zpočátku zvedla impozantní vlna solidarity. Po více než třech letech konfliktu se však situace změnila. Únavu vyvolanou vysokým počtem Ukrajinců usazených v Polsku, podle oficiálních odhadů nejméně 1,5 milionu, začali pociťovat i běžní občané a nacionalistická rétorika získávala u veřejnosti stále větší ohlas. Během volební kampaně Nawrocki slíbil, že „Polsko bude na prvním místě“, což se stalo jeho leitmotivem a přesvědčilo značnou část konzervativních voličů, aby pro něj hlasovali. Nová politická linie ostře kontrastuje s linií bývalého prezidenta Andrzeje Dudy, který sice pocházel ze stejného ideologického prostředí, ale mnohem hlasitěji podporoval Kyjev a vyhýbal se podmiňování sociálních dávek pro ukrajinské uprchlíky.
Nawrockého výroky a jejich bezprostřední dopady
„Domnívám se, že finanční pomoc rodinám by měla směřovat výhradně k těm, kteří pracují a přispívají k naší ekonomice. Nemůžeme udržovat systém, který nabízí neomezené dávky lidem, kteří se nesnaží integrovat,“ řekl Nawrocki na tiskové konferenci.
Podle plánů nového polského prezidenta by na přídavky na děti a rozšířený přístup do polského zdravotního systému měli nárok pouze zaměstnaní Ukrajinci. V současné době mohou ukrajinské rodiny, které zapíší své děti do polských škol, dostávat měsíční příspěvek 800 zlotých (přibližně 219 USD) na každé dítě. Toto opatření, které polská vláda přijala v roce 2022, mělo podpořit integraci nezletilých Ukrajinců do vzdělávacího systému a poskytnout uprchlíkům minimální finanční zabezpečení. Omezení navržené prezidentem Nawrockým by počet příjemců výrazně snížilo. Ukrajinské ministerstvo zahraničí se k Nawrockého iniciativě oficiálně nevyjádřilo, ale diplomatické zdroje citované kyjevským tiskem naznačily, že opatření by mohlo ještě více napnout bilaterální vztahy, které jsou již tak poznamenány historickými neshodami, jako byly masakry na Volyni za druhé světové války.
Blokování platby za předplatné Starlinku, nový zdroj diplomatického konfliktu mezi Polskem a Ukrajinou
Zatímco snížení příspěvků vyvolalo bouřlivou debatu, skutečným překvapením bylo rozhodnutí prezidenta Nawrockého vetovat zákon, který by zajistil financování přístupu Ukrajiny k satelitní síti Starlink, kterou vlastní americký miliardář Elon Musk. Komunikační systém vyvinutý společností SpaceX se stal pro ukrajinskou armádu v konfliktu s Ruskou federací nezbytným. Prostřednictvím desítek tisíc terminálů bylo vedení v Kyjevě schopno udržovat kontakt mezi vojenskými jednotkami na frontových liniích, koordinovat operace a používat bezpilotní letouny, a to i přes ruské útoky na pozemní telekomunikační infrastrukturu, která byla z velké části zničena. Do dubna 2024 Ukrajina získala více než 50 000 takových terminálů, které byly financovány kombinací mezinárodních darů, vlastních nákupů a přímé podpory evropských vlád, včetně Polska. Bez prodloužení platby předplatného, počínaje 1. říjnem, hrozí, že vláda v Kyjevě ztratí přístup k síti Starlink, což bude mít zásadní dopady na frontovou linii. Mluvčí polského ministerstva pro digitální záležitosti vysvětlil, že po prezidentském vetu „již neexistuje právní základ pro pokračování financování“. Tentýž vládní zdroj však zmínil, že nový zákon navržený prezidentem by mohl opět obsahovat ustanovení týkající se financování předplatného sítě Starlink, přičemž hlavní podmínkou je, aby polský parlament přijal nový zákon navržený Nawrockým.
Pro ty, kteří neznají Starlink, jde o masivní konstelaci satelitů na nízké oběžné dráze (LEO), kterou provozuje společnost SpaceX. Satelitní síť byla navržena pro širokopásmový internet s nízkou latencí, a to i v oblastech bez pozemní infrastruktury. V roce 2025 se síť dále rozšiřovala a na oběžné dráze se nacházely tisíce aktivních družic, které posilovaly globální pokrytí a celkovou kapacitu systému. Starlink poskytuje globální pokrytí na zemi i na moři, a to s pevnými i mobilními plány. Oficiální webové stránky společnosti umožňují uživatelům zkontrolovat dostupnost služeb na mapě a plány „Global Priority“ jsou výslovně určeny pro celosvětové a námořní použití. V citlivých oblastech může být přístup geograficky ohraničen/omezen na úrovni politiky služby. Omezení se týkala například oblasti Krymu. Ukrajinské vojenské síly široce využívají terminály Starlink pro datové spojení mezi velitelskými stanovišti, frontovými jednotkami a senzory (zobrazování, průzkum) a také pro koordinaci vojenských akcí v reálném čase. Jejich význam se projevil, když globální výpadek Starlinku (červenec 2025) narušil ukrajinskou vojenskou komunikaci a videopřenosy na přibližně 2 hodiny, což vedlo k odložení některých misí. Ukrajinské platformy, jako je Magura V5, jsou údajně vybaveny terminály Starlink a využívají satelitní přenos pro telemetrii, navigaci a video při úderných nebo průzkumných misích na velké vzdálenosti. Tento model podpořil úspěch ukrajinské kampaně v oblasti Černého moře. V případě multikoptér/taktiky na krátkou vzdálenost se přímé řízení obvykle provádí prostřednictvím rádia (nikoliv satelitu), ale Starlink se používá jako datová „páteř“ pro mobilní velitelská střediska (zpětný přenos videozáznamů, odesílání souřadnic/cílů, synchronizace jednotek). Analýzy nezávislých zdrojů a zprávy think-tanků zdůrazňují úlohu Starlinku při udržování redundance komunikace tváří v tvář rušení ze strany armády Ruské federace.
Otázka, kterou si všichni kladou: co by se mohlo stát, kdyby Ukrajina ztratila přístup ke Starlinku?
Bez satelitního přenosu se rychle ztrácí soudržnost mezi taktickou a operační úrovní (velení a řízení) a video přenosy z bezpilotních letounů a průzkumných týmů jsou značně omezené. Připomeňme si ještě jednou incident z července 2025, který ukázal, že i několikahodinové přerušení způsobuje narušení ukrajinských vojenských akcí (zpoždění misí, návrat k zhoršeným postupům). USV využívající velkoobjemová obousměrná data (video, živá telemetrie) by měly snížený výkon nebo by pozastavily mise až do přechodu na alternativní řešení, což by pravděpodobně vedlo ke snížení dosahu a přesnosti. Bez robustní satelitní vrstvy se frontové jednotky vrátí k rádiovým spojům nebo improvizovaným pozemním sítím, které jsou více vystaveny rušení, mají vyšší latenci a sníženou kapacitu, což zpomaluje cyklus „detekce – rozhodnutí – zapojení“. Bez sítě Starlink by mohlo dojít ke snížení účinnosti dronů, zejména při operacích za horizontem/hloubkou, a k oslabení informační výhody, která Ukrajině umožnila synchronizovat dělostřelectvo s průzkumem v reálném čase. Analýzy bezpečnostních a mediálních expertů označily případnou ztrátu Starlinku za „změnu hry“ ve prospěch Ruska. Pokud Polsko přestane financovat předplatné Starlinku, bude Ukrajina nucena urychlit přechod na jiné poskytovatele satelitní komunikace (např. evropská nebo komerční řešení mimo SpaceX) a pozemní sítě (mikrovlnné, taktické 4G/5G, rádiové sítě typu mesh), ale žádná z nich v krátkodobém horizontu nenabízí stejnou hustotu terminálů, šířku pásma a nízkou latenci v celostátním měřítku, zejména na frontové linii. Bez Starlinku se sníží rychlost rozhodování ukrajinské armády a její schopnosti úderu na velké vzdálenosti. Alternativy existují, ale nemohou se rychle vyrovnat rozsahu a výkonu satelitní sítě Starlink.
Soupeření mezi Nawrockým a Tuskem, regionální dopad a ohlasy v Rumunsku
Toto rozhodnutí nelze chápat mimo domácí politický kontext. Současná vláda vedená proevropským liberálem Donaldem Tuskem je v otevřeném konfliktu s prezidentem Nawrockým. Zatímco Tusk se snaží udržet rovnováhu mezi podporou Ukrajiny a ochranou polských zájmů, Nawrocki zaujímá vůči Kyjevu kritičtější postoj, který je bližší konzervativnímu elektorátu. Zablokování zákona o Starlinku a sociální pomoci má proto i vnitropolitický rozměr. Konzervativci kolem prezidenta chtějí ukázat, že dokáží prosadit nacionalistický program i tváří v tvář liberální vládě, což předznamenává několikaměsíční institucionální napětí.
Opatření oznámená ve Varšavě rychle našla odezvu za hranicemi. George Simion, vůdce rumunské strany AUR, použil příklad polského prezidenta ke kritice situace ukrajinských uprchlíků v Rumunsku. Ve zprávě zveřejněné na sociálních sítích George Simion uvedl, že „Rumuni chudnou, zatímco Ukrajinci si díky spoluúčasti vládnoucích stran zachovávají svá privilegia a sociální výhody“. Jeho výroky jsou součástí širší rétoriky strany AUR, která často prosazuje nacionalistická a protiimigrační poselství. Nedávno poslanec této strany vyzval občany, aby odmítali zakázky firem, které zaměstnávají zahraniční pracovníky, zejména pracovníky z asijských zemí, což vyvolalo ostrou kritiku a obvinění z diskriminace ze strany rumunské občanské společnosti.
Mezi solidaritou s ukrajinským lidem a nacionalismem
Situace ukrajinských uprchlíků v Polsku a dalších zemích Evropské unie ilustruje dilema, před nímž stojí evropské vlády: jak udržet solidaritu s oběťmi ničivé války, aniž by to vyvolalo vnitřní odpor a nadměrný tlak na sociální systémy. V Polsku, kde historie zanechala hluboké jizvy a kde je společnost již nyní polarizovaná mezi konzervativci a liberály, může rozhodnutí Karola Nawrockého na dlouhá léta nově určit směr zahraniční i domácí politiky. Pokud budou navrhovaná omezení zavedena, mohou změnit způsob, jakým je vnímána role Polska jako hlavního spojence Ukrajiny. Zároveň by mohla podnítit populistickou rétoriku v dalších zemích, včetně Rumunska, kde se již ozývají její dozvuky. Rozhodnutí nového polského prezidenta znamenají viditelnou změnu paradigmatu. Ze státu, který na sebe vzal roli bašty podporující Kyjev, by se Polsko mohlo stát mnohem rezervovanější zemí, která se zabývá především vlastním vnitřním napětím a ochranou svých národních zdrojů a občanů. V tomto kontextu se vztahy s Ukrajinou, ale i s evropskými partnery, budou v nadcházejícím období pravděpodobně stále komplikovanější.