fbpx

Staří a noví nepřátelé: výzvy pro zemědělský sektor EU

Životní prostředí - 12 srpna, 2023

Zemědělský sektor EU bude v nadcházejících letních měsících čelit starým i novým nepřátelům. Rostoucí inflace cen potravin, probíhající rusko-ukrajinská válka a snaha o „udržitelné“ zemědělství budou i nadále ohrožovat schopnost tohoto odvětví udržet si živobytí a v širším smyslu i potravinovou suverenitu EU.

Odvětví bude čelit novým překážkám v podobě nepříznivých klimatických podmínek a možných dopadů pádu Iniciativy pro černomořské obiloviny (BSGI). Navzdory pozitivním vyhlídkám, které Komise vyjádřila ve svém nejnovějším „Krátkodobém výhledu pro zemědělské trhy EU v roce 2023“, nesmíme zapomínat na výzvy, kterým bude toto odvětví i nadále čelit.

Publikace Evropské komise představuje obecný přehled nejnovějších trendů a vyhlídek na zemědělsko-potravinářských trzích podle jednotlivých odvětví. V červenci zveřejnila svou analýzu a závěry za sektor prvního čtvrtletí. Pokud jde o plodiny pěstované na orné půdě a specializované plodiny, zpráva dospěla k závěru, že produkce obilovin a olejnin v EU by se mohla v letech 2023/24 zvýšit o 5 %, resp. 8 %. Kromě toho se očekává, že vývoz obilovin z EU vzroste o 6 %, zatímco dovoz ukrajinských obilovin do EU klesne o 35 % z rekordních úrovní dosažených v letech 2022/2023. Tento poslední pokles byl z velké části způsoben nárůstem domácí produkce. V odvětví cukru dochází k rekordním cenám, ačkoli domácí produkce je nižší o 12 %, zatímco spotřeba v EU zůstává stabilní a dovoz se zvyšuje. Komise však očekává pokles výnosů obilovin v důsledku vývoje počasí na jaře.

Analýzy a předpovědi pro odvětví živočišných produktů jsou poněkud chmurnější, zejména pokud jde o produkci hovězího masa a mléka. Bez dalšího se očekává, že produkce hovězího masa klesne o 2 %, a to i při jeho současných vysokých cenách. Podobně se očekává, že produkce vepřového masa v EU se sníží o 5,5 % v důsledku malého chovného stáda a výskytu afrického moru prasat (AMP). Dodávky mléka do EU v roce 2023 by mohly být o 0,2 % nižší než v loňském roce, protože v létě se pravděpodobně zvýší porážky.

Komise nicméně zaznamenala některé pozitivní trendy, včetně potenciálního růstu produkce drůbeže o 2,4 %. Rovněž vývoz sušeného odstředěného mléka, másla a syrovátkových výrobků z EU se během prvních tří měsíců roku zvýšil o 33 %, 11 % a 5 %, což by mohlo mít rovněž pozitivní dopad na očekávané oživení vývozu. Komise především vyjádřila důvěru v odvětví a uvedla, že zemědělský průmysl zůstává stabilní a dostupnost potravin v EU není ohrožena.

Přesto se odvětví nadále potýká s klíčovými problémy, které pozitivní vyhlídky ztěžují a zpochybňují, do jaké míry se zemědělci a spotřebitelé dočkají zlepšení. Na jedné straně se očekává, že inflace v eurozóně v roce 2023 dosáhne 5,4 %, přičemž inflace v oblasti potravin se na spotřebitelské úrovni projeví nárůstem cen potravin o 39 %. Přetrvávající konflikt na Ukrajině navíc brání jakémukoli snížení vstupních a fixních nákladů samotných zemědělců a bez zjevného konce ukazuje na chmurnou budoucnost, pokud jde o zlepšení. Zemědělci se však ukazují jako poměrně odolní a přizpůsobiví, což může přinést určitou naději do budoucna. Zemědělský sektor se i nadále potýká s klíčovým problémem: neochotou Evropské komise zmírnit požadavky společné zemědělské politiky (SZP) týkající se životního prostředí a udržitelnosti. Především odmítnutí Komise povolit zemědělcům pěstovat na úhoru nebo v nárazníkových pásmech, abychom jmenovali alespoň některé z nich, ve jménu budování „odolného zemědělství“, ponechává zemědělce ve slepé uličce tváří v tvář klesajícím výnosům plodin v důsledku sucha a nepříznivých povětrnostních podmínek.

A co hůř, odvětví se potýká s novými problémy, které zpochybňují pozitivní vyhlídky Komise. Produkci v tomto odvětví brzdí především přetrvávající nepříznivé povětrnostní podmínky. Například vysoké teploty, ke kterým došlo letos v létě, výrazně ovlivnily letní plodiny, jako je kukuřice, sója a slunečnice. Kromě toho by se odvětví mohlo potýkat s novými obtížemi souvisejícími s pádem černomořské dohody o dodávkách obilí a jejím dopadem na světové ceny potravin. Nicméně je příliš brzy na to, abychom mohli posoudit jeho účinky, a pozitivní tendence zjištěné Komisí přinášejí určitou naději do budoucna. V každém případě nesmíme ztrácet ze zřetele výzvy, kterým toto odvětví čelí, a musíme se snažit vybavit rozhodující aktéry tohoto odvětví potřebnými nástroji, aby jim mohli čelit.