V letech 2021-2022 došlo k největší nákaze ptačí chřipkou, jaká kdy byla v Evropě zaznamenána.

47 milionů ptáků usmrcených na farmách

Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (Efsa) postihla Evropu v posledních dvou letech největší epidemie ptačí chřipky, jaká kdy byla zaznamenána, s počtem 2500 ohnisek, více než 47 miliony uhynulých ptáků na farmách a dokonce 3500 případů u volně žijících ptáků, a to na mimořádně rozsáhlém území, které sahá od Norska až po Portugalsko a protíná celý starý kontinent.

Zatímco v letním období zpravidla vždy docházelo ke snížení výskytu zvířecí chřipky, v posledním roce, zejména v létě, se virus, který obecně postihuje všechny ptáky, stal agresivnějším a způsobil úhyn více zvířat než kdykoli předtím, zejména ve Francii, Nizozemsku, Německu a Spojeném království.

Epidemii je třeba považovat za stále probíhající, přestože počet případů poklesl, ale počet infekcí v každém případě pětkrát převyšuje počet případů z předchozího roku. Začátek podzimní migrace ptáků situaci nevyhnutelně zhorší a velké množství ptáků, kteří obvykle zimují v Evropě, bude čelit vysoké pravděpodobnosti nákazy právě kvůli přetrvávajícímu viru.

Agentury považují riziko přenosu viru z ptáků na člověka za relativně nízké, ale zůstává pravděpodobné a v průměru pravděpodobné u osob, které jsou v denním kontaktu s ptáky při práci. Podle hlavních světových zdravotnických a potravinářských kontrolních agentur je i nadále nezbytné, aby lékaři, zdravotničtí odborníci a provozovatelé laboratoří sledovali možné šíření zvířecích virů s cílem zachovat koordinovanou strategii a provádět nezbytné hodnocení rizik pro člověka.

Na podzim roku 2021 virus ptačí chřipky poprvé překročil Atlantský oceán a zasáhl americké pobřeží až do vnitrozemí, avšak s následky pro zdraví, které jsou v současné době zvládnutelné. Podle EFSA však budou zohledněny střednědobé a dlouhodobé strategie prevence. Viry chřipky, které pravidelně kolují u různých druhů zvířat, zejména u těch, které člověk obvykle chová, jako jsou ptáci a prasata, mohou ve skutečnosti infikovat i člověka a přerůst, naštěstí jen ve velmi vzácných případech, ve smrtelné onemocnění.

V posledních desetiletích se svět vypořádal s viry, jako je ptačí H5N1 v Egyptě, H7N9 v Číně a chřipka rozšířená v chovech prasat v roce 2009, která se pak přenesla na člověka, aniž by měla celosvětově zvlášť závažné následky, ale která si jako povinná osoba zaslouží zájem mezinárodních zdravotnických agentur.

Itálie je v současné době druhou zemí v Evropě, co se týče počtu ohnisek nákazy, hned po Francii, kde je postiženo 317 farem. Provozovatelé v tomto odvětví se však vyzývají, aby provedli všechny nezbytné kontroly, aby se zabránilo ještě většímu šíření dotyčného viru. Zaměstnavatelé v odvětví chovu drůbeže budou muset pravidelně revidovat své pokyny pro hodnocení infekčního rizika a budou muset provádět údržbářské práce, organizační strategie a hygienická opatření k prevenci infekce zaměstnanců. Mezi požadovanými opatřeními je doporučeno použití lepšího větrání v místnostech, kde se případně zdržují ptáci, oddělení pracovního oděvu od osobního, aby se zabránilo kontaminaci, a kompletní hygienický úklid obydlí každého pracovníka, pokud se zdržuje v blízkosti pracoviště i během noci.

Zkušenosti z Covidu umožnily vyhodnotit preventivní opatření nutná k zamezení infekcí, a to ještě opatrněji a s ochotou odpovědných orgánů nepodceňovat žádný signál, který by mohl předznamenat začátek epidemie. Hygiena a pracovní metody v určitých prostředích budou stále přísnější, aby se zabránilo nekontrolovanému nárůstu šíření potenciálně nebezpečných nemocí pro člověka.

The text was translated by an automatic system